Steve Keen o ekonomii klimatickych zmen a IPCC

In his 2018 Nobel Prize lecture, William Nordhaus described a trajectory that would lead to global temperatures peaking at 4°C above pre-industrial levels in 2145 as “optimal” (Nordhaus, 2018a, Slide 6) because, according to his calculations, the damages from climate change over time, plus the abatement costs over time, are minimised on this trajectory. He estimated the discounted cost of the economic damages from unabated climate change — which would see temperatures approach 6°C above pre-industrial levels by 2150 — at $24 trillion, whereas the 4°C trajectory had damages of about $15 trillion and abatement costs of about $3 trillion. Trajectories with lower peak temperatures had higher abatement costs that overwhelmed the benefits (Nordhaus, 2018a, Slide 7). In a subsequent paper, Nordhaus claimed that even a 6°C increase would only reduce global income by only 7.9%, compared to what it would be in the complete absence of global warming.
This sanguine assessment of the costs of climate change contrasts starkly with the non-economic sections of IPCC reports. The recent Global Warming of 1.5°C Report, for example, predicted that 70% of insects and 40–60% of mammals would lose 50% or more of their range at 4.5°C (Warren et al., 2018, p. 792). Yet the economic components of IPCC reports concur with Nordhaus that damages from climate change will be slight: the Executive Summary of Chapter 10 of the 2014 Fifth Assessment, “Key Economic Sectors and Services”, opens with the declaration that:
For most economic sectors, the impact of climate change will be small relative to the impacts of other drivers (medium evidence, high agreement). Changes in population, age, income, technology, relative prices, lifestyle, regulation, governance, and many other aspects of socioeconomic development will have an impact on the supply and demand of economic goods and services that is large relative to the impact of climate change. (Arent et al., 2014a, p. 662)
How can such relatively small estimates of economic damages be reconciled with the large impacts that scientists expect on critical components of the biosphere? The answer is that they can’t, because the economic studies are not based on the scientific assessments of damage from climate change. Instead, the numerical estimates of the impact of climate change on GDP have been made up by economists themselves.

Economic failures of the IPCC process | by Steve Keen | Medium
https://profstevekeen.medium.com/economic-failures-of-the-ipcc-process-e1fd6060092e

Z FB debaty na tema "co delat"

Martin Vrba
Josef Patočka To není úplně na facebookovou debatu, jakkoliv je to samozřejmě férová otázka. Zkusmo tedy alespoň několik alternativních bodů jako reakce.
1. Vzdát se je možná to, co potřebujeme. Nemyslím tím nějakou bezpodmínečnou kapitulaci, nihilismus, depresi. defétismus. Ale vzdání se, které nás uvolňuje od našich dosavadních předpokladů, strategií a na nich vybudovaných identit. Dokud budeme prostě jenom dál udržovat dosavadní bojový étos, paradoxně to může vést leda k porážce. Étos "my versus oni" nás udržuje v mantinelech dosavadního myšlení a environmentální praxe. Měli bychom si ale dopřát potřebné vzdání se, projít oním bodem nula, které umožňuje, aby vzniklo cosi, co nebude jenom opakováním dosavadních a příliš známých formulí.
2. To je podle mě také skutečný smysl toho "začít u sebe". Nikoli individuální ekologií osobní spotřeby, ale právě vnitřní ekologií, odpoutáním se od frenetické aktivity a reprodukce ideologií, které mají kořeny už v devadesátých letech, kdy byla klimatická situace a obecná dynamika krize biosféry v poněkud jiném stádiu než dnes.
3. Důraz na osobní étos "nelétejte, nejezte maso, nekupujte nová auta" atd. je v tomto ohledu vlastně stereotypem onoho uvědomělého ekočlověka, jemuž "obyčejný člověk" nemůže přijít na chuť. Reakcí na excesivní konzumerismus nemůže být uvědomělá askeze, která navíc nemá ani systémový rozměr. A jak dobře známe z vlastních zkušeností, ekoaktivistický asketismus jako životní styl slouží hlavně jako morální bič v rámci vztahů uvnitř hnutí, udržování "moral high ground" vůči vnějšku tohoto hnutí a také jako zpracování traumatu klimatické krize, kdy se naší nápravou snažíme s přírodou vyjednávat; tento "coping mechanism" je možná přirozenou reakcí na traumatickou zkušenost, ale nelze u něj zůstat.
4. Klimatická krize nemá zakládat jakési morální, vznešené či empatické jednání. Ani žádnou krusádu dobrých lidí proti těm zlým. To vše vyvolává mylnou domněnku, že zmíněná krize je snad věcí jakýchsi (post)materiálních morálních hodnot a idejí, která zajímá a může zajímat jakousi specifickou sortu lidí, kterou lze nazývat různými jmény, ale vždy to budou jacísi "oni", specifická sociální skupina. Legitimita takové pozice už je neudržitelná v situaci, kdy většina společnosti změnu klimatu vnímá a chápe ji jako vážnou a hodnou řešení. Uchopení klimatické krize jako existenční hrozby spíše než morální otázky naší povinnosti například vůči budoucím generacím může vést k podstatně otevřenějšímu, strategičtějšímu a pragmatičtějšímu přístupu než dosavadní ekomoralismus. Nietzscheovsky řečeno: je nejvyšší čas na "přehodnocení všech hodnot" a rozkrytí genealogie této zelené morálky, která tu je s námi už minimálně tři dekády.
5. Samostatnou kapitolou je Green New Deal a jeho role v rámci klimatického hnutí. V posledních letech se stal bezmála úhelným kamenem velké části ekologického snažení a je brán za bernou minci - právě sem směřují naděje klimatické politiky. Je ale dostačujícím řešením - adekvátní odpovědí na klimatickou realitu? Domnívám se, že nikoliv, že tahle zelená perestrojka kapitalismu stačit nebude a ani nemůže. Tuto možnost je třeba vzít zcela vážně a zpracovávat alternativní scénáře, vycházející nikoli z politické, ale klimatické reality. Příroda je totiž nepolitická v tom, že se s ní nedá vyjednávat a dosáhnout nějakého kompromisu. Námi devastovaná příroda před nás zkrátka klade výzvy, na které buď dokážeme adekvátně odpovědět, nebo nikoliv. Prostor pro vyjednávání tu neexistuje.
6. Už víme, že některým dopadům změny klimatu nedokážeme ani při nejlepší vůli zabránit. Znamená to přesunutí alespoň části pozornosti, energie a aktivit na resilienci - budování odolnosti - a adaptaci - přizpůsobení se novému klimatickému režimu, tedy antropocénu. Dosavadní praxe klimatických hnutí stojí na historickém rozhodnutí o prioritě mitigace, a to především zacílením na fosilní infrastrukturu, konkrétně energetiku, která tvoří nejvýznamnější část této infrastruktury. Na tom se pochopitelně nic měnit nemusí, ale samo o sobě už to nestačí. Na pořadu dne by mělo začít být zajištění potravinové bezpečnosti (tedy zacílení na zemědělskou produkci a její ne/udržitelnost), adaptace krajiny na změnu klimatu, zadržování vody v krajině, mezinárodní spolupráce se zeměmi, na něž dopadá klimatická krize nejtvrději, abychom společnými silami dokázali předejít masivním a nezvládnutelným migračním krizím atd.
7. Mluvit nejen o skutečném rozsahu klimatické krize, ale také o skutečném rozsahu toho, jak musí vypadat adekvátní reakce. Jakkoliv fantaskně to zvláště v Česku bude znít, nic menšího než klimatická mobilizace celé společnosti už nemůže stačit. A jejím sociálním poutem nemůže být nic menšího než "solidarita otřesených", tedy lidí, pro něž klimatická krize už nebude vědecká abstrakce, ale žitá zkušenost. Tam zatím nejsme, ale právě tam směřujeme.

THE_DARKNESS: ehm, cough cough, o klimatu a znecisteni se taky mluvi, ze by se s tim melo neco delat atp a to dokonce dyl nez o koronaviru a hle kde jsme ;)
TADEAS: tady se bude stlacovat hlavne kapacita volnych jip luzek, skola+volby+podzim, pojd mi


Three in four people living in the world's 20 major economies believe nature and the Earth's climate are approaching potentially abrupt or irreversible changes due to human action, according to a survey released on Tuesday.
The online poll of almost 20,000 people aged 16 to 75, living in G20 nations, was conducted in April and May by Ipsos MORI and commissioned by the Global Commons Alliance, a network of more than 70 international groups working on sustainability.
Three out of four people also agreed their country's economy should move beyond a narrow focus on profit and growth to encompass human wellbeing and ecological regeneration, it found.
This should be a wake-up call to leaders everywhere

THE_DARKNESS: tady se bude leda stlacovat krivka uprchliku

TADEAS: "Opatrným optimismem mě naplňuje, jak se mluví o koronaviru. Mám na mysli především fráze „stlačovat křivku“, „otočit křivku“, tedy vývoj počtu nakažených. Vyjadřuje zodpovědnost za lidi, které vůbec neznáte a nemáte s nimi co do činění. Je to apel, který míří k budoucnosti. A ukazuje, že lidské bytosti dokážou přemýšlet v širších časových a prostorových měřítkách, než jsme si mysleli." to mě v ČR zrovna moc optimismem nenaplňuje :(

Planting forests may cool the planet more than thought
https://phys.org/news/2021-08-forests-cool-planet-thought.html

They report in the Proceedings of the National Academy of Sciences that the denser cloud formations associated with forested areas means that reforestation would likely be more effective at cooling Earth's atmosphere than previously thought.

Britska kolumbie

Hele možná máte depky z přívalu špatných zpráv o klimatu. Zvlášť teď po další zprávě IPCC. Možná jste unavený z toho, že přes hromady řečí se reálně v podstatě žádný politici tématu nevěnují. A když jo, tak navrhují směšně neúčinná řešení. Možná se taky bojíte jak bude vypadat budoucnost. Co čeká naše děti. Zajistíme dostatečně stabilní svět.
Jestli jo, tak nejste sami. A měli byste přijít v pátek a sobotu do HaDivadla .) Díky impulzu z brněnské umělecké scény lidí kolem HaDivadla a Terénu jsme spolu s Katarina Hladekova dostali příležitost kurátorovat akci, která bude právě pro lidi, který jsou přívalem špatných zpráv unavený. Ale který taky odmítají rezignovat. A po skoro roce příprav jsme dali dohromady akci "Dům kultury a únavy".
Asi se nebudeme ujišťovat, že všechno dobře dopadne. Ale chceme vytvořit prostředí pro vzájemnou podporu a hledat způsoby jak sílit - individuálně, kolektivně i ekosystémově. A taky budeme hledat cesty, jak ve světě poznamenaném takovým nezpečím žít a nezbláznit se. Nebo jak se prostě připravit na svět, který přichází. Protože vším špatným se nakonec dá projít lépe ve spojenectví a s přátelstvím.
Takže tento pátek a sobota v brněnském HaDivadle.
Díky všem z týmu, který akci dával dohromady - a díky za téměř rok podnětných diskuzí, probírání tématu horem dolem, vzájemný podpory a práce. Bylo to hrozně milý, skoro je mi líto, že ty přípravy skončily 😃 A těším se v pátek na viděnou 😘

Dům kultury a únavy
https://www.facebook.com/events/501156767810484?ref=newsfeed

SHEFIK: "how dare you???"

Germany ‘set for biggest rise in greenhouse gases for 30 years’ | Greenhouse gas emissions | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2021/aug/15/germany-set-for-biggest-rise-in-greenhouse-gases-for-30-years

Germany is forecast to record its biggest rise in greenhouse gas emissions since 1990 this year as the economy rebounds from the pandemic-related downturn, according to a report by an environmental thinktank.

Berlin-based Agora Energiewende said the country’s emissions would probably rise by the equivalent of 47m tons of carbon dioxide.

The increase means Germany’s emissions will be about 37% lower than in 1990. It had aimed to cut emissions by 40% by 2020, and met the target last year but only due to the economic downturn.

Tohle sedí. Nevím, jestli je to vtip, nebo ilustrace z uniklé zprávy IPCC.

muhaha, to bude jeste legrace

Vlny veder a podprůměrná produkce větrných elektráren spolu s vysokými cenami uhlí a plynu způsobily prudký nárůst cen elektřiny v celé Evropě, uvádí analytici ICIS. Spotové ceny v ČR, Německu, Nizozemsku nebo Spojeném království dosahují až 145 EUR/MWh, v Řecku dokonce přesahují hranici 200 EUR/MWh.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena vyzvala Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence ke zvýšení těžby. Současná úroveň produkce podle Bílého domu není dostatečná, což by mohlo ohrozit nynější zotavování světové ekonomiky. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle které se tak Bílý dům snaží bojovat proti rostoucím cenám benzinu. Ceny ropy na výzvu reagovaly poklesem, Brent se tak vrátil pod 70 dolarů za barel.

Saúdskoarabská společnost Saudi Aramco, která je největší ropnou společností na světě, přičemž většinovým vlastníkem je Saúdská Arábie, plánuje do roku 2025 navýšit svou produkční udržitelnou kapacitu o 550 tis. barelů ropy za den. Navýšení ropné produkce je součástí dlouhodobého plánu společnosti, jehož cílem je zvýšení maximální udržitelné kapacity na 13 mil. barelů ropy za den (bpd).