YMLADRIS: funguje nějakej roční cyklus, v rámci kterýho sezonní přebytky zavaříš, resp. nasušíš (či v našich podmínkách spíš vyudíš, ale zase díky GO se hranice středomořských sušených rajčat a pršutu možná posune i k nám...).
ve skutečnosti nemá smysl vymýšlet kraviny, tradiční česká vesnice funguje ve slušným rozmezí nadmořských výšek a když vynecháme problém sráže a sucha, tak samotný 2 stupně navíc můžou znamenat, že prostě v 500 metrech bude jako dřív v Polabí (a Polabí se přesune někam do Panonie). takže zrovna v podmínkách ČR by survival neměl být drama, krajina se změní oproti tradičnímu vzhledu, ale Kazachstán z toho pořád ještě nebude (spíš možná vysušený Balkán, ale tam lidi žijou).
Nicméně čerpat všechny živiny jen z veganské stravy je v podmínkách mírného pásma s dlouhou zimou řehole. Jednoduše když nemáš k dispozici dost energie pro obdělávání (přebytky produkce pro hospodářská zvířata, traktor...), tak se ti vyplní okopávání brambor (ty jsou virální hlavně díky tomu, že produkt, tzn. brambora, se velmi snadno dokáže dál rozmnožit i z odpadu při konzumaci,tzn. ze šlupek, a stačí relativně malá rozloha půdy, pěstovalo se to i v chudých hornatých oblastech, apod.) a hlavně se ti vyplatí pastevectví. Zkrátka ovčí punk, bé bé (cituju stejnojmenou kapelu).
Ovce se hodně množí, když dostanou šanci takže uspokojit poptávku wannabe survival pastevců by trvalo tak jednu, dvě sezony, ale v zásadě by se rozložená civilizace změnila během dvou let na něco podobného blízkému východu. Stáda ovcí a koz jsou výrazně méně náročnější, než třeba krávy a hlavně na rozdíl od jakého DIY zemědělčení shromažduješ energetické přebytky z vegetace z daleko větší plochy, než jsi schopná obhospodařit třeba i s malým malotraktorem (třeba solárním, kdo ví, ale v našich podmínkách by zemědělscí stejně asi revertli spíš k dřevoplynu...bez pohoných hmot pro lesní stroje by dřeva náhle byl lokální přebytek, už za jednu-dvě sezony, klidně jen kalamitního, souvisejícího se suchem)
Pastevectví je solidní zdroj masa a ovčích sýrů a celá ta tradice slovansko-valašského osídlení Karpat je jeden velký survival po dobu stovek let... akorát v postapu to budeš mít usnadněné abundancí kovů, které půjde "těžit" z rozpadající se civilizace ještě stovky let, asi jako v době úpadku Říma byla všude abundance kamení a mramoru a lidi si stavěli domy z rozebraných paláců :-) Co se změní, bude počet lidí, kteří přímo budou pracovat v primárním sektoru, tedy rukama na záhonu nebo na poli.
Lov je obecně v postapu přecenován - na rozdíl od systematického pastevectví je schopen uživit výrazně nižší populaci. Ale nějaký mix pastavectví s tradiční vesnicí, kde máš slepce, králíky, již zminované brambory, letní přebytky ovoce a lesních plodů, které musíš nějak zpracovat aby vydržely zbytek roku... to všechno je vyzkoušené a fungovalo to, ve skutečnosti první postapo bylo, když lidem začala hospodářská zvířata čím dál masivně rekvírovat armáda... a tehdy fakt mohlo ohrozit schopnost zemědělské produkce nějakého regionu a uvrhnout ho do chudoby...
Postapo ekosystém bude zahrnovat i změnu chování. Žijeme v éře, která staví na odiv bohatství, luxus a blahobyt, ale instinkty řady kultur jsou spíš tvářit se navenek chudě a bez přebytků, kvůli kterým by stálo za to danou oblast ovládat. Takže ve tvém postapo survivalu bude prvním instinktem si zemědělské přebytky dobře schovat do nějakého sklípku a nevystavovat je všem na odiv a sdílet/směnovat je pouze s prověřenými sousedy.
Agrární společnosti nicméně v průběhu dalších generací budou mít sklon k teritoriálnímu a agresivnímu chování a vzájemnému nepřátelství, takže i když první přežití po kritické jedné až dvou sezonách může být reálné, nikde není zajištěno, že se historie nebude opakovat a ti co přežijí, vytvoří nějaké osvícené mírumilovné společenství.
Obecně třeba naše země na tom z hlediska hustoty obyvatelstva na km^2 není nijak katastrofálně a jsou rozvojové země, které jsou na tom hůř, jsou závislé na importu potravin, ale ten se může zhroutit, jak ukazuje např. válka na Ukrajině (nebo za 2.světové hladomor v Bengálsku, apod.). Mírný pás s posunem teplot v jednotkách stupnů pořád nabízí hotové stabilní ekosystémy, které cca při stejné nadmořské výšce odpovídají přesunu o stovky kilometrů na jih a má řešení pro velké rozpětí celoročních srážek. I ve stepi se pořád dá žít, jen v poušti ne. Naše pole jsou "umělé stepi", kdybychom je s velkým úsilím neudržovali, vše zaroste lesem, který moc zdrojů potravin nenabízí, relativně low-tech způsob jak zastavit zalesnění by byly pastviny...
Myslím, že ústup od velkých rozloh polí by sám o sobě krajinu ochladil a přispěl k udržení vody po srážkách. Nahrazení polí pastvinami by změnilo albedo (zelená je světlejší, než hnědé oraniště, i když žluté strniště na tom není špatně). Nahrazení polí pastvinama je obecně realistický scénář, ale spíš se bude týkat mín kvalitní půdy. Pořád mi přijde, že nepřijde žádný úplný a náhlý kolaps - zatím pořád se venkov pořád vylidnuje a pořádný masový exodus z měst zpět na venkov ani ještě nezačal.... a pokud probíhá, tak ne směrem k postapo survival hospodaření, ale spíš k tradičním formám. Třeba brácha začal na chalupě včelařit a tak...