PER2: hmm, takhle to dopadne, když se od nich nekupuje ten kobalt do elektromobilů...

TUHO: pohoda, stava se

SHEFIK: asi by to nešlo, no :-) vlastně v tom článku, co jsem objevil, se spekuluje, v jaké výšce a při jaké teplotě by metan samovolně desublimoval. Třeba kdyby se ledovec v Antarktidě vypínal do 4000m místo 3000 - tak by tam bylo zase chladněji, ale asi ne dost. Ale atmosféra se i v nejpolárnějších a nejvyšších místech nějak drží nad -80°, -90°C a níž to prostě nejde. Při tomhle ppm CO2 prostě chybí 30-40° k tomu, aby tvořily krystalky suchého ledu, takže moje geniální carbon capture se konat - je to jako čekat, že při teplotách, co máme dneska v Praze, se bude dělat jinovatka... no, nebude :-) (ale pořád relativně ochladit vzduch o 40° mi přijde technicky celkem jednoduché a energeticky náročné a jednou už vyrobený suchý led by se v oblasti Vostok pak asi nějaký čas skladovat dal, na to -80° stačí... no ale nechme toho.. :-)

šance, že v nejvyšších částech Gronska a Antraktidy by ledový příkrov naopak narostl, nejsou úplně nulové. Obsah vodní páry v atmosféře stoupne a mohlo by to přinést srážky i do oblastí arktické pouště (nebo antarktické), kde je sice trvale kosa, ale skoro tam nesněží (např. ta oblast Vostok - je pro nás těžko představitelné místo v Antarktidě, tvořené ledem, kde vůbec nesněží, ale je to tak). Takže best possible scénář je selektivní nárůst gronského a antarktického ledovce v nejvyšších místech (za současného odlednění pobřeží) - a v té Antarktidě by se to mohlo nahromadit do výšky, že by CO2 vysněžil z atmosféry (ale je to málo pravděpodobné, -140 nebude nad Antarktidou v jakékoliv části troposféry a aby vysněžil při nižší teplotě, tak už by ppm v atmosféře muselo být brutální)

každopádně nárůst (konvenčních) sněhových srážek v oblastech arktických pouští by podle mě byla dobrá zpráva, kdyby se člověk v tomhle zmaru chtěl pídit po nějakých dobrých zprávách.

XCHAOS: no hlavne to spojeni "naveky utesnene ledem" je prima koncept do budoucna

XCHAOS: polocas rozpadu metanu v atmosfere je 9,5 let

That is incorrect, and it is based on the value of -78.5° C. The correct value is about -140° C, and that's for current amount of carbon dioxide in the atmosphere.

Tak nic, okurková sezona protentokrát končí. Parciální tlak CO2 je příliš nízký. Ale teoreticky s růstem ppm, pokud Antarktida mezitím neroztaje, by k tvorbě čepičky z CO2 dojít mohlo... ale tahle zpětná vazba je zřejmě mimo dosah.

TADEAS: bohužel, na rozdíl od toho CO2 není žádná šance metan vypršet nebo vysněžit do polárních čepiček :-/ to se neděje ani na Marsu... :-/

ta měřítka, ve kterých se to děje, jsou obludná.

Ha, můj finální příspěvek začínající okurkové sezony (na dané téma už poslední):

Můj příspěvěk k boji proti GO fantasmagorickým geoinženýringem: vybudovat na vrcholu nejodlehlejší části Antarktidy umělou mrazovou kotlinu, s okraji vy výšce třeba 4km, dnem víc jak ty 3km co jsou dnes - aby dovnitř nefoukal teplý vzduch z okolí - a počkat, až uvnitř desublimuje CO2. A pak to celé zahrnout navěky ledem. Stěny kotliny by zároven sloužily jako úložiště ledu, kterému by v nižších polohách hrozilo roztátí. V podstatě by se vybudovala taková obří ledová hradba, dá se říct (na druhou stranu bychom pak kromě CO2 mohli vyhostit i nemrtvé..)

Akorát nevím, jakou by celý tenhle projekt měl uhlíkovou stopu :-/ asi by se to muselo pohánět Heisenberovými jadernými reaktory z tajné nacistické základny v Antarktidě, škoda. (A to už rovnou můžeme emigrovat v jejich UFO.. :-)

Jinde se píše, že "extremely low temperatures are a general characteristic of the lower stratosphere, with a range from –40° to –80°C". To je ale právě na hranici desublimace CO2, i když nevím, na rozdíl od vody, jaký můžou být předpklady, aby se někde fakt začal dělat "suchý sníh". Ve skutečnosti je to zajímavý, protože jak by se vlastnosti atmosféry změnily, kdyby část byla tak studená, že plynný CO2, který to tam foukne, z ní zkrátka "vysněží" do nižších vrstech? je docela zajímavé, že hraniční teploty atmosféry jsou poblíž téhle hranice.

nemůže to být tak, že skupenské teplo desublimace je to, které se vydá, když začne CO2 v atmosféře nad Antarktidou nahodile krystalizovat - a tím brání dalšímu ochlazování pod -80? (protože při sublimaci naopak teplo přijímá, že jo... takže při desublimaci ho uvolnuje... a to by teoreticky vysvětlovalo, proč -80 a ne třeba -95, prostě při poklesu pod -78 se si atmosféra "přitopí" desublimací CO2 a i když jeho obsah je zanedbatelný, při těch objemech to už roli hrát může..)

no, sice je to asi pitomost, ale nevěřím žádné konspirační teorii, kterou si sám nevymyslím! :-)

YMLADRIS: mno, ovlivn'uje, ale přeci jen lokální teplota vzduchu nad tím prouděním většinou nějak zvítězí... ty objemy vzduchu, co jetstream přenáší, jsou zanedbatelné, to bych měl větší strach o oceánské proudy, protože do vody naakumuluješ víc energie, než ze vzduchu

jetstream proudil asi okolo izolovaného chladného polárního vzduchu, který když v létě nebude, tak se možná jetstream rozpadne, kdo ví. albedo Severního ledovýho oceánu je rozhodně vyšší, než kolik měl ten led, takže množství tepla, který země absorbuje, když se během polárního dne část energie pohltí, místo aby se odrazila, je obrovský. Možná ten vliv je zásadnější, než celý vliv CO2, protože to albedo hraje velkou roli... ale třeba mraky nad mořem už budou skoro tak dobrý, jako předtím ten sníh, takže je to hrozně nelineární a nakonec jediný faktor, který ti nevyjde nelineární, je CO2 (protože tak zima, aby se vysněžil do podoby suchýho ledu, nikde na Zemi není... vlastně mi napadá, že CO2 by mohl desublimovat někde vysoko ve stratosféře, ale je ho tak málo, že to asi nedělá... wow, to je cool nápad na sci-fi geoinženýring - vytvořit stratosférický konstrukce, na kterých by desublimovalo CO2 a ochlazovalo stratsoféru :-)