• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Jinde se píše, že "extremely low temperatures are a general characteristic of the lower stratosphere, with a range from –40° to –80°C". To je ale právě na hranici desublimace CO2, i když nevím, na rozdíl od vody, jaký můžou být předpklady, aby se někde fakt začal dělat "suchý sníh". Ve skutečnosti je to zajímavý, protože jak by se vlastnosti atmosféry změnily, kdyby část byla tak studená, že plynný CO2, který to tam foukne, z ní zkrátka "vysněží" do nižších vrstech? je docela zajímavé, že hraniční teploty atmosféry jsou poblíž téhle hranice.

    nemůže to být tak, že skupenské teplo desublimace je to, které se vydá, když začne CO2 v atmosféře nad Antarktidou nahodile krystalizovat - a tím brání dalšímu ochlazování pod -80? (protože při sublimaci naopak teplo přijímá, že jo... takže při desublimaci ho uvolnuje... a to by teoreticky vysvětlovalo, proč -80 a ne třeba -95, prostě při poklesu pod -78 se si atmosféra "přitopí" desublimací CO2 a i když jeho obsah je zanedbatelný, při těch objemech to už roli hrát může..)

    no, sice je to asi pitomost, ale nevěřím žádné konspirační teorii, kterou si sám nevymyslím! :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    teplota sublimace CO2 je -78.5 °C , nejnižší teplota ve stratosféře jen −51 °C, ale je vidět, že to není velký rozdíl.

    v antarktidě jak jsou ty mrazový pouště kolem Vostoku ve výškách přes 3000m, tak tam jsou rekordy pod -80 °C, takže jsou to místa, kde by teoreticky mohl v zimě desublimovat oxid uhličitý (ale nevím). V tom případě ho tam ale mohou být uložené nějaké zásoby pod ledem (ale nevím, asi by se o tom psalo, ale asi by při vrtání vysublimoval, tak by si toho moc nevšimli)

    každopádně přirozená tvorba suchého ledu v Antarktidě, kdyby byla možná, by byl cool carbon capture - prostě by ho tam stačilo naházet lopatu do nějakých děr a zahrnout sněhem a měli bychom samovolný carbon capture. Chybí k tomu pár stupnů, ovšem oteplování tuhle variantu asi definitvně znemožní :-) (číslo účtu za nápad Elonovi pošlu přes Twitter :-)
    DRSH
    DRSH --- ---
    Z vodíku si jednou budeme doma vyrábět teplo i elektrickou energii, doufá vědec Doucek | Plus
    https://plus.rozhlas.cz/z-vodiku-si-jednou-budeme-doma-vyrabet-teplo-i-elektrickou-energii-doufa-vedec-8793385
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    YMLADRIS: mno, ovlivn'uje, ale přeci jen lokální teplota vzduchu nad tím prouděním většinou nějak zvítězí... ty objemy vzduchu, co jetstream přenáší, jsou zanedbatelné, to bych měl větší strach o oceánské proudy, protože do vody naakumuluješ víc energie, než ze vzduchu

    jetstream proudil asi okolo izolovaného chladného polárního vzduchu, který když v létě nebude, tak se možná jetstream rozpadne, kdo ví. albedo Severního ledovýho oceánu je rozhodně vyšší, než kolik měl ten led, takže množství tepla, který země absorbuje, když se během polárního dne část energie pohltí, místo aby se odrazila, je obrovský. Možná ten vliv je zásadnější, než celý vliv CO2, protože to albedo hraje velkou roli... ale třeba mraky nad mořem už budou skoro tak dobrý, jako předtím ten sníh, takže je to hrozně nelineární a nakonec jediný faktor, který ti nevyjde nelineární, je CO2 (protože tak zima, aby se vysněžil do podoby suchýho ledu, nikde na Zemi není... vlastně mi napadá, že CO2 by mohl desublimovat někde vysoko ve stratosféře, ale je ho tak málo, že to asi nedělá... wow, to je cool nápad na sci-fi geoinženýring - vytvořit stratosférický konstrukce, na kterých by desublimovalo CO2 a ochlazovalo stratsoféru :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    https://twitter.com/extremetemps/status/1551522656985309185
    Another bad news for the Alps:
    The sounding at Payerne set a new record of the highest freezing line with 5184 m asl tonight. The previous record was 5117m on 20 July 1995.
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    YMLADRIS: imho kazdej mesic mrznuti je fakt prehnany na planete plny ohrivajici se vody, ale ono na produkci staci, aby byla takova udalost jednou, dvakrat na jare a produkce jde razantne dolu.

    Nicmene tenhle scenar by nebyl zas tak spatnej ne? Lidi by vzdali pestovani na rozlehly pude a vratili by ji zpatky prirode, ktera by se sama zacala regenerovat. Z urcityho pohledu win-win :)
    TUHO
    TUHO --- ---
    Jinak ja si dal vcera vylet po vychodnim Slovensku. Nastesti konecne trochu zaprselo, ale jinak vicemene vsude na cca 100 km trase zlute listi briz, ktere misty zacina opadavat...
    TUHO
    TUHO --- ---
    Klimatické změny - příčiny, dopady a očekávaný vývoj (celá přednáška)
    https://www.youtube.com/watch?v=eVI2motHLjo
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    XCHAOS: jet stream ovlivnuje to, kdy je u nas arkticky -20 polarni vzduch a kdy je u nas zase jinej vzduch. tak jsem to pochopila. ptam se, co se stane, pokud tyto mechanismy budou fungovat hodne jinak, tj poustet sem ruzne teploty v necekanem case.

    tj ze nejde jen o "snizeni nadmorske vysky"
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    YMLADRIS: funguje nějakej roční cyklus, v rámci kterýho sezonní přebytky zavaříš, resp. nasušíš (či v našich podmínkách spíš vyudíš, ale zase díky GO se hranice středomořských sušených rajčat a pršutu možná posune i k nám...).

    ve skutečnosti nemá smysl vymýšlet kraviny, tradiční česká vesnice funguje ve slušným rozmezí nadmořských výšek a když vynecháme problém sráže a sucha, tak samotný 2 stupně navíc můžou znamenat, že prostě v 500 metrech bude jako dřív v Polabí (a Polabí se přesune někam do Panonie). takže zrovna v podmínkách ČR by survival neměl být drama, krajina se změní oproti tradičnímu vzhledu, ale Kazachstán z toho pořád ještě nebude (spíš možná vysušený Balkán, ale tam lidi žijou).

    Nicméně čerpat všechny živiny jen z veganské stravy je v podmínkách mírného pásma s dlouhou zimou řehole. Jednoduše když nemáš k dispozici dost energie pro obdělávání (přebytky produkce pro hospodářská zvířata, traktor...), tak se ti vyplní okopávání brambor (ty jsou virální hlavně díky tomu, že produkt, tzn. brambora, se velmi snadno dokáže dál rozmnožit i z odpadu při konzumaci,tzn. ze šlupek, a stačí relativně malá rozloha půdy, pěstovalo se to i v chudých hornatých oblastech, apod.) a hlavně se ti vyplatí pastevectví. Zkrátka ovčí punk, bé bé (cituju stejnojmenou kapelu).

    Ovce se hodně množí, když dostanou šanci takže uspokojit poptávku wannabe survival pastevců by trvalo tak jednu, dvě sezony, ale v zásadě by se rozložená civilizace změnila během dvou let na něco podobného blízkému východu. Stáda ovcí a koz jsou výrazně méně náročnější, než třeba krávy a hlavně na rozdíl od jakého DIY zemědělčení shromažduješ energetické přebytky z vegetace z daleko větší plochy, než jsi schopná obhospodařit třeba i s malým malotraktorem (třeba solárním, kdo ví, ale v našich podmínkách by zemědělscí stejně asi revertli spíš k dřevoplynu...bez pohoných hmot pro lesní stroje by dřeva náhle byl lokální přebytek, už za jednu-dvě sezony, klidně jen kalamitního, souvisejícího se suchem)

    Pastevectví je solidní zdroj masa a ovčích sýrů a celá ta tradice slovansko-valašského osídlení Karpat je jeden velký survival po dobu stovek let... akorát v postapu to budeš mít usnadněné abundancí kovů, které půjde "těžit" z rozpadající se civilizace ještě stovky let, asi jako v době úpadku Říma byla všude abundance kamení a mramoru a lidi si stavěli domy z rozebraných paláců :-) Co se změní, bude počet lidí, kteří přímo budou pracovat v primárním sektoru, tedy rukama na záhonu nebo na poli.

    Lov je obecně v postapu přecenován - na rozdíl od systematického pastevectví je schopen uživit výrazně nižší populaci. Ale nějaký mix pastavectví s tradiční vesnicí, kde máš slepce, králíky, již zminované brambory, letní přebytky ovoce a lesních plodů, které musíš nějak zpracovat aby vydržely zbytek roku... to všechno je vyzkoušené a fungovalo to, ve skutečnosti první postapo bylo, když lidem začala hospodářská zvířata čím dál masivně rekvírovat armáda... a tehdy fakt mohlo ohrozit schopnost zemědělské produkce nějakého regionu a uvrhnout ho do chudoby...

    Postapo ekosystém bude zahrnovat i změnu chování. Žijeme v éře, která staví na odiv bohatství, luxus a blahobyt, ale instinkty řady kultur jsou spíš tvářit se navenek chudě a bez přebytků, kvůli kterým by stálo za to danou oblast ovládat. Takže ve tvém postapo survivalu bude prvním instinktem si zemědělské přebytky dobře schovat do nějakého sklípku a nevystavovat je všem na odiv a sdílet/směnovat je pouze s prověřenými sousedy.

    Agrární společnosti nicméně v průběhu dalších generací budou mít sklon k teritoriálnímu a agresivnímu chování a vzájemnému nepřátelství, takže i když první přežití po kritické jedné až dvou sezonách může být reálné, nikde není zajištěno, že se historie nebude opakovat a ti co přežijí, vytvoří nějaké osvícené mírumilovné společenství.

    Obecně třeba naše země na tom z hlediska hustoty obyvatelstva na km^2 není nijak katastrofálně a jsou rozvojové země, které jsou na tom hůř, jsou závislé na importu potravin, ale ten se může zhroutit, jak ukazuje např. válka na Ukrajině (nebo za 2.světové hladomor v Bengálsku, apod.). Mírný pás s posunem teplot v jednotkách stupnů pořád nabízí hotové stabilní ekosystémy, které cca při stejné nadmořské výšce odpovídají přesunu o stovky kilometrů na jih a má řešení pro velké rozpětí celoročních srážek. I ve stepi se pořád dá žít, jen v poušti ne. Naše pole jsou "umělé stepi", kdybychom je s velkým úsilím neudržovali, vše zaroste lesem, který moc zdrojů potravin nenabízí, relativně low-tech způsob jak zastavit zalesnění by byly pastviny...

    Myslím, že ústup od velkých rozloh polí by sám o sobě krajinu ochladil a přispěl k udržení vody po srážkách. Nahrazení polí pastvinami by změnilo albedo (zelená je světlejší, než hnědé oraniště, i když žluté strniště na tom není špatně). Nahrazení polí pastvinama je obecně realistický scénář, ale spíš se bude týkat mín kvalitní půdy. Pořád mi přijde, že nepřijde žádný úplný a náhlý kolaps - zatím pořád se venkov pořád vylidnuje a pořádný masový exodus z měst zpět na venkov ani ještě nezačal.... a pokud probíhá, tak ne směrem k postapo survival hospodaření, ale spíš k tradičním formám. Třeba brácha začal na chalupě včelařit a tak...
    TUHO
    TUHO --- ---
    TUHO: Jeste doporucuju udelat si prulet na mapach na efekt hranice mezi CR a Slovenskem na velikost poli .)

    Mapy.cz
    https://mapy.cz/letecka?x=15.5330938&y=48.8961980&z=13
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    Písek se zahřívá na 500 stupňů a pak topí (ohřívá vodu) několik měsíců. Zní to dost lépe než lithium

    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SHEFIK: spojuju si to s tou problematičnosti survivalu (odejít někam mimo město a individuálne se živit). Survival může být fajn, když nefungují civilizační výdobytky, ale funguje pole s bramborama, pohankou a zelím. Pokud by ale každej měsíc mrzlo, tak leda můžeš žít na nějaký keto dietě jak eskymáci, pokud bys byl u moře, což nejseš, teď čistě fabuluju.

    Čili mi připadá jediná šance nějakých těch citadel, kde se výpadek ekosystému kompenzuje technologií, in door pěstování atd., způsoby co jednotlivec/rodina nedá.

    Čímž nepopírám význam budování rodinné připravenosti, survival kit klidně pořiďte
    TUHO
    TUHO --- ---
    Jenom lehce k tematu, ale:

    Martin Abel
    Hraju si s Geoportalem @SPUvCR
    Na obrazku Moravska Nova Ves dnes a pred 70 lety.

    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    YMLADRIS: imho to globalne jen tak nebude. Porad je tu obrovska masa vody, ktera planetu teplotne (tedy i proudenim vzduchu) stabilizuje. Ale lokalne (at uz lokaci, nebo vybranymi typy zemedelskych rostlin) bude jak rikas a cim dal casteji.

    ...

    To bude obrovskej problem pro koncept pojisteni. Pojistovny se sice napakujou, ale taky budou mit za skody porad vyssi vydaje, ktery budou muset promitnout do sazeb. Pojisteni bude nedostupnejsi pro vic a vic lidi (cimz bude dochazet k jeho jeste rychlejsimu zdrazovani) a malokdo bude chtit zemedelcit v rizikovejch oblastech (ktery uz budou hur predvidatelny) = zdrazovani jidla, agregace do zemedelskejch skupin, lokalni nedostatky.

    Pestovani plodin pod otevrenym nebem bude stale problematictejsi
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    GLOBETROTTER: tak mít přetopeno bylo prostě v té éře synonymum pro luxus, stejně jako v rozvojových zemích je byla znamením luxusu klimatizace :-) (boužel, dnes je to tam spíš podmínka přežití, protože ty teploty typu 50 nevím, jak jde bez klimatizace přežít... ve spoustě zemí zase musejí koukat k nám, jak můžou severské země přežít v zimě - asi jen díky topení, takže v zásadě se postupně rozšíří rozloha, kde člověk přežije jen díky svým technickým prostředkům, na téměř celou planetu... což samozřejmě má další negativní externality...)
    GLOBETROTTER
    GLOBETROTTER --- ---
    GLOBETROTTER:
    GLOBETROTTER:
    Bylo to na služebce, spali jsme v jedné místnosti týden. Každou noc jsme neustále na střídačku chodili kroutit ventilem topení :-)
    GLOBETROTTER
    GLOBETROTTER --- ---
    DZODZO: Ne, byl to Čech, odchovaný v paneláku. Tvrdil to v roce 2013, ano, je možné, že se od té doby uklidnil. Ale pamatuju se, jaké vedro měli moji v noci rodiče v ložnici, za komára.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SHEFIK: zblazneni minim ze prestane fungovat zemedelsky cyklus, kdy ty rostliny jsou adaptovany na nejakou stabilitu teplot.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam