BUBBLE: za mě tohle téma celkově úplně nejlíp ze všech (!) vystihuje Daniel Quinn v knize Ishmael - pokud se někdo nezasekává na formě, tak je to velice působivě, jednoduše a nepopiratelně předaný a vysvětlený, v podstatě bez nějakýho intelektuálního balastu, takřka selským rozumem... https://www.dropbox.com/s/qfsjxm8wazyd8uq/ishmael.epub?dl=0

TADEAS: Dost zajimavy. Napada me k tomu ze koreny toho paradigmatu kde je "clovek pan tvorstva" vyclenenej z toho kolektivu bytosti jsou rozpoznatelny treba v nabozenstvi. Buh stvoril cloveka k obrazu svemu aby panoval nad vsim zivym. Mame kulturne dany ze si osud lidi a planety predstavujeme jako dve oddeleny linie, kde ta planeta slouzi spis jako zdroj kterej vytezim a jdu dal, pripadne nejak spravuju/pretvarim, delim na uzitecny a neuzitecny ve vztahu k sobe.

Soucasny udalosti pak smerujou do bodu, kdy se budeme muset konfrontovat s limity tohodle uvazovani. Jednak asi narazime na meze rustu, kdy pristup "vytezim a jdu dal" prestava fungovat, protoze neni kam dal jit a co vytezit a management se moc nepovedl. A pak ze s rozvojem AI se potkavame s necim co hrozi nas prekonat v te roli bohem vyvoleneho nejinteligentnejsiho vladce/manazera (dalsi moznost je UFO :). To nas nuti se zamyslet nad tim co vlastne chceme na Zemi delat a co znamena byt clovek. Hledat si v tom planetarnim rozlozeni roli ktera je lip zakotvena v realite.

Emocni vztah muze byt neco co nahrazuje to predchozi paradigma toho manazera. Tim jak clovek sestoupi do toho spolecenstvi a ten vztak k nemu se stava vic horizontalni misto top-down shlizeni na nej.

TUHO: pro cesko toto seriozne chybi. kdyz se zeptas na Czech Globe, reknou "vyssi pravdepodobnost extremnejsich forem pocasi", pod cimz si nikdo nic nepredstavi. neni vubec vykresleny, o co se presne hraje, jedinej text kde jsou aspon nejaky pochopitelny cisla je muj naprosto laickej a tupej Cesko 2050. jako fakt. kdyby CR nebyla v EU a nepostupovala shodne s EU, neni tu zadnej motivacni drajv, proc musime dekarbonizaci resit. podle me to lidi nechapou, protoze nemaji z ceho. zavodnime krajinu a postavime zed proti africanum - to je asi kovandova pozice.

Oslí můstek na téma rozvoj civilizace - nedávno mi kámoš argumentoval, že dle statistik vděčíme kapitalismu za to, jak se máme dobře (ve smyslu délky života, předčasné úmrtnosti vzhledem k růstu HDP atd.) tak jsem na to něco hledal a tady tu teorii/mýtus (propagovanou lidma jako Paterson, Gates atd.) celkem debunkují (kdyby někomu ten článek nešel otevřít celej, tak stačí vygooglit název a pak u jeho názvu odkliknout "archiv", ve kterým je komplet)

It’s not thanks to capitalism that we’re living longer, but progressive politics | Jason Hickel | The Guardian
https://www.theguardian.com/commentisfree/2019/nov/22/progressive-politics-capitalism-unions-healthcare-education

NYRLEM: No dlouhodobe je vtipny, jak Lukas Kovanda si vyzobava z reality jenom velmi uzkou cast. Nikde v textu neni o nakladech, ktery pusobi a zpusobi klimaticka destabilizace. Jak ohrozi socialni smir migracni vlny z mist, kde se nebude dat zit, jakej efekt bude na ni mit ohrozena potravinova bezpecnost etc. Jakoby to vubec neexistovalo a my jsme jenom z uplne iracionalnich duvodu topili prachy v prechodu k nizkouhlikovy energetice bez jedinyho duvodu :)

YMLADRIS: btw o cukru existuje tahle klasika od Sidneyho Mintze

Sweetness and Power: The Place of Sugar in Modern History

In his thid book the author shows how Europeans and Americans transformed sugar from a rare foreign luxury to a commonplace necessity of modern life, and how it changed the history of capitalism and industry. He discusses the production and consumption of sugar, and reveals how closely interwoven are sugar's origins as a "slave" crop grown in Europe's tropical colonies with its use first as an extravagant luxury for the aristocracy, then as a staple of the diet of the new industrial proletariat. Finally, he considers how sugar has altered work patterns, eating habits, and our diet in modern times

Jeste mozna si dovolim akorat odhady svetove populace

YMLADRIS: Tohle neni muj obor uplne, ale imho co do poctu lidi tady mame stabilni exponencialni rust jiz tisice let, tech 5000 let pred nasim letopoctem najisto (viz graf v logaritmicky skale, kde primka = exponenciala). V poslednich letech a hlavne pak s fosilnimi palivy se jeste zrychluje. Stejne vyrazny vymeny s ekosystemem a jeho antropogenni promeny existovaly taky uz do doby kamenny, coz samozrejme nepopira velky zrychleni a roli fosilnich paliv v nem a jeden by mohl snadno propadnou dojmu, ze jsem akorat hnidopich :D

Population - Our World in Data
https://ourworldindata.org/grapher/population?yScale=log

YMLADRIS: No spis modernity. Ta je tady cca 200-300 let. Civilizace zacla se zacala rodit zrejme nedlouho po nastupu holocenu. Urcite cca 5000 let pred nasim letopoctem.

Current theories and findings identify the Fertile Crescent as the first and oldest cradle of civilization. Examples of sites in this area are the early Neolithic site of Göbekli Tepe (9500 BC - 8000 BC) and Çatalhöyük (7500 – 5700 BC).

Kdybyste nevedeli, tak nejake rozumy od univerzalniho experta na cokoliv Lukase Kovandy