Consultancy firm McKinsey says total global spending by governments, businesses and individuals on energy and land-use systems will need to rise by $3.5 trillion a year, every year, if we are to have any chance of getting to net-zero in 2050.

That’s a 60% increase on today’s level of investment and is equivalent to half of global corporate profits, a quarter of world tax revenue and 7% of household spending. A further $1 trillion would also need to be reallocated from high-emission to low-carbon assets.

https://www.weforum.org/agenda/2022/01/net-zero-cost-3-5-trillion-a-year/

TUHO: “Our analysis shows that climate change will cause massive economic damages within the next 25 years in almost all countries around the world, also in highly-developed ones such as Germany, France and the United States,” says PIK scientist Leonie Wenz who led the study. ”These near-term damages are a result of our past emissions. We will need more adaptation efforts if we want to avoid at least some of them. And we have to cut down our emissions drastically and immediately – if not, economic losses will become even bigger in the second half of the century, amounting to up to 60% on global average by 2100. This clearly shows that protecting our climate is much cheaper than not doing so, and that is without even considering non-economic impacts such as loss of life or biodiversity.”

38 trillion dollars in damages each year: World economy already committed to income reduction of 19 % due to climate change — Potsdam Institute for Climate Impact Research
https://www.pik-potsdam.de/en/news/latest-news/38-trillion-dollars-in-damages-each-year-world-economy-already-committed-to-income-reduction-of-19-due-to-climate-change

Dlouhý článek, nula info o příčině

Lze tedy už nyní odhadnout rozsah poškození?

Už nyní můžeme říci, že bez rozdílu ovocného druhu, tedy i jabloně, které jsou odolnější a snesly by v zeleném poupěti ještě před otevřením třeba −3,5 °C, je většina ovocných stromů v Česku zmrzlá fatálně, ze 100 %. Střední, severní, východní a západní Čechy jsou prakticky ze sta procent zmrzlé. Jabloně, třešně, višně, hrušně, bez rozdílu odrůdy, zmrzlo všechno… Z ovocných stromů tam není nic. Trochu lepší je situace v jižních Čechách, kde mrzlo jen jednou. Ale byly tam −4 °C, tam mohou mít odhadem deset až třicet procent úrody zachované.

Takovou katastrofu nepamatují ani nejstarší pěstitelé. Jablka z Čech v obchodech nebudou, říká Chaloupka z Ovocnářské unie
https://denikn.cz/1411394/takovou-katastrofu-nepamatuji-ani-nejstarsi-pestitele-jablka-z-cech-v-obchodech-nebudou-rika-chaloupka-z-ovocnarske-unie/?ref=tit

Ministers of Germany, Brazil, South Africa and Spain: why we need a global tax on billionaires | Svenja Schulze, Fernando Haddad, Enoch Godongwana, María Jesús Montero and Carlos Cuerpo | The Guardian...
https://www.theguardian.com/inequality/2024/apr/25/ministers-of-germany-brazil-south-africa-and-spain-why-we-need-a-global-tax-on-billionaires

The renowned economist Gabriel Zucman sketched out how this might work. Currently, there are about 3,000 billionaires worldwide. The tax could be designed as a minimum levy equivalent to 2% of the wealth of the super-rich. It would not apply to billionaires who already contribute a fair share in income taxes. However, those who manage to avoid paying income tax would be obliged to contribute more towards the common good.

The argument behind such tax is straightforward: we need to enhance the ability of our tax systems to fulfil the principle of fairness, such that contributions are in line with the capacity to pay. Persisting loopholes in the system imply that high-net-worth individuals can minimise their income taxes. Global billionaires pay only the equivalent of up to 0.5% of their wealth in personal income tax. It is crucial to ensure that our tax systems provide certainty, raise sufficient revenues, and treat all of our citizens fairly.

Dodávky elektřiny se stávají nejnovější překážkou ohrožující rozvoj umělé inteligence. Datová centra náročná na energii zvyšují zátěž rozvodných sítí po celém světě. Plyne to z nedávných vyjádření špiček výzkumu AI.

(...) Podle Mezinárodní energetické agentury se spotřeba elektřiny v datových centrech na celém světě do roku 2026 více než zdvojnásobí na víc než 1000 terawatthodin, což je množství zhruba odpovídající roční spotřebě Japonska.

(...) Dalším z nich je dostupnost velkého množství vody potřebné ke chlazení datových center.

Jinými slovy, abychom mohli přivést na svět něco, co nás možná vyhladí a téměř jisté zotročí, musíme tomu obětovat obrovské množství vynalézavosti, energie, námahy a peněz.

Nová překážka v cestě umělé inteligence za světovládou: nedostatek elektřiny | Hrot
https://www.hrot24.cz/clanek/nova-prekazka-v-ceste-umele-inteligence-za-svetovladou-nedostatek-elektriny?#dop_ab_variant=1267911&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Na večerní poslech (30 min)

Meteorolog Žák: Adaptace na změnu klimatu je obtížná. Klimatických žalob může přibývat | Dvojka
https://dvojka.rozhlas.cz/meteorolog-zak-adaptace-na-zmenu-klimatu-je-obtizna-klimatickych-zalob-muze-9221854

Klimatické změny už zvyšují ceny kakaa, kávy i banánů. Budou farmáři pěstovat rýži bez vody? | Plus
https://plus.rozhlas.cz/klimaticke-zmeny-uz-zvysuji-ceny-kakaa-kavy-i-bananu-farmari-meli-zacit-pestovat-9221602

Mosquito-borne diseases spreading in Europe due to climate crisis, says expert | Climate crisis | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2024/apr/25/mosquito-borne-diseases-spreading-in-europe-due-to-climate-crisis-says-expert

Prof Rachel Lowe who leads the global health resilience group at the Barcelona Supercomputing Center in Spain, has warned that mosquito-borne disease outbreaks are set to spread across currently unaffected parts of northern Europe, Asia, North America and Australia over the next few decades.

Globální ekonomický výhled - Česká národní banka
https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/gev/


GEV duben 2024

Analytická část čísla, která analyzuje dopady klimatické změny právě na měnovou politiku, ukazuje, že dopady klimatické změny a zelené politiky ochrany klimatu povedou k potřebě přísnější měnové politiky ve světě.

Zdravím vespolek, už řadu let se věnuji klimatologii a s ní spjatým tématům, a rád se sem tam pokusím do mistní diskuze zapojit.
Snažím se být up-to-date co se týče nových studií a hlášení, ale jak asi též usoudíte, to moc na závěru, který si člověk po nějaké době udělá, už nemění.

Čemu se snažím aktivně věnovat a na co se chci i v budoucnu více zaměřit je budování lokální resilience a adaptace. Od produkce potravin, dostupnosti vody, přípravy místních ekosystémů na extrémy (jak to jen jde), tak hlavně i zlepšení sousedských vztahů a budování nějaké komunity, kde si lidé rádi pomohou je-li to potřeba (bude to potřeba).

Dost času také trávím nad energetikou, lidským chováním.. a pokud má někdo zájem rád i posdílím nějaké fajn podcasty a další zdroje :)

Plant apocalypse: how new diseases are destroying EU trees and crops | Italy | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2024/apr/24/plant-apocalypse-how-deadly-imported-diseases-are-destroying-eu-trees-and-crops-aoe

New data, released to the Guardian, shows that dozens of newly introduced disease outbreaks are detected in the EU every year, even as farmers and scientists struggle to contain previously introduced pathogens. As the climate heats, scientists warn the problem will get worse.

Across the EU, data shows, outbreaks of newly introduced plant disease have continued unabated at an average rate of 70 a year between 2015 and 2020, despite regulations introduced to stop their spread in 2016. While a number of member states have taken steps to prevent and curb the outbreaks, scientists, plant epidemiologists and agronomists say it is still insufficient.

...

The EU has an open import system: everything that is not known to be harmful can enter. Some countries, such as New Zealand and Chile, have opted for a closed system: everything is considered guilty until proven innocent.

Evidence shows that the Xylella bacteria came from Latin America and, most likely, got a ride from ornamental coffee plants passing through the Netherlands. About 30 billion rooted and unrooted plants, cuttings, bulbs and tissues came from third countries into Europe between 2005 and 2014, mainly through Dutch ports.

According to Alberto Santini, a forest pathologist at the Italian National Research Council, such an open system has been letting in an alarming number of plant pests and diseases from third countries.

via Hlavenka

- Dánsko vypisuje výběrové řízení na stavbu a provozování 6 GW instalovaného výkonu mořských větrných elektráren (1), s možností rozšiřování na 10 GW
- tendr je bez JAKÝCHKOLI dotací ze strany státu. Vítězné firmy budou muset navíc Dánsku platit roční poplatek za využívání plochy plus na to musí založit nové firmy, ve kterých získá dánský stát automaticky 20%. Výše poplatku je zásadní parametr pro výběr vítěze.
- Dánsko uvádí, že zadání tendru je výsledkem předsoutěžního dialogu s řadou firem, kde i za těchto podmínek je zaznamenán značný zájem
- hotovo a spustěno musí být do konce roku 2030.


Odhaduje se, že náklady na 1 GW instalovaného výkonu 50 miliard Kč (v přepočtu). Větrná energie z moře má tzv. kapacitní faktor okolo 55%, tedy dá se říci, že 1 GW mořského větrníku poskytne stejný objem elektřiny jako 550 MW reaktor jaderky, který jede na permanentně na stálý výkon. (Což zcela neplatí, ale teď to zanedbejme).
Zajímavé je pak srovnání s chystanými bloky v Dukovanech. Dva nové bloky (výkon přes 2 GW) mají stát 160 miliard Kč (nabídku zatím neznáme, kolik to bude stát doopravdy po dostavění nikdo neví, jaderky se obvykle dost prodražují; též jde o konstrukci smlouvy, na čí účet půjdou vícenáklady). Výkonově - měřeno dodaným množstvím elektřiny - adekvátní větrné farmy v Dánsku tak vyjdou na 180 miliard Kč.


Vychází to tedy podobně (160 vs 180 miliard), jenomže je tam mnoho dalších rozdílů a důležitých faktorů:
- Dánsko spouští nejpozději v roce 2030, Dukovany mají naskočit v r. 2036, nicméně to je hodně optimistický odhad
- Dánsko nedává žádnou záruku cen a neručí za financování; v Dukovanech je garantovaná výkupní cen. Pokud bude cena na volném trhu nižší, spotřebitel zaplatí tu vyšší (garantovanou).
- ČEZ samozřejmě žádný poplatek státu neplatí (u Dánska není jasné, jak bude velký - to vzejde z nabídek)
- větrné elektrárny mají nižší provozní náklady než jaderné (ale porovnání je velmi individuální a nesnadné, případ od případu)
- je samozřejmě pravda, že rychlost větru je kolísavá (na rozdíl od stálého výkonu jaderky), nicméně zrovna v Severním moři je větrné proudění velmi stabilní; vedle toho ten jaderný "baseload", tedy permanentně stálý a skoro neregulovatelný výkon je taky nevýhodou, protože spotřeba elektřiny během dne velmi silně kolísá (ranní a večerní špička, mezi tím průměr, v noci velký útlum)


Žádný závěr "co je lepší" nebude :-); ostatně nejsme Dánsko a nemáme foukavé moře. Chci tím jen ukázat na v podstatě srovnatelnou výhodnost obou řešení - že tedy obnovitelné zdroje jsou plně konkurenceschopné konvenčním. Dle mého názoru čas ukáže, že zejméně offshore vítr bude nejlevnějším komerčním zdrojem elektřiny vůbec, kapacita je takřka nevyčerpatelná, bude se stavět ostošest a výsledně to SRAZÍ cenu silové elektřiny na trhu na brutálně nízké hodnoty. Rozhodující ve výsledné ceně, kterou zaplatí zákazník pak bude jednak cena za přenos a jednak cena za stabilizaci soustavy (vyrovnávání výkyvů).
The biggest offshore wind tender in Danish history has been published
https://en.kefm.dk/news/news-archive/2024/apr/offshore-tender?

Reportedly zacalo horiet na Den Zeme

Toxic smoke from burning garbage mountain blankets India’s capital | The Independent
https://www.independent.co.uk/climate-change/news/ghazipur-landfill-delhi-fire-toxic-smoke-b2532597.html