Plant apocalypse: how new diseases are destroying EU trees and crops | Italy | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2024/apr/24/plant-apocalypse-how-deadly-imported-diseases-are-destroying-eu-trees-and-crops-aoe

New data, released to the Guardian, shows that dozens of newly introduced disease outbreaks are detected in the EU every year, even as farmers and scientists struggle to contain previously introduced pathogens. As the climate heats, scientists warn the problem will get worse.

Across the EU, data shows, outbreaks of newly introduced plant disease have continued unabated at an average rate of 70 a year between 2015 and 2020, despite regulations introduced to stop their spread in 2016. While a number of member states have taken steps to prevent and curb the outbreaks, scientists, plant epidemiologists and agronomists say it is still insufficient.

...

The EU has an open import system: everything that is not known to be harmful can enter. Some countries, such as New Zealand and Chile, have opted for a closed system: everything is considered guilty until proven innocent.

Evidence shows that the Xylella bacteria came from Latin America and, most likely, got a ride from ornamental coffee plants passing through the Netherlands. About 30 billion rooted and unrooted plants, cuttings, bulbs and tissues came from third countries into Europe between 2005 and 2014, mainly through Dutch ports.

According to Alberto Santini, a forest pathologist at the Italian National Research Council, such an open system has been letting in an alarming number of plant pests and diseases from third countries.

via Hlavenka

- Dánsko vypisuje výběrové řízení na stavbu a provozování 6 GW instalovaného výkonu mořských větrných elektráren (1), s možností rozšiřování na 10 GW
- tendr je bez JAKÝCHKOLI dotací ze strany státu. Vítězné firmy budou muset navíc Dánsku platit roční poplatek za využívání plochy plus na to musí založit nové firmy, ve kterých získá dánský stát automaticky 20%. Výše poplatku je zásadní parametr pro výběr vítěze.
- Dánsko uvádí, že zadání tendru je výsledkem předsoutěžního dialogu s řadou firem, kde i za těchto podmínek je zaznamenán značný zájem
- hotovo a spustěno musí být do konce roku 2030.


Odhaduje se, že náklady na 1 GW instalovaného výkonu 50 miliard Kč (v přepočtu). Větrná energie z moře má tzv. kapacitní faktor okolo 55%, tedy dá se říci, že 1 GW mořského větrníku poskytne stejný objem elektřiny jako 550 MW reaktor jaderky, který jede na permanentně na stálý výkon. (Což zcela neplatí, ale teď to zanedbejme).
Zajímavé je pak srovnání s chystanými bloky v Dukovanech. Dva nové bloky (výkon přes 2 GW) mají stát 160 miliard Kč (nabídku zatím neznáme, kolik to bude stát doopravdy po dostavění nikdo neví, jaderky se obvykle dost prodražují; též jde o konstrukci smlouvy, na čí účet půjdou vícenáklady). Výkonově - měřeno dodaným množstvím elektřiny - adekvátní větrné farmy v Dánsku tak vyjdou na 180 miliard Kč.


Vychází to tedy podobně (160 vs 180 miliard), jenomže je tam mnoho dalších rozdílů a důležitých faktorů:
- Dánsko spouští nejpozději v roce 2030, Dukovany mají naskočit v r. 2036, nicméně to je hodně optimistický odhad
- Dánsko nedává žádnou záruku cen a neručí za financování; v Dukovanech je garantovaná výkupní cen. Pokud bude cena na volném trhu nižší, spotřebitel zaplatí tu vyšší (garantovanou).
- ČEZ samozřejmě žádný poplatek státu neplatí (u Dánska není jasné, jak bude velký - to vzejde z nabídek)
- větrné elektrárny mají nižší provozní náklady než jaderné (ale porovnání je velmi individuální a nesnadné, případ od případu)
- je samozřejmě pravda, že rychlost větru je kolísavá (na rozdíl od stálého výkonu jaderky), nicméně zrovna v Severním moři je větrné proudění velmi stabilní; vedle toho ten jaderný "baseload", tedy permanentně stálý a skoro neregulovatelný výkon je taky nevýhodou, protože spotřeba elektřiny během dne velmi silně kolísá (ranní a večerní špička, mezi tím průměr, v noci velký útlum)


Žádný závěr "co je lepší" nebude :-); ostatně nejsme Dánsko a nemáme foukavé moře. Chci tím jen ukázat na v podstatě srovnatelnou výhodnost obou řešení - že tedy obnovitelné zdroje jsou plně konkurenceschopné konvenčním. Dle mého názoru čas ukáže, že zejméně offshore vítr bude nejlevnějším komerčním zdrojem elektřiny vůbec, kapacita je takřka nevyčerpatelná, bude se stavět ostošest a výsledně to SRAZÍ cenu silové elektřiny na trhu na brutálně nízké hodnoty. Rozhodující ve výsledné ceně, kterou zaplatí zákazník pak bude jednak cena za přenos a jednak cena za stabilizaci soustavy (vyrovnávání výkyvů).
The biggest offshore wind tender in Danish history has been published
https://en.kefm.dk/news/news-archive/2024/apr/offshore-tender?

Reportedly zacalo horiet na Den Zeme

Toxic smoke from burning garbage mountain blankets India’s capital | The Independent
https://www.independent.co.uk/climate-change/news/ghazipur-landfill-delhi-fire-toxic-smoke-b2532597.html

Česko obsadí po dlouhé době vysoce strategickou pozici v Bruselu. Bývalý ministr životního prostředí a mezinárodní vyjednavač Jan Dusík vyhrál konkurz a stane se "dvojkou" klimatické politiky v Evropské komisi

Green Deal budě nově přímo v Bruselu řídit Čech. Náměstek vyhrál klíčový souboj - Aktuálně.cz
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/green-deal-jan-dusik/r~8d77af1e017711efa065ac1f6b220ee8/

Jan Dusík – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Dus%C3%ADk

Informaci o vítězství v několikaměsíčním výběrovém řízení potvrdil pro Aktuálně.cz a Hospodářské noviny sám Jan Dusík. "Sbor komisařů schválil moje jmenování na tuto vysokou pozici," řekl. "Beru to s pokorou, jako závazek vůči agendě, které jsem se věnoval celou svou dosavadní profesní kariéru," pokračoval. Dusík působil krátce, od listopadu 2009 do března 2010, v úřednické vládě Jana Fischera jako ministr životního prostředí a opakovaně dělal náměstka na tomto resortu.

Mezi Čechy platí za nezvykle zeleného politika. "Výzvy změny klimatu musíme překonat a chci pro to udělat, co bude v mých silách. Jinou planetu nemáme," reagoval na to. Momentálně pracuje osmačtyřicetiletý právník a environmentalista pro Světový fond na ochranu přírody ve Švýcarsku. Z této pozice by se měl podle svých slov během léta přestěhovat do Bruselu.

stromologie

Mother trees and socialist forests: is the ‘wood-wide web’ a fantasy? | Trees and forests | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2024/apr/23/mother-trees-and-socialist-forests-is-the-wood-wide-web-a-fantasy

Since 2023, three articles have appeared in scientific journals, with 45 authors in all, arguing that the claims made on behalf of the wood-wide web have far outstripped the evidence. The objections are numerous. Many studies of inter-tree transfers have found only minuscule amounts of sugars shuttling between the trees – “statistically significant” but not necessarily “biologically significant”, one group of authors says – and most don’t rule out the possibility that the resources travelled through the air or soil rather than fungally. Despite Wohlleben’s insistence in Hidden Life that in a mycorrhizally conjoined forest “it is not possible for trees to grow too close to each other”, studies have not generally shown that seedlings ensconced in fungal networks do better when close to older trees (they often do worse). And although many trees are colonised by mycorrhizae, there is debate about whether those mycorrhizae actually form a durable network through which nutrients and signals could pass.

V nejvice chladnem tydnu doslo k tomu, ze V Damenovske ladove jaskyni (ti co miluji slovenske sklonvani si doplni -j -j) zmizel posledni flicek ledu.

Bez ľadu nemôže byť ľadová. Slovenský turistický unikát čelí problému
https://www.startitup.sk/oblubena-turisticka-atrakcia-slovenska-celi-zmene-nazvu-moze-za-to-globalne-oteplovanie/

Vrcholi nam klimaticka turistika: "Prijd se podivat, dokud tu ten led je"?

Sabine doing Sabine

Tak schvalne

Google builds an AI model that can predict future weather catastrophes | Live Science
https://www.livescience.com/technology/artificial-intelligence/google-builds-ai-model-seeds-that-can-predict-future-weather-catastrophes

SEEDS produces prediction models from physical measurements collected by weather agencies. In particular, it looks at the relationships between the potential energy unit per mass of Earth's gravity field in the mid-troposphere and sea level pressure — two common measures used in forecasting.

ked uz je dnes ten den zeme https://edu.ceskatelevize.cz/okruh/den-zeme

ZAHRADKAR: zapomněl jsem na plyn - toho spálíme asi 1MWh na vaření. Takže celková bilance je těch -1.5MWh neobnovitelné energie za rok. To je méně než 10% nějaké běžné spotřeby. A ty je mnohem težší eliminovat. Částečně to udělámě tou fotovoltaikou a částečně to už vyžaduje investice a změny ze strany státu - větrníky, bioplyn, atp.

NAVON_DU_SANDAU: Ponechám stranou cynickou dikci a celkově nepříjemně se čtoucí článek (málo podložených argumentů, minimum zvažovaných alternativ, demagogické závěry, atp) a jenom podotknu, že článek staví na dvou základních tezích, z nichž ani jedna není pravdivá:

1) Nelze to uskutečnit.
2) Nemáme na to peníze.

--
Uvedu konkrétní případ ze svého života. Jsme obyč střední třída. Před 8mi lety jsme koupili domek na vesnici s energetickou třídou Z "záporné":), čili na verandě zamrzala voda, okny táhlo a po první zimně začalo zatékat do střechy. Stálo mě to 3 roky víkendů a asi 2 mil. a dům je teď nízkoenergetický, je v něm v zimě stabilně 20-24C (na Vysočině!) a neprimární energie spotřebujeme asi 1.5MWh elektřiny (topení dřevem + fotovoltaika). Z toho asi 1MWh stejně pošleme přetokem do sítě, čili celková bilance je asi -0.5MWh. Během 10ti let fotovoltaiku rozšířím a i toto eliminuju (a částěčně pořeším posledního velkého energožrouta - auta). Celkově jsem dostal dotace 55tis na tu fotovoltaiku. (A nejraději bych to udělal bez dotací, protože je rád nemám, ale byrokraticky je to složitější, tak jsem raději čas věnoval jiným věcem.)

Můžeš namítnout, že to není pro každého, že třeba starý lidi toto nedají. No, nedají, ale právě proto je to dlouhodobá strategie - těm starým lidem v roce 2050 je dnes tolik, co mě. Všichni víme, že pálit uhlí nebo ropu je blbina, máme čas s tím něco dělat.

Můžeš taky namítnout, že ne každý může topit dřevem. To je taky pravda. A je to každého volba, jestli si to více odmaká někde na vesnici, nebo se zadluží a půjde do komfortu tepelného čerpadla.

Investice do úspor je jedna z nejrozumějších, které obyč člověk může udělat, protože je v podstatě bezriziková (na rozdíl od např. akcií). Byli tady na vesnici tací, kteří před covidem a krizí kroutili hlavama, proč zatepluju, proč FVE, proč aku nádrž na teplo atp. Jenže pak zdražilo i to dřevo, elektřinu musel zastropovat stát, plyn taky. Mě to bylo jedno - nám se během té doby účty za veškerou energii propadli na asi 1 tis/měsíc. Teď to vidím dělat mnohem více lidí, peníze chápe každý.