TADEAS: příklad: nízkonákladové aerolinky vs. železnice. Přerušil jsem z osobních a pracovních důvodů svojí cestu na solárním kole do Maroka a zpět v Katalánsku a letěl z Girony do Pardubic. Letenka stála absurdně jen asi 3x víc, než jízdenka dál po ČR - malý kousek v rámci PID za Prahu, ani nechápu, proč ČD něco přirážej a není to dojezd k rychlíku zdarma). Tedy něco jako 30€ vs. 10€.

Dobře, kdybych si býval koupil něco jako RegioJet (pro mě nevýhodný z důvodu přestupu dál na chatu) týden a víc dopředu, tak se asi dostanu někam o kilo (4€) níž, ale!!! (stejně tak kdybych dobře časoval ten Ryanair, tak se dostau až na neuvěřitelných 16€)

Ve skutečnosti občas někam letět potřebuju, a nad 1000 km je to už hodně konkurenceschopné oproti vlakům. Letecká doprava je v EU tiše dotována např. osvobozením leteckého kerosenu od DPH, což je nedotknutelná výsada, se kterou, jak modří vědí, se samozřejmě šmelí, protože palivo do dieselových aut můžete kerosenem v pohodě říznout a daňový únik je na světě. (Opět, nejsem fanoušek daní, ale jsem fanoušek toho, aby ti, kdo pravidla dodržují, nebyli znevýhodněni vůči chytrákům...)

Železnice obecně a vysokorychlostní zvláště je inzerována jako ekologická alternativa k létání.... ale je tomu tak opravdu, pokud pak nedokážeme zajistit, aby jízdenky byly konkurenceschopné vůči letenkám až třeba do těch 2000 km? Nejde mi ani tak o to letenky zdražit - já např. letěl netypicky bez zavazadel, se zavazadly se dostáváme na normálnější čísla - jako spíš nastavit ceny jízdenek tak, aby vlaky nejezdily zbytečně krátké - ČD rychlíky zkracuje i na 4 vagóny. Rychlovlaky jsou kapitola sama pro sebe, kromě poněkud logického odporu místních obyvatel, kteří je téměř nikdy v životě nevyužijí, protože na rozdíl od vlaků nebudou mít ani regionální zastávky (což je možná škoda a v Německu to pojali jinak než ve Francii) to s jejich uhlíkovou stopou není slavné (a to počítáme jen provoz a ne výstavbu, což jsou tuny betonu). Vlaky jsou ekologické cca do 200 km/h. Ale noční vlak by touhle rychlostí ujel klidně 1600-2000 km, což je přesně trasa, kterou jsem jel.

Proč není přímý noční vlak z Barcelony do Prahy schopen konkurovat Ryanairu z Girony do Pardubic? Od čeho máme EU, když tohle nedokážeme nastavit?

CHOSIE: produkci Asparagopsis taxiformis zatim nenaskalovali, posledne co jsem hledal byly asi dva nebo tri startupy, ale zatim asi nic dostupnyho

PAN_SPRCHA: ne chovani, ale zpusoby rozhodovani, a ne lidi, ale instituci ,)

XCHAOS: Tak také je tu spousta tzv. "low hanging fruit", v politickém a aktivistickém dosahu a s menším zásahem do kvality života než nějaká konrkétní omezení a regulace. Ono i to "Just Stop Oil" pokud se nepletu, je proti investicím do nových vrtů, ne zastavení toku ropy jako takové.

Pár příkladů:
- Zakonzervování ropných vrtů
Turkmenistán - The data produced by Kayrros for the Guardian found that the western fossil fuel field in Turkmenistan, on the Caspian coast, leaked 2.6m tonnes of methane in 2022. The eastern field emitted 1.8m tonnes. Together, the two fields released emissions equivalent to 366m tonnes of CO2

- Oprava plynovodů
U.S. natural gas pipelines are leaking between 1.2 million and 2.6 million tons of methane per year (equivalent of ~150m tonnes of CO2)

- Zamezení úniku fluoridu sírového
Uník v USA má stejný dopad jako ~2m aut ročně

- Přidávání mořských řas do krmiva pro dobytek
Livestock are responsible for roughly 14.5 percent of humanity’s annual greenhouse gas emissions, and cows are thought to account for about 65 percent of those emissions.
In 2018, some of the same researchers behind the new paper recorded methane emissions reductions of more than 50 percent among dairy cows after the introduction of a red-colored seaweed called Asparagopsis taxiformis to their feed.
(pokud tedy bereme úpravu západní diety jako příliš velký zákrok)

- Ukončení dotací fosilních paliv
Tyto dotace jsou ve výsledku pouze zneužívány (jako asi většina). Prostředky mohly jít například do budování elektr. infrastruktury/uložišť, nebo jiným spolčenosti/přirodě prospěšným směrem.

Obecně tedy co se týče oteplování má smysl zaměřit se na mnohem potentnější CH4, ale zároveň nezapomínejme, že to není jediný faktor a například acidifikace oceánu je další vážný problém, kde roli hraje čistě CO2.

Ještě si dovolím zmínit tuto studii, bylo by fajn mít podobný výzkum i v jiných zemích/celosvětově, ale dejme tomu, že třeba 15-20% emisí by šlo omezit aniž bychom nějak zásadně ovlivnili ekonomiku nebo zaměstnanost (také se nabízí mnoho možností pracovní místa přidat) -

We compared the systemic relevance of every firm in Hungary
We determined that for an emissions reduction of 20%, the most effective strategy leads to losses of about 2% of jobs and 2% of economic output. In contrast, a naive scenario targeting the largest emitters first results in 28% job losses and 33% output reduction for the same target.

https://phys.org/news/2024-04-emissions-economic-loss.amp

TADEAS: 52C ....... horší je ta vlhká teplota. V Basře je 52C ale vlhká teplota ukazovala 23 stupňů.

V Mekce ukazovala až 28 stupňů.

Pokud teplota mokrého teploměru dosáhne 32 °C ......, lidský organismus se nedokáže pouhým pocením dostatečně ochlazovat a dochází k jeho přehřátí – v extrémních případech může teplota organismu vzrůst až na 42 °C. Limitní teplota mokrého teploměru, kterou je lidské tělo schopné krátkodobě snést, je 35 °C

GLOBETROTTER: domácnosti dlouhodobě dělaj jen asi 20% spotřeby energie. velká část změn ani nemusí doopravdy obnášet změny životního stylu. vyrábíme teplo, ale spousta procesů má odpadní teplo. některé procesy nemusí probíhat celoročně, psal jsem o tom už do alternativních zdrojů energie. Můžeš si představit výrobu, která čeká na přebytky z OZE. nebo naopak výrobu, která se spouští jen v zimě, a odpadní teplo se využívá.

velká část těch nutných změn je ve firemní sféře, ne ve sféře soukromého životního stylu.

GLOBETROTTER: taky hodně motivaci lidí pomůže když mají obchodníci s energiemi, emisními povolenkami a výrobci z fosilních zdrojů získy ve výši stovek miliard Eur jako přímý následek boje za klima.

XCHAOS: Potřebuješ lidi pozitivně motivovat. A současně z nich nedělat blbce. Zakázat brčka a přidělat víčka a současně nechat většinu potravin balit do masivních plastů, tím akorát nasereš lidí. Zdražit elektřinu na neúnosnou míru částečně kvůli nucené podpoře obnovitelných zdrojů a ti lidi pak čtou, jak se v Indii zvyšuje tempo výstavby fosilních elektráren, tím se z nich klimaticky zodpovědní lidé fakt nestanou.

XCHAOS: potřebujeme radikální akci? Jediný způsob nastolení dlouhodobé rovnováhy je velká změna v chování lidí. Radikální akce by znamenala lidem tu změnu nařídit a pomocí násilí a útlaku tuto změnu vymáhat.
To vždycky výborně fungovalo......

CHOSIE: problém ale není jakým způsobem na problém upozorňovat a jestli je správné někoho více či méně nasrat...

problémy jsou dva: 1) co dělat - to není vůbec jasné.... ok, hromadná změna životního stylu, ale to prostě nikdo nedáme, přiznejme si to... ne trvale. 2) jak změnit postoje těch, kteří problém aktivně popírají. A tady vidím jako důležité spíš udiskutovat je k smrit, než jít přes emoce a snažit se je nasrat.

obecně, aktivismus je určitá forma emocionální katarze - sebe aktivista postaví na správnou stranu, v podstatě náhodným iracionálním emocionálním aktem budícím pozornost, a pak ukáže prstem na ty, kdo stojí na špatné straně, čímž si jaksi sám sobě koupí emocionální odpustek, že něco (náhodného) dělal, a je hotovo.

fakticky ale pravděpodobnost, že tím změněj kdyby chování.. ale alespoň názory lidí, kteří k problému příspívají, je nulová. v zásadě i souhlasím, že potřebujeme radikální akci... ale ta akci jaksi musí mít výsledek a u tohohle typu protestů je zřejmé, že výsledky dlouhodobě nemají. A opakovat stále stejnou věc a očekávat odlišný výsledek znamená....

počasí

More than 1,000 hajj pilgrims die amid temperatures approaching 52C in Mecca | Hajj | The Guardian
https://www.theguardian.com/world/article/2024/jun/20/more-than-1000-hajj-pilgrims-die-in-mecca-as-temperatures-hit-high-of-51c