TUHO: Též jsem nečetl, takže vycházím jen z toho co jsi tu sdílel.
Na konci devadesátých let byly technologie úplně jinde, velká data centra nebyla ani zdaleka tak efektivní a centralizovaná, to samé platí o samotných zařízeních a obecně tedy "energetická jednotka za jednotku internetového provozu" (tedy kWh/GB) byla řádově jinde, narazil jsem např. na 90-130 kWh/GB (Koomey et al. 2000), novější studie hovoří o 0.023 kWh/GB (Malmodin and Lundén 2016) a zároveň se zdají více komplexní.
Od té doby se tedy změnila jak efektivita hardwaru (viz Moorův zákon) - snížilo se množství energie potřebné pro výpočetní úlohu, tak se změnila samotná centra od chlazení, po jejich rozměry, a nebo virtualizaci. To samé se realizovalo i ze strany uživatelů. Samotný tok dat ze zefektivnill lepší kompresí a rozšířením optických sítí.
I tak momentálně (nehledě na AI) spotřeba elektřiny informačních a komunikačních technologií (IKT) roste (z 3.9% světové spotřeby 2007 na 4.6% v roce 2012 - šlo by nejspíše najít novější data), s nárůstem zejména kvůli rozmachu technologií v "rozvojových" zemích, vyspělé země jsou z tohoto hlediska dost nasyceny.
To tedy k IKT, nyní o AI. Rozhodně je kde zlepšit efektivitu výpočetního výkonu a společnosti jako Nvidia na tom pracují, i když mám pocit, že to není hlavní priorita oproti výpočetnímu výkonu samotnému.
Nicméně je si potřeba uvědomit, že i tento pokrok má své limity a existují termodynamické a materiální hranice, za které se nelze dostat (např. Landauer's principle, nebo fyzické vlastnosti a limity materiálů např. silikonu).
Dalším důležitým zákonem je "Zákon klesajících výnosů", který lze aplikovat v mnoha odvětvích. Také existuje termín "Efficiency trap", kdy při snaze zvýšit efektivitu nakonec spotřebujeme více energie a materiálů, to se aplikuje jak na lidskou práci (např. téze, že v roce X bude stačit, abychom pracovali pouze Y hodin díky technologiím), nebo z hlediska hardwaru můžeme najít efektivnější materiál, ale ignorovat fakt, že je velmi vzácný, nebo má jeho těžba mnohem větší dopady na životní prostředí, nebo energetickou stopu z hlediska zpracování.
To samé lze říct i o chlazení, nebo data centrech u kterých se hodnota PUE (indikátor energetické efektivity) blíží 1.0 (Googlu se podařilo něco mezi 1.07-1.1), tedy energie spotřebovaná je rovná spotřebě samotné technologie.
K tomu bych ještě mohl přidat Jevonsův paradox (tj. s rostoucí efektivitou klesá cena a tím roste poptávka a finální spotřeba daného zdroje namísto klesání stoupá), nebo EROI (EROEI), tedy energie získaná v poměru energie potřebné pro získání, kdy tento poměr obecně spíše klesá.