TADEAS: proč tenhle vyučený rytec kovů než jakéhokoliv fyzikálního vzdělání dostává prostor ve vědecké debatě?

:D

Na Slovensku padol opäť teplotný rekord, v Dolných Plachtinciach namerali 42,2 stupňa Celzia

Na vedra nejsme připraveni. Naše přežití není součástí vládního programu Deník Alarm
https://denikalarm.cz/2026/08/na-vedra-nejsme-pripraveni-nase-preziti-neni-soucasti-vladniho-programu/


Na vedra nejsme připraveni. Naše přežití není součástí vládního programu

„Extrémní růst nerovností nás pak přivedl do stavu, kdy z ničení klimatu profitující korporace nahromadily amorální množství bohatství, které využívají coby bezedného zdroje na zaplavování veřejného prostoru dezinformačním chaosem, z čehož osobně profitují zástupy politiků a médií.

Česko je v tomto ukázkovou laboratoří světa, kdy zde prapor klimatických dezinformací z pozice premiéra a později prezidenta už před dekádami zvedl Václav Klaus. Ten po skončení prezidentského mandátu logickou trajektorií pokračoval do tábora krajní pravice a to v čele institutu, který mu platí fosilní oligarcha Pavel Tykač. Dítětem tohoto spojení krajní pravice a fosilních peněz jsou pak Macinkovi Motoristé a šířeji většina české politické scény a její debaty.

V posledních letech zazněla ze všech stran tolik vyjádření na téma, že musíme být k otázce klimatu rozumní, racionální, umírnění, věcní a realističtí, že by někdo mohl oprávněně očekávat, že budeme díky této nezaujatě kalkulující věcnosti jako země na současné extrémy dokonale připraveni. Nicméně jak vidíme, připravení nejsme na nic. O realistickém přístupu a selském rozumu tady po léta tlachali politici, které by ve strategickém plánování porazilo i hejno octomilek.“ / Standa Biler

ATROPOS: instalaci mlžítek zabraňují již instalovaná informační mlžítka :)

Jak se zastavují větrné projekty na Slovácku – evidence.ninja
https://evidence.ninja/cs/posts/jak-se-zastavuji-vetrne-projekty-na-slovacku/

Proč je v Česku rozvoj obnovitelných zdrojů pomalý?

🧩Jedním z dílů skládačky je organizovaný odpor. Na příkladu obcí Mistřice a Hradčovice Klára Pleskačová v nové reportáži evidence.ninja popisuje, že nedůvěra a odpor proti výstavbě větrných elektráren jsou organizované, využívají dezinformací a nedávají šanci na konstruktivní debatu investorům ani vedení obcí.

📣„Odpor proti větrným elektrárnám není jen spontánní nelíbí se nám to za domem“. Vzniká kolem něj celé poradenské prostředí. Sítě a lidé, kteří radí, jak výstavbu zastavit, bez ohledu na místní podmínky a konkrétní projekt," píše Klára.

🥷 Místní samozřejmě mají právo mít z výstavby obavy nebo ji odmítat. S evidence.ninja ale sledujeme, kdo do takové debaty vstupuje, jakými prostředky se snaží veřejné mínění ovlivnit a odkud se jednotlivé argumenty berou.

RUTHER: jo aha, no to bylo v Praze taky na Jiřáku, když se to měří na vyhřátým asfaltu. Jako vedro to je, ale ta cifra není srovnatelná s meterologickými strandardy.

Na hlavním nádraží v Neapoli a na trhu s ovocem a zeleninou v Afragole byly překonány všechny rekordy v teple: teploty dosáhly 48 stupňů. To zjistila organizace Legambiente Campania, která monitorovala 10 termálních hotspotů, deset oblastí regionu, kde byly za posledních 10 let naměřeny průměrné teploty půdy.Trh s ovocem a zeleninou v Afragole je podle Legambiente symbolickým bodem, "protože kombinuje intenzitu využití, velké asfaltové plochy a silné sluneční působení.

TADEAS: A já si připadala ohledně té hranice 25°C jako citlivka. OK, tohle mohu jen podepsat :)

Další věc je, že v extrémních vedrech je opravdu vyšší pravděpodobnost násilí a kriminality. Podchyceno X statistickými studiemi. Nepochybuju, že se v tomhle klubu nějaká už v minulosti objevila. Ten průser se spánkem, který zmínil DZODZO s tím imho těsně souvisí. My si to vyhlášení konce klimatické změny ještě pořádně užijeme... Dneska jsme s manželem fakt začali probírat, že z bytu jako máme my (nejde tam dát splitka), se stává past.

Ale dokud nebudeme mít 10.2 leklého důchodce za tropickou noc na km čtvereční, tak se budou akorát instalovat mlžítka..

my sa tady kupem v takych srackach a on... bazen!

Bóje u Mallorky naměřila 33 °C. Může jít o rekord Středozemního moře - Novinky
https://www.novinky.cz/clanek/pocasi-boje-u-mallorky-namerila-33-degc-muze-jit-o-rekord-stredozemniho-more-40591537

Kryštof Chytrý - Bude na jižní Moravě za pár let poušť?...
https://www.facebook.com/share/p/1KyDnUejiZ/

🔥 Spojené výzkumné centrum EU (Joint Research Centre) vydalo report, ze kterého lze vyvodit, že nejteplejší části České republiky, tedy Polabí a jižní Morava se v ne moc vzdálené době mohou proměnit v polopouště. Report vychází z vědecké studie publikované v časopise Nature Communications

A unifying modelling of multiple land degradation pathways in Europe | Nature Communications
https://www.nature.com/articles/s41467-024-48252-x

Pointa spočívá v tom, že vlivem narůstajících teplot začíná výpar převažovat nad srážkami po stále delší období v roce a brzy tento poměr překročí jakousi magickou hranici, kdy lze danou oblast považovat za polopoušť.

🔥 Krajinami na hranici toho, kde ještě mohou růst stromy a lesy, jsem se dřív hodně zabýval a doteď recenzuji na toto téma vědecké články a dostávám nabídky na recenze grantových proposlů. Takovým krajinám se v Evropě a Asii říká lesostepi, v Africe pak savany. Na lesostepích, ale i savanách, je snad nejzajímavější to, jak křehké ekosystémy to jsou. V přirozených podmínkách se tato křehkost projevovala poměrem zastoupení lesů a stepí, kdy pomyslným jazýčkem na vahách byla přirozená požárová dynamika, působení velkých i malých herbivorů a variabilní počasí v jednotlivých letech. Tyto faktory dokázaly celý systém vychýlit jedním nebo druhým směrem a při nárazových impulzech mozaiku biotopů na nějakou dobu stabilizovat. Někdy se o těchto krajinách mluví i jako o krajinách alternativních stabilních stavů (alternative stable states landscapes), v návaznosti na to, že na stejných místech umožňují přirozený a dlouhodobý rozvoj buď lesa, nebo stepi, do velké míry v závislosti na náhodě. O náhodu teda jde jen do určité míry, jsou zde i nějaké více deterministické faktory jako je terén a substrát, o tom ale třeba někdy jindy.

🔥 Dnes se křehkost těchto krajin projevuje tak, že jsou zcela v područí člověka. Jsou to totiž krajiny mnohem poddajnější než třeba krajiny v horách nebo třeba někde na Vysočině. Člověk tyto krajiny mohl snadno utvářet podle svých představ a příroda to víceméně respektovala. Co jí taky zbývá… Se zvyšující se ariditou klimatu ale zčínají nabývat na významu důsledky nezamýšlené a vedlejší. Taková krajina přestává být poddajná a začíná být naopak nevlídná. Lidský blahobyt v ní přestává být samozřejmost a začíná vyžadovat určité koordinované úsilí.

🔥 Z praktického hlediska to znamená jedině to, že s nadcházející klimatickou změnou bude jedině na nás, jak to s aridizující se krajinou na jižní Moravě dopadne. Máme moc z ní udělat polopoušť, máme ale taky moc z ní udělat oázu života. Rozdíl mezi těmito dvěma cestami pak leží pouze ve správných a informovaných rozhodnutích o tom, jak v krajině hospodařit a jak v ní zadržovat vodu. V obou těchto aspektech máme dnes obrovské mezery a svým způsobem je až fascinující, jak málo se z věd zabývajících se fungováním přírody a klimatu dostává do praktických rozhodování na úrovni zadržování vody a hospodaření.

⚠️ Odborníci dlouho upozorňují na to, že pro zadržování vody v krajině je vůbec nejdůležitější zlepšit stav zemědělské půdy. Zmenšit velikosti půdních bloků, aby se předcházelo erozi a odtoku ornice, zvyšovat obsah uhlíku v půdě, který má schopnost lépe zadržovat vodu, odstraňovat meliorace, které z půdy často zbytečně odvádějí vodu, umenšovat podíl anorganických hnojiv, která mají negativní vliv na mikrobiální život v půdě. A tak dál a tak dál. Klidně přihoďte něco do komentářů, ať je tam i nějaké zajímavé čtení. :-) Během letošního extrémního sucha bych čekal, že se tato témata snad začnou trochu víc diskutovat. Ne. Místo toho na mě skáče jeden příspěvek za druhým o tom, jak je potřeba budovat tůně a stavět vodní nádrže, případně že ministerstvo zemědělství uvolňuje balík peněz na úpravy malých vodních nádrží. Abychom si rozuměli – přehrady nejsou černobílé téma a pokud je cílem zajištění pitné vody nebo chlazení jaderné elektrárny, tak mají samozřejmě velký smysl. Jako opatření pro hospodaření vodou v krajině jsou ale nefunkční. Když pak jde o tůně, tak ty mají potenciál dokonce fungovat jako takové malé lokální meliorace odvodňující mokřady a mokřadní louky, které by jinak mohly sloužit k zasakování vody.


Odkaz na report JRC:

https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC146546

ATROPOS: kdesi bol aj ten clanok kolko hodin spanku ti to teplo ukradne, my sme teraz dcere zobrali z izby ventilator, lebo sla spat vedla do kniznice a uz to stacilo aby som sa prvykrat asi po 4 dnoch horka vyspal, predtym som sa celu noc prevaloval

Bulgaria is becoming a regional laboratory for battery storage - energynomics.ro
https://www.energynomics.ro/en/bulgaria-is-becoming-a-regional-laboratory-for-battery-storage/

Bulgaria already has close to 4.84 GW of operational battery power and 14.72 GWh of storage capacity across its 100 largest confirmed projects, according to project-by-project research by Kapital. By the end of 2026, the fleet could reach roughly 6.95 GW and 20.8 GWh, with storage power equivalent to about 20% of the country’s installed generation capacity. Kapital editor-in-chief Ivaylo Stanchev said Germany may need another five years to reach comparable battery intensity.

The batteries are already changing Bulgaria’s daily electricity market. They absorb cheap solar power around midday and release it during the evening peak, narrowing the price gap between the two periods. June prices were about €10 per MWh lower in Bulgaria than in Romania and Hungary, while Bulgaria and Greece also had lower evening peaks. Stanchev attributed the shape of the curve to batteries, although the report acknowledges that gas prices, carbon costs, heatwaves and geopolitical developments prevent storage from being isolated as the sole cause.

Storage has also become one of Bulgaria’s largest electricity consumers. Conventional summer demand is typically around 4 GW, but battery charging can push total load close to 8 GW, supported by domestic solar generation and imports mainly from Greece. Between midday and late afternoon, Stanchev said the batteries “consume more than all the Bulgarian other loads”; several hours later, the same installations return electricity to the grid, reshaping imports, generation schedules and regional power flows.

The investment model carries its own threat. Bulgarian projects have largely made money by charging when electricity costs as little as €8 per MWh and selling later when prices can exceed €200. As more batteries enter the market, they will raise demand during cheap hours and increase supply during expensive ones, compressing the spreads that made them profitable. “You cannot rely only on arbitrage”, Stanchev said. Banks and investors are consequently examining trading strategies, balancing markets, ancillary services and renewable-output optimisation alongside installed capacity.

Developers are increasingly combining batteries with solar plants. Solar generation provides predictable low-cost charging, while storage allows more electricity to be sold during higher-value periods; the batteries can then stimulate demand for further renewable capacity. Bulgaria’s experience also points beyond national planning: Greek solar, Bulgarian storage and Romanian wind could complement one another through stronger interconnections and coordinated markets during heatwaves, droughts, evening peaks and reduced hydro or nuclear availability.