MATT: trochu #offtopic ... řešení Fermiho paradoxu může být tak prosté, že pokud se život vyvinul ve většině případů na planetách těžších, než Země (ve Sluneční soustavě si lze představit už třeba jen Jupiter), tak může jít o planety, na kterých je úniková rychlost tak vysoká, že je buď řádově těžší, nebo přímo fyzikálně nemožné tyto planety opustit (velikost potřebných raket roste exponenciálně a potřebné materiály neexistují). Velikost planet byla důležitá složka rovnice, na kterou Fermi nejen zapomněl, ale v době, kdy o tom přemýšlel, ani nebyly ještě známy rozměry exoplanet - zatímco dnes víme, že planet velikosti zhruba mezi Zemí a Neptunem je ve vesmíru spoustu, možná dokonce většina.

Dalším souvisejícím problém jsou vodní světy - mají nejlepší předpoklady pro vzník života, a není důvod se domnívat, že nemůže být inteligentní (viz chobotnice), ale má nízké předpoklady pro vznik civilizace.

GO může mít přiměřeně "runaway" podobu v horizontu dalších desítek generací (lze si představit tání Grónska a následně Antarktidy, ono se de-facto už děje, ale v tom druhém případě potrvá desítky generací). Sice to neznamená transformaci do planety typu Venuše, ale rozhodně růst hladiny oceánů a výrazné zmenšení obyvatelné rozlohy planety a zejména zatopení dnes obývaných oblastí. Je jasné, že země jako Nizozemí nebo různé ostrovy uprostřed oceánů to budou vnímat výrazně jinak, než vnitrozemské oblasti - ať už vnitrozemí USA, nebo třeba i lidi ve většině ČR. Růst hladiny oceánů je docela reálná hrozba, sice asi trochu brzdí ohřívání oceánů, které je hrozbou samo o sobě, ale

Negativní zpětné vazby, a podle mě se už uplatňují, mohou spočívat v tom, že CO2 ppm dál poroste, i když nepůjde o fosilní uhlík jako dnes. Příkladem můžou být požáry tajgy v Sibiře a Kanadě: sice dochází k expanzi plochy lesa na sever, ale ten uhlík tam není uložen moc stabilně. Zkrátka může dojít ke zhoršení schopnosti biosféry uhlík absorbovat, a to právě třeba v důsledku nárůstu rozlohy pouští. Sice existují určité oblasti, které jsou dnes příliš chladné na to, aby se v nich dařilo životu, jenže současně kvůli tání ledovců roste riziko, že tyto oblasti, kde dnes vládne horská tundra, získají spíš charakter horských pouští, než aby se tam rozšířila vegetace. Třeba Alpy se takto mění, vegetace postupuje směrem vzhůru a plocha hor mezi údolími jsou stovky km2, jenže v důsledku rozmrzání nejvyšší vrcholů se taky spoust svahů sesune a nikde není jistota, že bude mít vegetace bez ledovců dost vody (i když třeba naše Krkonoše nebo Slovenské Tatry nejsou zrovna suché hory, takže zrovna v Evropě to asi nějak dopadne...)

Samozřejmě, některé nové biotopy které vzniknou, mohou být atraktivní - například lesy na jihu Grónska. Rusko si od GO nakonec taky slibuje snazší obyvatelnost Arktidy, i když konkrétně tam se asi hodně projeví efekt růstu hladiny oceánu....