Šéf ČHMÚ: Lidstvo vybralo každou zatáčku, ohledně klimatu nám ale zbývá jen víra - Studio N | Seznam Podcasty
https://podcasty.seznam.cz/podcast/studio-n/sef-chmu-lidstvo-vybralo-kazdou-zatacku-ohledne-klimatu-nam-ale-zbyva-jen-vira-386134


Extrémní jevy nás budou překvapovat častěji, rychle a bez varování, říká ve Studiu N ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder. „Je to neskutečný průšvih. Dopady změn klimatu budou fatální. Nikdo si nechce připustit, že by se měl omezit. To je cesta do pekel,“ poznamenává v rozhovoru.

J Belicek
https://www.facebook.com/share/XkDpiLsQzg2vZ98N/

Čtu si teď zpětně článek na Infu o hysterii z povodní, dívám se na včerejší video bývalého ředitele Ředitelství vodních cest ČR (!) Jana Skalického o tom, že se nic neděje a pročítám si komentáře lidí, kteří obviňovali Český hydrometeorologický ústav a vládní reprezentaci z přílišného strašení a z vedení jakési podivné formy kampaně před krajskými volbami. Vedle mi v prohlížeči běží záběry z Jeseníku, Krnova, Opavy, České vsi a dalších obcí, které momentálně zaplavuje obří povodeň a musím u toho přemýšlet nad tím, jak velký problém máme s pochopením jevů, které se odehrávají na delší časové škále. Asi nikdy jsem nezažil, že by vláda uspořádala tiskovou konferenci kvůli predikci povodní od ČHMÚ několik dní předtím, než ty povodně skutečně přijdou. A jsem fakt rád, že něco takového se teď dělat začalo. Včasné varování před něčím, co s velkou pravděpodobností přijde a na co se tedy můžeme alespoň částečně připravit, je něco, na co bychom mohli v Česku najet častěji. Je to přístup, který zachraňuje životy, majetky i peníze. Nicméně pokud si tolik lidí nedokáže představit, že za pět dní podle hydrometeorologických předpovědí přijde extrémní povodeň, mám trochu problém si představit, že jako společnost dokážeme adekvátně zpracovat klimatické modely, které upozorňují na jevy, které přijdou v řádu desítek let a jejichž dopady mohou být řádově mnohem katastrofálnější. Pořád snad existuje šance, že se poučíme. Myslím na všechny, kteří se teď bojí o sebe, své blízké, své domovy a komunity. Snad už to brzy skončí

SHEFIK: si pujcim cast tohoto clanku, prijde mi docela smysluplnej: https://denikn.cz/1107929/tri-zakladni-myty-o-ekonomickem-rustu-proc-dalsi-rust-skutecne-neni-resenim


Pokud se podíváme na argumenty zastánců zeleného růstu, většinou narazíme na grafy a příklady konkrétních zemí, například Velké Británie, Německa či Švédska, kterým se podařilo v absolutních číslech snižovat jejich emise skleníkových plynů. Dle nejčastěji citované studie na podporu zeleného růstu skutečně existuje osmnáct zemí, kterým se mezi lety 2005–2015 podařilo dosáhnout absolutního emisního decouplingu a své emise snížily v průměru o 2,4 % ročně.

Zde ale otázka nestojí, jestli naši ekonomiku dokážeme dekarbonizovat. Otázka zní, jestli to dokážeme udělat dostatečně rychle, abychom se vyhnuli extrémnímu oteplení planety. Z tohoto pohledu se tyto „úspěšné“ příklady stávají neúspěšnými. Zatímco průměr zmenšování emisí byl v těchto zemích 2,4 % ročně, dostatečná rychlost dekarbonizace v růstové ekonomice v západních zemích by musela být kolem deseti až dvanácti procent, tedy čtyř- až pětinásobně větší. Studie byla publikována v roce 2020 – během tří let se tyto závazky ani zdaleka nepodařilo naplnit, což zvyšuje nároky na rychlost dekarbonizace v dalších letech.

To je jako bychom od světového rekordmana v běhu chtěli, aby běžel pět- až šestkrát rychleji. Navíc samotná studie zmiňuje, že „snížené využívání energií může být alespoň zčásti vysvětlené nižším růstem hrubého domácího produktu“. Čím větší bude ekonomický růst, o který tak usilujeme, o to těžší bude naše dekarbonizace.

Timothee Parrique, jeden z hlavních autorů studie Decoupling Debunked, přirovnává zastánce zeleného růstu k situaci, kdy by někdo uprostřed pandemie řekl, že v současné době v bohatých zemích počet pozitivních případů klesá. Ale pak bychom zjistili, že se toto tvrzení a) týká pouze malé části všech bohatých zemí, že b) míra poklesu nakažených je jen marginální, c) že ono „v současné době“ mohlo znamenat jen několik dní, zatímco se po zbytek času trendy zhoršovaly, a d) že se to tvrzení týká pouze jednoho typu nemoci a ignoruje všechny ostatní. Toto tvrzení je sice uklidňující a optimistické, ale nebezpečné. Protože předpokládá, že jdeme správným směrem a správným tempem, zatímco realita je opačná.

Navíc k tomu, abychom mohli prohlásit růst za skutečně zelený, musel by být absolutně oddělen také od spotřeby materiálů. Emise skleníkových plynů jsou koneckonců jenom jedním ze symptomů kolabujícího přírodního systému vhodného pro existenci lidských civilizací. Problém úbytku biodiverzity a vymírání druhů je přinejmenším stejně závažný jako klimatická krize a dle Programu OSN pro životní prostředí je až za 90 % úbytku biodiverzity odpovědná právě těžba materiálů.

Na globální úrovni ale k žádnému oddělení růstu od materiálů nedochází. A to ani relativně. A ani v západních zemích. Problém je v tom, že podstatná část zdrojů ušetřených například cirkulární ekonomikou je v růstově závislé ekonomice využita pro další výrobu a spotřebu. Dle závěru nedávné studie, která zkoumá pozitivní dopady cirkulární ekonomiky ve vyspělých evropských zemích mezi roky 2009 a 2019, jsou pozitivní výsledky cirkulární ekonomiky v nepoměru s negativními dopady ekonomického růstu. Konkrétně odhady ukazují, že množství primárních zdrojů, které se ročně vytěží v souvislosti s hospodářským růstem, je zhruba čtyřikrát vyšší než zdroje ušetřené díky snahám v cirkulární ekonomice.

V roku 2020 vyšla klíčová metastudie zkoumající 835 recenzovaných studií o emisním i materiálovém decouplingu, která říká, že emisní absolutní decoupling se podařil pouze pár zemím a nikde nebyl dostatečný a s materiálovým decouplingem jsme na tom ještě hůř. Zelený růst z planetárního hlediska prostě neexistuje.

MINER: Ono se jen těžko hodnotí kolik by třeba mělo stát milion druhů zvířat, nebo jakou má cenu Atlantická meridionální cirkulace, obyvatelná planeta (a tisíce dalších, i na tom je z biologického hlediska onen růst závislý), tedy, ty dopady jsou nevyčíslitelné, pamatuji si, že jsem četl článek, který hovořil o tom, jak by na celém světě neexistoval business pakliže by negativní externality byly započteny, zejména v momentální situaci kdy by i zastavení veškeré produkce stejně znamenalo nenavratitelné změny, rapidní oteplení v rozmezí 0.3-1C kvůli poklesu SO2 aj., ohřívání a tání vzhledem k tzv. "CO2 lag", a pokračující bioakumulaci plastů aj.

#dopady

povodne v pakistanu, hlad. Je mi 14, měla jsem radost že se budu vdávat. Myslela jsem že dostanu rtěnku a šaty. Ale manžel nemá práci a můj život je ještě horší než dřív (s půlročním kojencem). Rodina žije za dolar na den, za nevěstu dostane třeba 720 dolarů, jenže ženich to pořídil na dluh a nemá z čeho splácet

"We would expect to see an 18 percent increase in the prevalence of child marriage, equivalent to erasing five years of progress," it said in a report after the 2022 floods.

Dildar Ali Sheikh, 31, had planned to marry off his eldest daughter Mehtab while living in an aid camp after being displaced by the floods.

"When I was there, I thought to myself 'we should get our daughter married so at least she can eat and have basic facilities'," the daily wage labourer told AFP.

Mehtab was just 10 years old.

"The night I decided to get her married, I couldn't sleep," said her mother, Sumbal Ali Sheikh, who was 18 when she married.

An intervention from the NGO Sujag Sansar led to the wedding being postponed, and Mehtab was enrolled in a sewing workshop, allowing her to earn a small income while continuing her education.

But when the monsoon rains fall, she is overcome by dread that her promised wedding will also arrive.

How Extreme Weather Is Leading To Rise In Child Marriages In Pakistan
https://www.ndtv.com/world-news/how-extreme-weather-is-leading-to-rise-in-child-marriages-in-pakistan-6347952

Marek Mencl z Pábení

Udržitelnost v dobách války a válečného napětí.

Mír v Evropě před 2,5 lety definitivě skončil a nám nezbývá nic jiného než investovat významné množství finančních prostředků do vybudování nové obrany.

Jak ale takovou obranu budovat a zároveň snižovat, nebo alespoň nezvyšovat negativní dopady na klima, které s sebou vojenské zbrojení, výcvik a případně i boj přináší?

Dopadům změn klimatu čelí armády už dnes. Například;
- zvyšováním hladiny moří a prudkými bouřemi dochází k záplavám námořních základen
- zvyšuje se počet a intenzita požárů na vojenských cvičištích
- měnící se oceánské proudy narušují fungování sonarů u ponorek

Armáda ČR (zatím) žádnou strategii udržitelného rozvoje nemá (nebo jsem ji nedohledal), ale zajímavou inspirací je přístup největší vojenské síly na světě.

1/ Do roku 2030 snížit čisté emise GHG o 50 % a dosáhnout nulových emisí do roku 2050.

2/ Adaptovat infrastrukturu a prostředí na klimatické změny, modernizace technologií a snižování spotřeby energie a vody.

3/ Zahrnutí klimatických rizik do výcviku, plánování a strategií, s cílem zajistit, aby armáda byla připravena na budoucí výzvy způsobené změnou klimatu.

A dělá to skrze konkrétní iniciativy, například;

1/ Infrastruktura: Instalace obnovitelné energie na všech základnách do roku 2035, 100% bezuhlíková elektřina do roku 2030, a dosažení nulových emisí z budov do roku 2045.

2/ Logistika a akvizice: Elektrifikace taktických vozidel do roku 2050, implementace čistých materiálů a politiky „Buy Clean“ pro snížení uhlíkové stopy při zadávání veřejných zakázek.

3/ Výcvik: Integrace klimatických změn do všech výcvikových programů do roku 2028, redukce emisí z výcviku, a optimalizace metod učení s ohledem na snížení emisí skleníkových plynů.

Byl jednou jeden chaos, epizoda prvni. Tesim se na dalsi predpovedi pocasi i klimaticke modely.

Nečekaně rychlé ochlazování Atlantského oceánu zaskočilo vědce. Netuší, proč se to děje – VTM.cz
https://vtm.zive.cz/clanky/necekane-rychle-ochlazovani-atlantskeho-oceanu-zaskocilo-vedce-netusi-proc-se-to-deje/sc-870-a-229862/default.aspx

Po více než rok trvajícím období, kdy teploty oceánů dosáhly rekordních výšin, nyní vědci pozorují v Atlantském oceánu nečekaný a rychlý pokles teplot. Tato změna je velice výrazná a nikdo si není jistý tím, co přesně ji způsobuje. Fenomén, který někteří odborníci označují jako „Atlantic Niña“, je překvapivý, protože přišel mnohem rychleji, než se očekávalo.

Ještě na počátku června byly teploty ve velké části Atlantiku o 1 až 3 °C vyšší než obvykle, přičemž některé oblasti byly dokonce až o 5 °C teplejší než průměr. V průběhu posledních tří měsíců ale došlo v rovníkové oblasti Atlantského oceánu k rekordně rychlému přechodu z horkých teplot na chladné.
...
Běžně dochází v průběhu roku k výkyvům teplot, ale současná situace se vymyká běžným vzorcům. Ochlazení může ovlivnit proudění vzduchu a oceánských proudů a vyvolat globální dopady, jako jsou změny v povětrnostních podmínkách či vliv na zemědělství v některých regionech.

Situace je zvlášť komplikovaná, protože přichází v době, kdy se očekává, že Tichý oceán přejde do fáze La Niña, což obvykle v některých částech světa přináší chladnější a sušší podmínky. Mohla by tak vzniknout dynamická a nevyzpytatelná situace, kdy oba hlavní oceány budou současně procházet významnými změnami teplot, což může zesílit jejich vliv na globální klima​.
...
Za poslední tři měsíce však teploty v této části Atlantiku klesly rychleji, než bylo kdy zaznamenáno (dle měření od roku 1982). Tak náhlý pokles je zarážející, protože se tentokrát neobjevily silné pasáty, které obvykle tento typ ochlazení způsobují. Franz Philip Tuchen z Univerzity v Miami na Floridě k tomu dodává: „Prošli jsme seznam možných mechanismů, ale zatím jsme nenalezli žádné uspokojivé vysvětlení.“

TUHO:
Oleg Olegovič
Plný text zde:
"Trojicí strategických dokumentů, které nastavují směrování Česka v následujících desetiletích prakticky ve všech oblastech, by se měla brzy znovu zabývat vláda. Státní energetická koncepce (SEK), Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NECP) a Politika ochrany klimatu (POK) se připravovaly dlouhé měsíce, přesto ministři jejich schválení v polovině července odložili.
Na to nyní reaguje desítka organizací zastupující část tuzemského průmyslu, energetiky, bank, pojišťoven, ale třeba i zaměstnavatelé ve zdravotnictví a školství. Ve výzvě adresované premiérovi Petru Fialovi (ODS), kterou mají HN k dispozici, vyzývají k rychlému přijetí všech tří dokumentů.
„V případě nezachycení trendu bezemisní ekonomiky v podobě nástupu zelených technologií, elektromobility, digitalizace, úspor energie a sektorů s vyšší přidanou hodnotou může dojít k negativním dopadům na tuzemskou bilanci zahraničního obchodu a odlivu kapitálu do zemí, které vytvoří vhodnější podmínky,“ varují ve společném prohlášení.
Mezi signatáři jsou „tradiční“ zástupci obnovitelného sektoru, jako je Svaz moderní energetiky, Solární asociace či CZ Biom – České sdružení pro biomasu. Svůj podpis připojil ovšem také třeba Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů, která zastřešuje téměř 17 tisíc zaměstnavatelů s 830 tisíci zaměstnanci, nebo loni založená Aliance pro bezemisní budoucnost (ApBB). Členy ApBB jsou ČEZ, Orlen Unipetrol, onsemi, Škoda Auto či Sigma Group. Patří k nim i finanční instituce, jako je Moneta či Komerční banka. Šéf „komerčky“ Jan Juchelka je také prezidentem ApBB, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zase viceprezidentem. Členem ApBB je i vydavatel HN, společnost Economia.
Vyzyvatelé upozorňují, že tuzemská ekonomika potřebuje předvídatelný rámec, podle kterého mohou cílit své investice. Právě ten má podle nich přinést trojice zmíněných strategií. NECP musí Česko navíc předložit Evropské komisi a už nyní je s tím v prodlení. V současnosti platná energetická koncepce z roku 2015 je zase zcela neaktuální, nová koncepce měla být podle původního plánu hotová už před čtyřmi lety. Podle signatářů lze ještě diskutovat o stanovených cílech pro rok 2040 a dál. „Na rozsáhlou diskusi týkající se cílů 2030 již čas není,“ upozorňuje však výzva.
Ta v zásadě reaguje na vyostřenou debatu, která se kolem dokumentů rozjela v polovině července, kdy je měli ministři na stole poprvé. Na sociálních sítích a v médiích se pro ně vžilo ne úplně přesné označení „český Green Deal“ a rozšířila se obava, že výsledkem může být zdražení plynu, uhlí a pohonných hmot pro domácnosti. Právě proto je ministři zatím neschválili. Před zdražením varovala opozice, na chybějící analýzy finančních dopadů však poukázal také třeba Svaz průmyslu a dopravy.
„Všechny zmíněné dokumenty potřebují aktualizovat. Naše připomínky ministerstva znají a my stále doufáme, že je maximálně zohlední a dokumenty dopracují,“ říká generální ředitel svazu Daniel Urban. Podle mluvčí úřadu vlády Lucie Ješatové bude nyní nutné dokumenty o ekonomické dopady navržených opatření skutečně doplnit. Ministerstvo průmyslu podle vedoucího tiskového oddělení Marka Vošáhlíka už v SEK „drobné formulační úpravy“ provedlo. Prioritou je podle Urbana NECP, který je nutné předložit Evropské komisi. Není však potřeba schvalovat všechny tři dokumenty ve spěchu najednou.
Nejspornějším tématem se stal záměr na rozšíření emisních povolenek mimo velkou energetiku a průmysl, které jimi už nyní musí kompenzovat svou produkci CO2. Takzvané ETS 2 se tak promítne do nákladů domácností po roce 2027. O kolik to bude, závisí na ceně budoucí povolenky ETS 2."
"Podle propočtů think-tanku Fakta o klimatu v případě ceny povolenky ve výši 30 eur zdraží litr benzinu o 1,80 koruny, nafta o dvě a megawatthodina plynu o 150 korun. Pokud cena povolenky bude 45 eur, prodraží to litr benzinu o 2,70, litr nafty o 2,90 a megawatthodinu plynu o 225 korun. Průměrný byt vytápěný plynem spotřebuje ročně zhruba 12, rodinný dům pak asi 20 megawatthodin.
Některé odhady mluví o výrazně vyšších cenových dopadech. Ty však vychází z ceny nad 45 eur, přičemž na této hladině bude cena nové povolenky zastropovaná. Pokud hodnota ETS 2 na burze limit překročí, vrhne Evropská komise na trh další povolenky, čímž by mělo dojít k jejich zlevnění. Toto opatření lze však aktivovat jen jednou za 12 měsíců. Je zde ale další „ale“. Dvanáctiměsíční pravidlo lze totiž za určitých okolností vysadit.
Trojice strategických dokumentů ovšem ETS 2 nezavádí. Jde o analytické materiály, které povolenky zmiňují mezi mnoha dalšími nástroji. Mezi takové patří třeba i kompenzace zvýšení nákladů sociálně slabým rodinám či zřízení dotačních programů k financování přechodu na ekologičtější, a tedy povolenkou nezatížené vytápění.
S povolenkami v dopravě a vytápění naopak počítá evropská směrnice. Ta se začala chystat za vlády Andreje Babiše, doladila se během českého předsednictví a definitivně schválena byla loni v dubnu. Česko ji nyní musí implementovat skrze změnu zákona standardním legislativním procesem bez ohledu na to, zda schválí či neschválí SEK, NECP a POK. Kdy a zda se tak stane, není jasné. Třeba ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se už vyjádřil, že by chtěl „domácí“ povolenky zmírnit."

--------------

Edvard Sequens
Správně píší: "Podle signatářů lze ještě diskutovat o stanovených cílech pro rok 2040 a dál. „Na rozsáhlou diskusi týkající se cílů 2030 již čas není,“ upozorňuje však výzva.", což naplňuje především NECP. SEK, ten cílí hodně na jádro, proto ty podpisy části průmyslu. Ale i NECP, jak jsme včera s nevládkami napsali Fialovi, "v obnovitelných zdrojích energie český návrh výrazně zaostává za celounijním cílem. Česká vláda dokonce odmítla i doporučení Evropské komise na zvýšení cíle" a "Strategie také zaostávají v emisních cílech". To co potřebujeme skutečně, je "rychlé přijetí takových legislativních a dalších nástrojů, které nastaví směr k výraznému zvyšování energetické efektivity, výstavbě obnovitelných zdrojů energie, bezpečnému odklonu od uhlí i rozvoji rychlé a pohodlné veřejné dopravy. To je v každém případě nejlepší řešení vysokých účtů za elektřinu, plyn či benzín a naftu. A také nejlepší řešení pro udržení konkurenceschopnosti našeho průmyslu." K tomu trojice strategií může pomoci, ale také vůbec nemusí. A samozřejmě je třeba prakticky řešit předcházení sociálním dopadům, to v těch strategich také dosatečně není.

YMLADRIS: touhle stejnou argumentaci ale ted moje osobni preference muzou byt palit fosil a muzeme to rovnou zabalit.

Kdyz uz se poustis do me, tak odpovedi je, ze u kazdeho meho rozhodnuti se snazim premyslet jake muze mit negativni dopady at uz se jedna o klima nebo ne. Duvodem proc travim cas na nyxu je to, ze si myslim, ze vetsina problemu lidstva zacina u znalosti a komunikace a malokde se o klimatu komunikuje jako tady.

Dnešní AI hype podle mě nevěstí nic dobrého, rozhodně je kde zlepšit efektivitu a může nám v pár věcech pomoci - ono tomu i tak je po dlouhou řadu let např. ve zdravotnictví, nicméně momentální trend směřuje k tomu, že to nacpeme do všeho a všude a nikdo neuvažuje nad dopady. Vše to udělá komplexnější a tím zranitelnější, obecně to jde proti proudu tomu, jak bychom měli jako společnost k metakrizi přistupovat.

Ještě posdílím tento twitter thread, který též nastiňuje AI z více úhlů:
https://nitter.poast.org/ChrisAlvino/status/1804823161076080887

Globální ekonomický výhled - Česká národní banka
https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/gev/


GEV duben 2024

Analytická část čísla, která analyzuje dopady klimatické změny právě na měnovou politiku, ukazuje, že dopady klimatické změny a zelené politiky ochrany klimatu povedou k potřebě přísnější měnové politiky ve světě.

SHEFIK: globální trend je jasný, lokální dopady ale můžou být naprosto nevypočitatelné do všech směrů.

Právě mi přijde trend tvrdit, že v Česku bude určitě sucho a vedro........ono může být vlhko a zima. Vedro a sucho může být třeba v Kanadě a na Sibiři.

Třeba ten trend studených jar se začíná opakovat. Období duben+květen bylo nad normálem naposledy v roce 2018. To už se dá považovat za něco co není náhodné.