Frans Timmermans v roce 2019 ještě nevěděl, že Čína bedlivě sleduje evropské snahy o bezemisní ekonomiku a hodlá obsadit klíčové sektory průmyslu, čímž zničí evropskou konkurenci.
Čínská dominance v sektorech solární i větrné energie, elektromobility, úložišť energií a těžby i rafinace materiálů je důvodem, proč ekonomické srdce Green Dealu selhalo. Zůstaly jen náklady.
Green Deal selhal, ukradla jej Čína - Médium.czhttps://medium.seznam.cz/clanek/thomas-paukner-green-deal-selhal-ukradla-jej-cina-218384Green Deal měl být vždy především o ekonomice a Evropská unie měla skrze zelenou transformaci nejen snížit vlastní spotřebu fosilních paliv, ale také vybudovat robustní sektor šetrných technologií a dominanci v elektromobilitě, tepelných čerpadlech a dalších sektorech, které měly těžit z podepsané Pařížské úmluvy, jejíž ratifikace ukládala státům masivní snížení emisí oxidu uhličitého. Oznámení zelené transformace v Evropské unii vycházelo z podobných nálad ve Spojených státech, kde zákonodárci díky většině demokratů prohlasovali takzvaný Green New Deal, tedy rezoluci směřující ekonomiku USA k bezemisní budoucnosti.
Celý konstrukt zelené transformace je ale starší a nevychází pouze z představ Evropské komise Ursuly von der Leyen. Na tvorbě opatření směřujících k bezemisní ekonomice se podíleli i předchůdci dnešní šéfky Evropské komise Jean-Claude Juncker, a dokonce i José Manuel Barrosso, který vedl unijní exekutivu v letech 2004 až 2014. Důležité tedy je, že Evropská unie nebyla ve snahách transformovat tradiční ekonomický model do společnosti nového světa osamocená. Stejný záměr schválili i Američané, Australané a mimo jiné i Kanada, tedy ekonomiky, které kumulativně představují více než polovinu světového HDP.
Idea Green Dealu navíc spočívá nejen v ekonomické, ale také celospolečenské transformaci, jejíž součástí nebyly zdaleka pouze environmentální, nýbrž i regulační a sociální opatření. Celý plán nevznikl za Ursuly von der Leyenové, ale již v letech 2007 až 2011, jen se implementoval postupně. První plány na zelenou transformaci existovaly již v letech 2007 až 2011. Stále lze dohledat tehdejší citace unijních lídrů, kteří se oklepali z dopadů finanční krize a v letech blahobytu podpořených bezprecedentním kvantitativním uvolňováním - tiskem peněz - evropská životní úroveň rostla a přišel čas vymyslet nový směr. Transformační uvažování v Evropské unii, USA a dalších státech se ale nezaměřovalo výlučně na environmentální udržitelnost, nýbrž do jednotlivých variant Zelených údělů státy zahrnuly i další, společenský prvek transformace spočívající v genderové diverzitě, korporátní odpovědnosti a inkluzi napříč ekonomickými sektory a státní správou.
Současná ideologická pozice Evropské komise a Evropské unie jako celku vychází především z materiálu Beyond GDP, který vznikl ještě pod vedením José Manuela Barrossa, tedy předchůdce Jeana-Clauda Junckera. Níže uvádím čtyři citace v chronologickém pořádku, protože vinit Ursulu von der Leyen a současné vedení Evropské komise za vzniklý stav není fér, protože úvahy o post-růstové ekonomice byly přítomné již daleko dříve.