KOC256: Ja k tomu jen postreh: nase nadane dite se v prvni tride nejvic kamaradilo s ditetem na druhe strane spektra. Aspikovsky do nej hustilo podrobnosti o leteckych bitvach druhe svetove valky a ono ho nadsene poslouchalo. Bylo to to nejhezci, co jsem v ramci inkluze zazila.

KOC256: mám nadané dítě tak když tak můžu nějak odpovědět. Dcera do menzy nechodí protože ji odmítám vozit do prahy. Ale kdybychom bydleli poblíž tak neváhám, vyzkouším a pak se jí zeptám jak se jí tam líbí. V běžném životě si nyní našla jednu kamarádku, která si sedí povahově. Pár nadaných dětí jsem já našla v odpoledním kroužku pro badatele ale přišlo mi, že všichni byli extroverti a to by mě i dceru zabilo zaživa. Takže co se týče nadání - dcera nyní nemá rovného kamaráda.

HONCKA: u nás ve škole posílají jednoho kluka ze 2. třídy na matiku do 4. ale je to malá škola, tam se kdeco dá vyřešit snadno

KETHAMINA:
Slo by prosim nejak osvetlit ty zkratky? Neznaly jako ja se v tomhle absolutne nemuze vyznat, diky.

CASTROL: Mam zkusenost, ze nas donutili jit do poradny, vyfasovali penize na nakup pomucek, tedy knizek pro skolu, a synovi se dal nikdo nevenoval. Poradnou doporuceny program neposkytovali a kdyz syn praci, ktere se ostatni venovali 45 minut, vypracoval za deset a zacal si kreslit, byl karan.
Skola kasajici se individualnim pristupem. Nechci vedet, jak to vypada jinde.

Abych tady uvedla pro jistotu svůj kontext: já se pohybuju kolem škol od roku 2005, převážně v pozici fundraisera. pomáhám jim získávat peníze a administruju projekty. Od roku 2010 dělám lokálně se školami v regionu Frýdlantsko - jak se základními, tak se středními. Myslím, že moje hlavní nevýhoda je, že neučím (jen mám seminář na VŠ a to se obvykle nepočítá) a moje výhoda je, že znám zblízka poměrně hodně škol, různé potřeby učitelů i ředitelů. Mám to štěstí, že mě občas pustí na návštěvu i do hodin. To mi hodně pomohlo mít respekt k učitelské profesi v běžné třídě a měla jsem to štěstí, že jsem viděla opravdu skvělé učitele i v běžných malých školách. Pochopitelně dělám i MAP, vedu svoje projekty zaměřené na inkluzi - doučování, školní asistenty, sháním specialisty, kteří objíždí malé školy a individuálně pracují s dětmi. Zobu pro náš region to, co mi připadá užitečné a smysluplné. Inkluze je mi blízká jako myšlenka, že "je potřeba co nejvíce přizpůsobit systém konkrétním dětem a ne přizpůsobovat děti jednomu systému". Nicméně když v praxi pozoruju, že občas v běžné škole zůstane dítě, které tam reálně učitel nechce, tak se mi zdá, že to není dobře... Sorry za ten elaborát

PETER_PAN: četla jsem, a jako...

na jednu stranu jo, na druhou stranu celá inkluze, tedy nejen pro zvýhodněné, ale i pro znevýhodněné děti, funguje na principu "voják se stará, voják má". Ani tu inkluzi pro znevýhodněné dítě nikdo nedostane na zlatým podnosu, musí to rodiče vyběhat a vypapírovat, pokud chtějí nadstandardní přístup (pomůcky, asistenta, atd). Akorát že u toho problémového dítěte je samozřejmě výrazně vyšší motivace to kolečko absolvovat.