Vždycky mám nutkání něco osobního napsat. Pak to zhmotnim, odešlu, mám na duši klid a pak se zamyslim nad tim proč to vlastně mám potřebu řikat cizim lidem a smažu se.
Je to super. Kdyby to člověk třeba někomu řekl, tak už to vrátit nejde. Takhle má pocit jako by to vyřkl a zároveň to možná přečetlo pár cizích lidí a tim to hasne.