Nejsem vubec dovolenkovej typ a co mam rodinu tak se kazdej rok hrozim co bude v lete, resp. to vyplouva az ted po covidu a deti povyrostly do vic "prepravovatelnyho" veku. Stesti v nestesti mam v tom, ze moji zene se ekluje pobyt v hotelu s valenim se more stejne jako me, stejne tak jako courani do proflaklejch destinaci (nebo radoby neproflaklejch), smrdet nekde v kempu, courat po muzeich nebo pamatkach a nedejboze ject nekam ze zminenejch moznosti s nakou skupinou lidi. Volime volnejsi/dobrodruznejsi zpusob "kazdej den nekam dojedem a prespime", to jeste davam.
Nevim jestli je to vekem a je ze me uz paprda, ale dovolenou nejcastejc travim na chate na ktery sem behem totalitnich let travival veskery prazdniny, kam se snazim brat pokazdy deti bez jakykoli obligace (zatim se jim to porad libi).
Na druhou stranu cestuju moc rad, avsak cizi mista daleko radsi poznavam pracovne nebo cestou na nakou udalost (koncert, festak, seminar, atp).
Vubec mi neschazi more, nemam k nemu nakej extra vztah a spis me vadi ten smrad kombinace rybiny/soli/ras a veskeryho bordelu kolem, takze i kdyz to nemam daleko (cca 2h autem), jezdim tam jenom kdyz je fakt hezky a jen kvuli detem a manzelce na koupacku. Napr. behem posledni tejdenni sluzebky v primorskym meste sem more videl akorat z letadla, veskerej volnej cas sem travil ve meste.