Já jsem třeba fanda vánočního úklidu. Právě proto, že nejsem normalně ani trochu úklidový fanatik. Přes rok jedu provizoria, povrchy se uklízejí celkem pravidelně (pokud nejsem nemocná nebo nemám zrovna pracovně náročné období, kdy šetřím síly, abych se nesesypala), vnitřky jenom, když už to fakt dál nejde, ale jednou za rok to beru všechno zgruntu. Máma říkávala, že člověk má aspoň jednou ročně věnovat pozornost každé věci v domě, vyházet, co se zbytečně nahromadilo, vyndat třeba knihy z poliček, vyluxovat je, poličky vytřít a všechno znovu srovnat, a tak. A mě ten koncept baví. Nikdy samozřejmě nezvládnu projet před těmi Vánoci opravdu všechno, nijak si to ale nevyčítám, nechci se před svátky strhat. Ale ten krásný pocit z čerstvě vygruntovaného domu je pro mě důležitá součást Vánoc.
(Vždycky navíc říkám studentům, že vánoční úklid je z rodu očistných rituálů, které mnoho kultur koná před oslavami nového roku, aby do nadcházejícího období vstoupily čisté. Je to v jistém smyslu univerzální kulturní dědictví. Neplyne z toho samozřejmě nic o tom, že bychom ho měli dělat všichni nebo tak něco, každý podle svého, ale mě osobně ten tradičně rituální kontext těší. Propojení s mými ženskými předky, atd.)