• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CLOWNZEPPAPŘIZNEJME SE...
    GREAT_R
    GREAT_R --- ---
    MULTICAT: Já bych měl crush na mladší verze některých zprávařů z telky, ale dneska jsou až moc daddies a když byli hot, tak mi bylo třeba deset.
    ROBOTON
    ROBOTON --- ---
    Viděl jsem první díl nové serie love island.. strašná přehlídka zmrdů a krav...<3
    MULTICAT
    MULTICAT --- ---
    SALAMAN: ani mě nenapadlo, že bych mohla mít šanci, i kdyby nebyl gay! :)
    SUURJA
    SUURJA --- ---
    Bloumám na meteoradaru Evropou a závidím místům, kde mají bouřky.
    (Aktuálně Kodaň a Korsika.)
    SALAMAN
    SALAMAN --- ---
    MULTICAT: Měla bys u něj smůlu, je gay :)
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    Uhelné prázdniny říkávala babička tomu, když došlo uhlí a netopilo se, ve škole, v zimě, tak děti musely zůstat doma...
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    PETULA21: kdo to nezažije, ten to nepochopí. a popravdě, asi ani po mámě se nám nebude zas až tak moc stýskat. jen s jazykem na vestě a za vlastní zachraňujem to, co všechno posledních 10 let zanedbala. a matka roku to taky nikdy nebyla. je to aktuálně těžce nemocnej člověk a spíš by jí jeden přál nějaký to vysvobození
    TAMARIX
    TAMARIX --- ---
    Tomu všemu se plusy dávají hodně těžce, berte to ode mě jako podporu!
    PETULA21
    PETULA21 --- ---
    PALEONTOLOG: Není to jednoduché a často nepochopitelné./
    LOGO
    LOGO --- ---
    Mně asi umře máma v horizontu menších měsíců, 60 let, rakovina.
    Doposud jsem měl štěstí, že jsem nepoznal ve svým nejbližším okolí smrt. Až teď, a rovnou s tou v životě člověka (většinou) nejdůležitější osobou.

    Tak se přiznávám, že se "těším" na ty pocity, co okolo toho budou. Na jednu stranu smutek, na druhou stranu úleva, neboť už to trvá několik let, kdy víme, že nevyléčitelně nemocná, a že přijde konec. Smutek/úleva - si vyber.
    STEPNI_VLK
    STEPNI_VLK --- ---
    Mně teda máma chybí furt, ačkoli po těch už takřka 20 letech je to znatelně lepší, než tomu bylo prvních pár let po její smrti, kdy jsem tu "nespravedlnost" řešil každou chvíli.

    A táta mi bude chybět rovněž, až jednou půjde na věčnost. Akorát že on už na to má pomalu ale jistě věk. To se o mámě říct nedalo. :(

    Zároveň musím jedním dechem dodat, že jsem měl s bráchou štěstí na parádní rodiče. Žádná toxicita, žádné úlety, čím dál tím spokojenější manželství. Zvláště pak když to srovnám se zážitky a zkušenostmi některých zdejších IDs - viz dřívější téma v [SEDM - 7 věcí, které vás vážně nebaví]. Díky bohu za to!
    BOBESH
    BOBESH --- ---
    Me mama umrela minulej rok a chybi mi hodne. Nejsem schopnej si vystavit jeji fotku doma, ale skoro kazdou nedeli ji chodim rozsvitit svicku do kolumbaria na strossu. Stve me, ze nemam uz vubec nikoho a kocicak-nejlepci kamo uz taky neni nejmladsi :/
    MICHELLEDANIELS
    MICHELLEDANIELS --- ---
    Nevím co to je, když někomu chybí táta. Celý život jsem byla zvyklá na mámu. Nevlastní otec mi tátu nikdy nenahradil a byl spíš vzorem toho, jakého chlapa nechci.
    Respektive maminy preslapy ohledně mužů mě tak děsí, že mam strach, že kdybych se rozhodla, tak si necham ubližovat jako ona.
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    PETULA21: otec nam za poslednich 5 let natropil takovych krizi a stresu, ze kdyby hned ted umrel, nehnu ani brvou. spis si oddechnu, ze uz nemuze skodit
    ERVIN
    ERVIN --- ---
    To mně se po tátovi stejská každej den. Každej den se nad ránem budím úlekem, že už tu není a pak hodinu nemůžu spát. Za 11 dní to bude půl roku...
    ACIDQA
    ACIDQA --- ---
    MORIARTY: tak samozrejme! :))
    NICOLLETTE
    NICOLLETTE --- ---
    Vůbec se neorientuji v tenise. Plejáda ženskejch jmen, hype a fantaskní titulky, znám je jen z novin, ale nevím kdo je kdo a proč je to tak velký.
    Ani na koukání to pro mě není nijak zajímavý.
    MORIARTY
    MORIARTY --- ---
    ACIDQA: Štíty království českého snad znáš :)
    PESTRYPAPOUSEK
    PESTRYPAPOUSEK --- ---
    před dvěma týdny jsem napsala pohřební řeč pro tchána. Udělala jsem to pro něj ráda, byl to kus mého způsobu rozloučení a psalo se mi to skoro samo. Jo, uměl si pěkně zamanipulovat a citově zavydírat, to si přiznejme, ale celkově to byl přijímající laskavej vitální chlap se zájmem o druhý a byl mi blízkej. No a dneska mne zasáhlo zjištění, ke kterému se přiznávám: s notnou úlevou jsem si vzpomněla, že má matka mně i bráchovi opakovaně zakazovala proslov na svém budoucím pohřbu. Já totiž vůbec nevím, co bych tam - až to jednou nastane - psala. Po mnoha letech terapie už z matky nesomatizuju, přeprogramovala jsem její mnohaletý výcvik k hledání svých vin na všem, co se jí nehodilo, odpustila jsem i ty slušné brutály, které dítě zažilo nerado. Dnes jsem vděčná za poloklidný pololhostejný a polosmutný vztah na dálku, který máme (matka v tom myslím vidí větší kvalitu než já). Není to truc ublíženýho spratka, když cítím, že fakt nevím, co bych měla do tý řeči na rozloučenou napsat. "Díky, že už se netrápím", mi přijde jaksi málo (a taky by to přece jen poněkud spratkovité bylo).
    MULTICAT
    MULTICAT --- ---
    ACIDQA: na Plesla mám dlouhodobě crush :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam