Už léta si dělám prdel, že umím vlézt lidem do hlavy... občas vím i to co se stane, dřív než se stane....ale někdy, někdy vyděsím sama sebe...
Včera jím o půlnoci zelňačku, píší mu, že se teda omlouvám, ale že neni tak dobrá jako je u mě standart, páč ji taky vyfasoval.. Dnes ráno mi od něho přijde zpráva, že se mu v noci zdálo o tom jak si o té zelňačce povídáme...
V jiný době by me už asi upálili jako čarodějnici...