PROSTE_LO: Ani já ji nemám - vůbec. Navíc pracuju někde, kde zní od rána do večera koledy a rádoby vánoční písně. Už z toho chcípám. Naštěstí to dneškem (snad) skončilo. Původně jsem chtěl být na Štědrý den úplně sám. Ale nakonec mě překecali, abych se dostavil, třebaže dárků nemaje. Netěším se a navíc se bojím, abych nezkazil náladu. Bude to (vnitřní) boj...
FINSON: Tohle moc dobře znám. Depku z toho, co děláme přírodě zažívám prakticky od malička. Někde je to horší, někdy lepší, a jsou i období, kdy se mi daří na to nemyslet. Pamatuju si, jak mě jako děcko rozsekala fotka mrtvých velryb na pobřeží. Jak mi bylo úplně fyzicky blbě, když jsem se dozvěděl, jak lidé v Americe stříleli bizony po desítkách, ne-li přímo po stovkách jen tak pro zábavu a nechávali je tam ležet, aniž by z nich cokoli využili, příp. jak se vyvražďovali tuleni kvůli tuku apod. Nebo mi třeba stačí, abych viděl takové ty "klece" kolem dálnic, nebo prostě ploty kolem baráků, případně železniční tratě vysypané šutry, a okamžitě se mi v hlavě rozjede, kolik skal kvůli tomu (zbytečně?) zařvalo a jak moc tím neustále měníme životní prostředí. O deštných pralesích a jejich permanentním kácení ani nemluvě. Ano, je toho víc než dost. A ano, jsem magor, nicméně nemůžu si pomoct a léčit se to nejspíš nedá. Asi jsem se měl raději narodit jako Indián někdy před stovkami let...