OCTOPUSS: tak nejde jen o pohlavní nemoci, ale třeba o onkologický onemocnění. Ono když někdo onemocní v 60ti rakovinou krku nebo jazyka, těžko si to spojí s tím, že kdysi někde swingoval nebo chodil do bordelu ;)

Me je ctyricet a porad si nedokazu predstavit delit svoji lasku mezi dve holky. Asi uz doziju staromodne v monogamii.

ADELHAIDA: Já se přiznám, že mě v tomhle vždycky pobaví argumentace používáním kondomů :D Tak ok, jestli existuje celotělový kondom asi je to v pořádku.
Páč s tělníma tekutinama nepřichází do styku jen zakrytá část - penis. A třeba HPV se přenáší kožním kontaktem.

Mně přijde sdílení sexuálních partnerů nehygienický. Fakt, když pomyslím na nevěru, ať už mou, nebo muže, je to prostě fujky jak půjčit si cizí zubní kartáček.

LEJIMADA: Týjo, já zas sex od jistý doby vnímám jako to nejhlubší propojení s někym, koho miluju.. Už mi to vůbec nejde vnímat jako povrchní záležitost s tím, že jde přeci "jen" o prcání.. Dle mého názoru při tom vzniká nějaký pouto ať chceš nebo ne.. Obdivuju, že by to s tebou nehnulo, kdybys viděla svýho chlapa svíjet se v extázi s jinou ženou)

LEJIMADA: _šukání se přeceňuje_ - já si to úplně nemyslím. V různejch chvílích života to mělo různej význam. Celkově to jestli, jak často a jak se šukalo vždycky bylo nějak důležitý. Když někdo, koho znáš přejde do vocelství nebo k hypersexualitě, tak i když u toho nejsi, může to být změna. Když s tebou někdo přestane spát nebo začne spát, taky je to celkem formativní změna. Myslím si, že to jinak silně vnímaj muži a ženy, myslím si, že to jinak vnímaj gay lidi a straight lidi. Jo, na konci dne si člověk vždycky řekne, že se to přeceňovalo, ale ty akutní fáze...

DR_NIKITA: Ono to nevyhovuje nikomu, ale nejakym ludom to tam vyslo.

Mám muže i děti a po sexu jsem svému milému řekla, že jestli chce, ať si třeba přivede kamarádku. Že by mi trojka nevadila.
Došla jsem k tomu, že mu věřím natolik, aby náš vztah byl otevřený. Nemáme problémy, milujeme se. Jen prostě nikoho nepotřebuju vlastnit a nežárlím. Byl asi trochu v šoku, tak jsem nepokračovala, že klidně může mít sexuálních partnerů kolik chce, jen když mě bude pořád milovat a budeme spolu fungovat jako rodina.
Šukání se hrozně přeceňuje. Je to jako chodit ke kadeřnici, ne? (jasně, tam nechodím, protože nemám ráda, když mi někdo sahá na hlavu... tak nevím jak to tam přesně probíhá, ale bude to asi něco podobného :D ) A láska má takových podob, tak proč se omezovat?

Nikdy jsem neměla Tinder a ani jsem nezkoušela žádný podobný seznamovací appky.. Vždycky, když jsem začala nad něčím takovým uvažovat, přišla jsem si hrozně komicky, co o sobě mám jako psát a tak.. Ale všem, kterým to vyhovuje fakt fandím, znám i dost párů, který se takhle seznámili a láska trvá dodnes..

Pravda... :))

PIKKMA: no, nemám problém si přiznat, že mé pozitivní city k některým lidem by asi nebyly tak pozitivní, kdybych je vídal příliš často :)

GREATDRAKE: láska ne, čas a pozornost ale ano. Občas je náročné udržovat kvalitně jeden vztah. Dva jsou ještě proveditelné, ale víc? To aby se člověk rozkrajel! Pokud se teda nejsou ochotni potkávat všichni dohromady, ale to asi málokdy sedne :D

GREAT_R: Láska není omezený zdroj.

Vzdycky po doucovani synovce jsem zrala na panaka, a nejakou dusevni pracku se susickou s vonavou avivazi. Dnes s prihlednutim k dalsim okolnostem je mi spis na sebevrazdu... potrebuju od tyhle casti rodiny na chvili pauzu, jenze to ted nejde a asi dlouho nepujde.

NEI: Tak já pracuju s takovou metaforou, že když můžu mít rád sourozence, rodiče, neteře, někdo má i děti, ale třeba rozlehlejší rodinu a ještě mít kamarády a kolegy, tak i partnerů může být víc a můžeš milovat i někoho, kdo prostě není pod stejnou střechou každej večer po práci. Asi prostě stačí ty city respektovat, nikoho nevytláčet. Ale aj je dobrý si promyslet, kolik člověk lásek (jednoho, tři, nula) vlastně chce zvládat, jaký má časový, finanční emoční možnosti.