Mám muže i děti a po sexu jsem svému milému řekla, že jestli chce, ať si třeba přivede kamarádku. Že by mi trojka nevadila.
Došla jsem k tomu, že mu věřím natolik, aby náš vztah byl otevřený. Nemáme problémy, milujeme se. Jen prostě nikoho nepotřebuju vlastnit a nežárlím. Byl asi trochu v šoku, tak jsem nepokračovala, že klidně může mít sexuálních partnerů kolik chce, jen když mě bude pořád milovat a budeme spolu fungovat jako rodina.
Šukání se hrozně přeceňuje. Je to jako chodit ke kadeřnici, ne? (jasně, tam nechodím, protože nemám ráda, když mi někdo sahá na hlavu... tak nevím jak to tam přesně probíhá, ale bude to asi něco podobného :D ) A láska má takových podob, tak proč se omezovat?