KAIAFOX: chtěl bych podotknouti, že valní většina psychologů se přiklání k tomu, aby si byl člověk schopen hrát a že pro mentální zdraví je i občasně nudění se velmi prospěšné ;)

SALAMAN: tak pane, to jste už úplně v hajzlu :))

ACKO: tak já si hraju pro radost ze hry ne apriori pro vítězství. Socializace, zábava a zároveň i učení se

KAIAFOX: Já ti asi rozumim. To jen že hru beru jako něco, kde primárním cílem je zábava a nemusí to vůbec mít žádnej jinej hmatatelnej užitek, i když samozřejmě může. Já si v práci taky "hraju" s SQL skritpama nebo apíčkama, zkouším, co to udělá, co to umí, baví mě to, ale ten užitek je tam primární a proto to neberu jako hru per se. Ale jak řikám, to bude individuální a nemá asi moc smysl to přehnaně dřenit.

Ježíšmarjá hraju hry, protože občas by mi z toho všeho jeblo a než si to hodit přes větev jako brácha, tak je nejlepší jít imaginárně vymlátit pár vetřelců ve Warcraftu, Starcraftu nebo Kings of Bounty nebo HOMAM3... Protože potřebuju občas naprosto vypnout mozek... A ne, nedává to smysl hrát ty hry a o tom to je!
Cokoliv, co dává smysl, mi v tu chvíli nepomáhá.

SALVATOR: ja si ted pro zábavu občas tkám :D takže to určitým způsobem hraní je.

SALVATOR: Celej život je hra. Deep shit!

Tak soutěžení bych z toho úplně vynechal, to sem nesnášel od malička a ta tlupa hrozně důležitejch exaltovanejch vopic, ve kterou se změnili mí spolužáci třeba při vybíjený mě dokázala vždycky spolehlivě znechutit a odcizit.

Ty řemesla nevím. Samozřejmě je to super a přeju to, já miluju když se můžu zavřít v dílně a něco tam rukama vytvořit, ale je to hraní (si)? Asi je to subjektivní.

SALVATOR: Já si hraju.. s nářadím a nástrojema. Proto jsem se dala na řemesla 😁

SALVATOR: já si hraju doteď, třeba stavim stavby z písku zrovna teď, jen nehraju hry a nesoutezim, to jsem ostatně nedělala ani jako dítě

Myslím, že je něco trochu trochu smutnýho na tom, když si dospělej člověk už nedokáže hrát.

BLOWUP by z vás měl radost!

KAIAFOX: Nenávidím deskovky. Raději bych si uřízl čůráka a běhal po Ústí, než muset hrát deskovky!

KURE: já teda propařil, ie hrál na PC, většinu svého dětství a hraju dodnes, jen s postupným věkem mám problém s novýma hrama a raději se vracím k těm starším, které jsem už kdysi dohrál a zahraju si ji znova. Třeba podruhé a už se zvukem, nebo včetně intra, které dřív hry ne vždy měly v původní origo verzi :)

SALAMAN: -//-.. plus teda PS doma máme, kluci na tom občas hrají, ale absolutně nechápou, že mě to naprosto míjí a radši jdu přesazovat kytky/drbat dlaždičky, než abych dřepěla u her. Mě teda obecně strašně nebaví hry, hlavně deskovky.. (respektive máloco - šachy, poker, pár výjimek, ale omezeně).
Já si u toho vždycky vzpomenu na mámy "ubavit se k smrti" a jdu radši dělat něco, co má smysl 🤷

SALAMAN: mám to jako KURE, hrával jsem daleko více, ale stále hraju. Mám do toho samosebou i jiné koníčky, které berou čas, nicméně i tak si týdně tak 3-4 hodinky na ten Fallout 4, X-COM 2 najdu

SALAMAN: ono to neni černobílé. Hrával jsem hodně, teď jen velmi svátečně.
takže ano, hodně se mi snížila míra toho jak mě to baví, ale furt ještě trochu.

malinko tangenciálně odbočim, začínam vnímat to, že mě obecně méně zajímají nové věci a čím dál víc preferuju klídek a pohodlíčko nad zážitky... vidím v tom reálný nebezpečí do budoucna.