Ja mam taky jednu rotopedovou historku.
Jiste si vsichni pamatujete spinning? Ten kult devadesatek, kdy jste verili, ze kdyz budete slapat v temne mistnosti s hudbou, zhubnete aspon tri vztahy a jedno ego.
Tsk jsem si rekl, ze to zkusim. A protoze jsem profesionalni idiot, vzal jsem si SPD cyklisticke boty. Nekdo mi rekl: “Maji tam naslapy.“ Bohuzel je fakt mely.
Nakracel jsem do fitka jak Armstrong na dopingovem skoleni. Naskocil jsem na kolo, cvak, cvak a jedu! Trenerka rve “Pridej! Pridej!“ A ja pridavam, protoze se bojim, ze z holinky vytahne rakosku a zmasti mi mou v elastakach narvanou prdel.
Po par minutach se ze me kouri jak z MBecka v kopci, tak si rikam: Staci. A chci zpomalit. Jenze spinningove kolo nema volnobeh. Tocilo se dal. A spolu se mnou.
A navic zamky na pedalech… proc jen me napadlo az ted, ze jsem si je mel pred rozjetim zkusit vykopnout? Byly nastavene na pevnost, kterou by neodemkl ani Thor.
Takze fyzika rekla:
“Drz moji potencialni energii a koukej!“
A ja letim pres riditka, rotoped leti se mnou, publikum tleska, trenerka omdleva a ja predvadim salto i s rotopedem a zakladam novou akrobatickou odnoz cyklistiky — freestajl rotoped!
Kupodivu jsem si pri tom nic nezlomil.