Ctu po nyxu ruzny smutky z toho, ze lidi uz uzobavaj vanocni cukrovi, tak se priznam, ze jsem letos adventni kalendar dojedl uz tretiho prosince.

HOWKING: ono to ale není jen takto jednoduché. Leccos zapomeneš, protože v době, kdy se to dělo, nebyla kapacita to zpracovat. Takže co s tím mozek udělá? Šoupne to někam do nevědomí. A tam to ale pořád je a nějak ovlivňuje, jak se chováš. A u tvého příkladu se srazem spolužáků – nevnímáme věci stejně ani v době, kdy se právě dějí. Každý člověk si všímá víc něčeho jiného... nicméně aspoň shodné jádro by historka těch, co se něčeho zúčastnili spolu, mít měla. ... Další věc je, že existují takzvané bezproblémové vzpomínky, dokonce takové ustálené, kdy si parta kamarádů vždycky, když se sejde na pivu, vzpomíná nahlas a společně na tytéž zážitky... takové to "pamatuješ, jak tehdy...?" Padnou totožné věty, protože se lety naučili na to vzpomínat stejně, vyzdvihovat stejné okamžiky.

NEI: To je normální. To nikdo. Paměť čím dál víc schematizuje vzpomínky (komprese) a z těch schémat domýšlíme minulost. A vzpomínky s nejmenším užívání se vytrácí. Proto se na srazech maturantu sejde dvacet lidí s deseti odlišnými (domyslenými z miniaturního schématu) verzemi události - druhých deset ani nevěří, že tomu byli přítomni.

Velkou část svého života si vůbec nepamatuju ...
Což je asi dobře?

Priznavam, ze uz mne mnozstvi skvelych zprav o trumpovych uspesich, konec klimaticke krize mavnutim proutku kolegy Macinky a zbytek novinek z povolebniho česka donutil si dat informacni detox. Na mesic …. uvidime jestli se ten svet beze mne nezhrouti :):):)

Moje závislost na čokoládě se začíná těžce vymykat kontrole!

VESTIGIA: Máš právo vědět :D !

MELDA: moc, nakonec jsem to nekoupila 😉

VESTIGIA: Mam strach se optat teda kolik to stalo :-)

VESTIGIA: že díky podpoře ID VERSONNENHEIT jsem se odhodlala a do toho obchodu jsem šla :-)

Přiznám se, že já ty Vánoce moc neřeším, dárky, stromek a tradiční večeře ano, ale jinak...ono se mi to asi mluví, když nemám žádný příbuzný, které bych navštěvovala a oni by mě rozčilovali. Takže se nadlábnem, užiju si radost dětí z dárků a každý si děláme, co chceme.

přiznávám se, že letos se ta vánoční atmosféra nějak ne a ne dostavit. I am going through the motions, but not the emotions.

Teda řeknu vám bez mučení: nebýt rodiny která si na pár těch tradic potrpí, tak bych se vám na ty Vánoce z veselá vysral.
Dvacátého bych nahromadil zásoby, opevnil se v bytě, zatloukl okna a vylezl až pátého ledna.

S_V_E_T_Y_L_K_O: já mám to samý, proto si neustále nechám od někoho srát na hlavu, než abych se pohádala.