MICHELLEDANIELS: Taky jsem to vydržela, majíc na mysli všechny ty benefity pro děti i matku, co z toho plynou, a taky proto, že dost žen v mém okolí moc chtělo kojit a nešlo to. Ale é.

Za celou dobu existence mého účtu na Nyxu jsem ani jednou nepoužil funkci ignoru.

Ale to je fuk, nevím ani, co z toho plyne...

Jen cítím nutkání se přiznat, nudím se ve vlaku. :)

ADELHAIDA: ja to taky nesnasela, citila jsem se v tom obdobi odporne. Mega kozy, co uz nebyly ani hezky a nejaky spousteni neznam, to slo tryskem porad, ani ze zahrady jsem neodesla se suchym trickem.
Ale zase bych dobrovolne nemenila za UM. To, ze nemusis nic pripravovat a mas jidlo vsude s sebou je vyhoda.

Bože, strašně jsem nesnášela, když se mi při sexu spustilo mlíko. Bylo po orgasmu, blé fuj. Nesnášela jsem kojení. To je jedna z mála věcí, co jsem asi záviděla jiným ženám, že jim to nevadí a ještě si to užívaj.

Čas od času si na Google Maps otevřu Street View, zakliknu si co nejstarší mapy a "chodím" po Kutný Hoře. Doufám, že tam někde zahlídnu svoji babičku, jak jde na nákup nebo něco zařídit do města. Zatím jsem ji nikde nenašel.

Že na vlastní kůži vím co je ,,mléčný orgasmus,,
A za mně je to jedna z nejlepších věcí, co jsem v sexu zažila.

LISKAAUDREY: Asi jo, ale vždycky to zapomenu. Dík. <3

RANDOM_NIGHT: It’s a ‘tism thing. <3

DA_NIELA:

Co jsou to "vousaté vtipy?

VERSONNENHEIT: "A možná je občas fajn ..." se dá brát jako rada, ale i jako obecné zamyšlení - to asi jo.

Nejspíš to používal někdo v mé minulosti, kdo mě tím štval, tudíž jsem si to zarámečkovala jako rádoby chytré dávání rad, nebo vyloženě pasivně agresivní manipulaci.

Už to mám. "A možná by bylo občas fajn, kdybys udělala tohle a tamto ..."
Místo normálního "Mohla bys, prosím ... ?
Našla jsem to.
Bleh.

Já mám pocit, že jsem natolik neoblíbený a neoblíbitelný člověk, že to hraničí se ztrátou práva na existenci. Tak dělám humory, aby moje existence byla tolerována.
Anebo jsem možná jenom takový hezčí Chanandler Bong.

Přiznám se, rád bych viděl ženu, která má "vtipné hlášky a pořád se usmívá".

Nonsense. :D

VERSONNENHEIT: Nepsala jsem nic o tom že se k lidem chovám nepříjemně a nepřátelsky. :-)

Kdybych to, co právě teď ty napsala já, tak by mě dřív nebo později někdo zbuzeroval že dávám nevyžádané rady ...

Vlastně přenášíš osobní zkušenost a tou se mi snažíš jakoby pomoct a toho si moc cením, ale na moje stíny a nevědomé procesy to zkrátka není aplikovatelné protože jsem mnohem "psychicky nemocnější", než ty.
Minimálně pokud to budeme brát podle počtu hospitalizací a užívané medikace.
Takže ještě jednou díky, ale ... Ne.

NEI: Možná to, že nejsme oblíbení, je někdy jen náš dojem a chybné vnímání toho, jak se k nám druzí chovají. A možná je občas fajn zkusit jít té oblíbenosti naproti a začít se jako první chovat vstřícně a přátelsky.

Já jsem tenhle pocit, že nejsem oblíbená, měla v sobě hodně dlouho. Přitom poslední roky zažívám pravý opak a kam přijdu, tam si mě lidé oblíbí. Když jsem se po měsíci vrátila z dovolené, kolegyně mi dokonce řekla něco v tom smyslu, že je super, že jsem zpátky a že jí chyběly moje vtipné hlášky i to, jak se pořád usmívám.

Z autobusu a z kina me vzdycky hrozne boli kolena :D

NEI: Fandím ti. Proces poznávání se a učení se hacknout věci, který nám nejdou nebo je děláme notoricky špatně kvůli tomu, co si táhneme s dětství, neurodivergenci nebo nějaké poruše, je strašně fajn, protože člověku přinese aspoň trochu vnitřního klidu a pocitu, že není ztracenej. A že je sám se sebou kámoš a umí si pomoct.