TANKIE_: Živim se jazykem. Překládala jsem texty pro Evropskou komisi a rozuměla jim. Přes rok jsem pracovala v advokátní kanceláři a sice ten právní žargon nenávidim, ale nějak jsem do něj trochu pronikla.
A je mi to ale totálně k hovnu. U daňovýho přiznání se obvykle dostanu nejdál ke kolonce adresy, než se rozpláču, že vůbec nevim, co po mně chtěj a co se mi ten formulář snaží kurva říct.
A nejsi v tom sama - s terapkou jsme tenhle tejden řešily, u kterýho řádku která z nás se zoufalym vzlykáním otvírá flašku vína. A je uplně jedno, že každej rok to mam stejný. Prostě... Ne, muj mozek tohle nějak odmítá akceptovat.