Za sníh! Vždycky, když nasněží, je to pro mě taková nádhera a vzácnost, že z toho dostávám úplné sváteční pocity :)

že mám známe/kamarády, kteří v odpověď na moji zkoumavou sms ohledně správky na novém bytě písnou - Ok, můžeš dnes? Mrknu na to. - A pak to obhlídnou se slovy, to není problém, dej mi klíče, zítra nebo v úterý to máš hotové, mám dovolenou.

A já prostě jenom koukám.

Že mám svoje dva syny narozené a že se mají k světu.

Za to, že mne poslední dobou umí lidi příjemně překvapit.
A za to, že se mi mnohem lépe spí.

Ještě jsem stihli odpolední sluníčko na foceni :)

za novy kolo

Za to, že mě konečně asi úplně? přestal bolet naražený bok :)

Za existenci svítidel, napodobující sluneční světlo. Když svítá pozdě a celý den je pod mrakem, mám na psacím stole malé soukromé slunce...

Za konečně uzdravující se vztahy v rodině.

Za dnešní odpoledne. 4 hodiny v lese, obklopená mlhou, klidem...posezeni na lavicce u ohnište s vyhledem ze skály...do mlhy.

Za déšť. Za vítr ve vlasech. Za dny prosvětlené sluncem. A za noci, kdy je tma přátelská, konejšivá, skoro jako nějaký druh přikrývky, kterou se mohu bez obav nechat obklopit a nechat si zdát sny.

Za to, že jsem mohla být blízko s lidmi, kteří byli zase blízko mně. Že jsme si mohli říct všechno a přijmout se a nebát se opuštění. I když je život pomíjivý. Bylo to skvělý a nikdy na to nezapomenu. Děkuju.

Za všechny ty báječné lidi, kteří si se mnou povídají, objímají na dálku i virtuálně, říkají mi že i když je občas se*u tak mne mají rádi a záleží jim na tom abychom se vídali i nadále i když to nebylo vždy perfektní. Vážení, děkuji za vás, jen díky vám jsem nespadla do jámy která se jmenuje syndrom vyhoření... a přežila ten poslední pekelný měsíc. Mám vás moc ráda!

BURKHAR: To se přidám. Za to jsem vděčná dnes a denně. :)

Za to, že mám přátele, kteří jsou přáteli opravdovými.

Za Lesní chundelatosti :)

Za důvěru. Za pomoc a za možnost někdy i pomoci nazpět. Za otevřenost. Za přátelství. Za inspiraci. Za porozumění. Za možnost vidět i úsměv a za mnohé až do slz prosmáté hodiny.

za hudbu. Za to, že jsem se nachomejtla do tak skvělé kapely a úplně náhodou a "dělám" hudbu, která mi neuvěřitelným způsobem sedí.
A taky za kočky, i když mě místy strašně serou, pazdrátky jedny.

Díky za ty možnosti zjistit, že vlastně umím spoustu věcí, které jsem netušila, že umím (a že to trvá už nějakou dobu, tohleto zjištění a zjišťování... například umím udělat skvělej dort, ačkoli mi bylo tvrzeno, že se nemám ani pokoušet, ha! :))