In a dark TV ad aired in 1971, a jerk tosses a bag of trash from a moving car. The garbage spills onto the moccasins of a buckskin-clad Native American, played by Italian American actor Espera Oscar de Corti. He sheds a tear on camera, because his world has been defiled, uglied, and corrupted by trash. The poignant ad, which won awards for excellence in advertising, promotes the catchline “People Start Pollution. People can stop it.” What’s lesser known is the nonprofit group Keep America Beautiful, funded by the very beverage and packaging juggernauts pumping out billions of plastic bottles each year (the likes of The Coca-Cola Company, PepsiCo, and Anheuser-Busch Companies), created the PSA.

The real message, underlying the staged tear and feather headdress, is that pollution is your problem, not the fault of the industry mass-producing cheap bottles.

Another heralded environmental advertising campaign, launched three decades later in 2000, also won a laudatory advertising award, a “Gold Effie.” The campaign impressed upon the American public that a different type of pollution, heat-trapping carbon pollution, is also your problem, not the problem of companies drilling deep into the Earth for, and then selling, carbonaceous fuels refined from ancient, decomposed creatures. British Petroleum, the second largest non-state owned oil company in the world, with 18,700 gas and service stations worldwide, hired the public relations professionals Ogilvy & Mather to promote the slant that climate change is not the fault of an oil giant, but that of individuals.

It’s here that British Petroleum, or BP, first promoted and soon successfully popularized the term “carbon footprint" in the early aughts. The company unveiled its “carbon footprint calculator” in 2004 so one could assess how their normal daily life — going to work, buying food, and (gasp) traveling — is largely responsible for heating the globe. A decade and a half later, “carbon footprint” is everywhere. The U.S. Environmental Protection Agency has a carbon calculator. The New York Times has a guide on “How to Reduce Your Carbon Footprint.” Mashable published a story in 2019 entitled “How to shrink your carbon footprint when you travel.” Outdoorsy brands love the term.

“This is one of the most successful, deceptive PR campaigns maybe ever,” said Benjamin Franta, who researches law and history of science as a J.D.-Ph.D. student at Stanford Law School.

https://mashable.com/feature/carbon-footprint-pr-campaign-sham/

JINDRICH: Vysel rozbor na Realclimate

This is a deep dive into the form and substance of Michael Shellenberger’s promotion for his new book “Apocalypse Never”. Shorter version? It should be read as a sales pitch to a certain demographic rather than a genuine apology.
Michael Shellenberger appears to have a talent for self-promotion. His book, provocatively entitled “Apocalypse Never” appears to be garnering considerable attention. What does he mean by that title? Does it mean we should do whatever we can to avoid an apocalypse? Does it mean that no apocalypse is possible in the foreseeable future? For those of us who haven’t yet read the book (now available on Kindle), Shellenberger provides an unusual article (at first posted on Forbes, then at Quillette and the front page of the Australian) which appears less a summary than a sales pitch, an “op-ad” as one Twitter wag put it.

Shellenberger’s op-ad « RealClimate
http://www.realclimate.org/index.php/archives/2020/07/shellenbergers-op-ad/

JINDRICH: haha ”never underestimate power of willful ignorance”

TUHO: Příspěvek, ačkoliv působí nevěrohodně nejen obsahem, ale také křečovitým „aparátčickým“ jazykem, začal kolovat po internetu. Šíří jej zejména lidé, kteří jím dokládají svou předsudečnou představu o zvrácenosti klimatického hnutí.

Sdílel jej například člověk s uživatelským jménem Josef Poživil, který na své profilové fotografii pózuje se zbraní. K příspěvku napsal: „Místo toho, aby ve svém mladém věku proháněli svoje vrstevníky opačného pohlaví, vynášejí ve svém fanatismu neskutečné soudy. Pokud si vzpomínáte, někdy před rokem jsem varoval o nebezpečí všech těch zelených uskupení, o ekocidě a o klimatické spravedlnosti.“ Že se daný příspěvek na stránce Fridays for Future není k dohledání, si vysvětluje Josef Poživil tak, že byl stažen.

Z veřejně známých osob pak zfalšovaný příspěvek sdíleli marketér Jakub Horák, který se podílel mimo jiné na volební kampani Pirátů v roce 2017, a ředitel Parlamentních listů Jaroslav Polanský. Oba dva jej po upozornění, že se jedná o hoax, stáhli. Ani jeden se však za jeho šíření veřejně neomluvil.

Původ falšované zprávy zatím neznáme. Na sdílení do řady facebookových skupin se ale aktivně podílel Viktor Lošťák, přívrženec krajní pravice a bývalý zastupitel městské části Brno-Bystrc, který podobnými metodami očerňování názorových oponentů proslul již minulosti.

Hoaxům čelí klimatické hnutí po celém světě. V Lucemburku se po protestu Fridays for Future objevily na sociálních sítích fotografie, které měly vyvolat dojem, že aktivisté nechali místo protestu — park Kinnekswiss — zaplavený odpadky. Podobné zkušenosti mají Fridays for Future v Německu i v Austrálii. Odpadkový hoax na adresu klimatických aktivistů zatím patří k tomu nejběžnějšímu.

Fridays For Future Česká republika
❗️❗️❗️V posledních dnech koluje po internetu zfalšovaný facebookový příspěvek hnutí Fridays For Future. Jedná se o lež a příspěvek nevyjadřuje náš názor. Mrzí nás, že někteří lidé naskakují na tuto blamáž a neváhají nás na jejím základě verbálně napadat.
Studenti a studentky sdružení v hnutí Fridays For Future si vždy vážili všech životů. V počátcích pandemie jsme upozorňovali na nutnost pomoci těm nejzranitelnějším skupinám a mnoho z nás se zapojilo do dobrovolnické pomoci. Slova, která se nám někdo snaží vkládat do úst, jsou tak v naprostém rozporu s myšlenkami, které jsme vždy zastávali a vždy zastávat budeme.
Chápeme, že existují lidé, kteří s námi nesouhlasí. Chápeme také, že některým lidem možná šlapeme na kuří megaoka a mají zájem o naši veřejnou diskreditaci. Se svými názorovými odpůrci jsme však vždy vedli demokratickou a fairplay hru.
Autorovi daného výroku bychom rádi vzkázali následující: Můžete se nás snažit znemožnit, můžete o nás lhát, můžete nás veřejně napadat. Nic z toho nás ale nezastaví. Ať už se budete pokoušet o cokoliv, budeme se dál zasazovat za pravdu, spravedlnost, udržitelnou budoucnost a planetu, na které může žít každý.
Pokud někde na tento obrázek narazíte, upozorněte prosím šiřitele, že se jedná o lež, a příspěvek nahlaste. Budeme také rádi za sdílení tohoto postu. Je důležité dostat tuto informaci k co nejvíce lidem a předejít tak dalším dezinformacím. Další postup budeme řešit.

PETER_PAN: A vecna diskuze neni mozna vinou koho? Kdo zabranil pisateli pro uhlobarona Daniela Kretinskeho nebejt vecnej a adresnej?
Muzes bejt klidne vecnej a adresnej ty - ja verim, ze je plno dezinformacniho shitu i ze strany "klimatickeho alarmismu" a ruznejch lunatickejch particke nalevo. Ten sem klidne taky patri, ale zajimalo by me kdo a kde konkretne se tak vyjadruje.

PETER_PAN: Jo, bojovnici za klimatickou spravedlnost jsou stejny jako naciste, vychazi na mediu vlastnene majitelem hnedouhelnych dolu za miliardy, ktery je bezprostredne uspechem klimatickych aktivistu ohrozen na svym podnikani...
Ehm, ja to vidim jako rozsiorvani paranoidnicho narativu, ktery ma vyvolavat pocit ohrozeni a rozdrobeni, proste "rozdel a panuj". Asi bych to bral jinak, kdyby to bylo adresny, kritizoval konkretni lidi za konkretni vyroky. Ale on z oblaku neurcitosti, nekonkretnosti prechazi okamzite k ekvivalenci, ze aktiviste = naciste. Podle me je to hystericky, hloupy a predevsim sprosty.

TUHO: Zalozeno na tomto clanku

Policymakers, scholars, and practitioners have all called attention to the issue of misinformation in the climate change debate. But what is climate change misinformation, who is involved, how does it spread, why does it matter, and what can be done about it? Climate change misinformation is closely linked to climate change skepticism, denial, and contrarianism. A network of actors are involved in financing, producing, and amplifying misinformation. Once in the public domain, characteristics of online social networks, such as homophily, polarization, and echo chambers—characteristics also found in climate change debate—provide fertile ground for misinformation to spread. Underlying belief systems and social norms, as well as psychological heuristics such as confirmation bias, are further factors which contribute to the spread of misinformation. A variety of ways to understand and address misinformation, from a diversity of disciplines, are discussed. These include educational, technological, regulatory, and psychological‐based approaches. No single approach addresses all concerns about misinformation, and all have limitations, necessitating an interdisciplinary approach to tackle this multifaceted issue. Key research gaps include understanding the diffusion of climate change misinformation on social media, and examining whether misinformation extends to climate alarmism, as well as climate denial. This article explores the concepts of misinformation and disinformation and defines disinformation to be a subset of misinformation. A diversity of disciplinary and interdisciplinary literature is reviewed to fully interrogate the concept of misinformation—and within this, disinformation—particularly as it pertains to climate change.

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/wcc.665

Super clanek na Carbon Brief o sireni dezinforamci o klimatu v online prostredi...

Our review of the scientific literature suggests there are several different groups of actors involved in funding, creating and spreading climate misinformation.



...
Another factor which can contribute to polarisation is the way online social networks promote content based on being engaging and aligned with your previous viewed material rather than on trustworthiness. This is known as “algorithmic bias” and amplifies the psychological finding that people tend to prefer to consume information that matches their belief systems – known as “confirmation bias”. Social media platforms are also susceptible to the existence of malicious accounts which may produce and manipulate misleading content.

As the graphic below shows, all these human (purple section) and platform (green) factors come together in a melting pot on social media to potentially increase the susceptibility of social media users to spread, consume and accept misinformation.




Guest post: How climate change misinformation spreads online
https://www.carbonbrief.org/guest-post-how-climate-change-misinformation-spreads-online