A další kousky z pyrenejského deníčku:)

Sant Esteve, Andorra

St. Miguel de Prats, Andorra


Sant Serni de Llorts, Andorra


St. Marti de la Cortinada, Andorra


St. Miguel de Engolasters


Sant Lliser de Alós de Isil, Katalánsko


St Climent de Taüll, Katalánsko


Sant Cristòfol de Beget, Katalánsko

AETHER: Moc pekny, videomaping je vyborny napad jak rekonstruovat pro predstavu puvodni fresky.

AETHER: Jinak dávala jsem to sem z mobilu, tak se mi to nechtělo až tak vypisovat. V tom kostele nám místní průvodce vyprávěl, že součástí nástěnných maleb byly fresky, které odvezli němečtí okupanti (ale zase jinde jsem četla, že je někdo prodal). Každopádně vypadaly takto a dnes se na ty zdi projikují prostřednictvím videomappingu:


Zajímavá věc je, že podobných prerománských a románských kostelíků je napříč Pyrenejemi docela hodně, prý jejich stavbu hodně podporoval Karel Veliký a jeho potomci, zřejmě si uvědomovali, že jenom Pyreneje vlnu Arabů nezastaví a bojoval nejen mečem, ale i posílením víry místního obyvatelstva. A v řadě kostelů, pokud se dochovaly, zobrazují nástěnné fresky také takováto fantaskní zvířata.

SUCZKER: Samozrejme že patří, iděalně i s nejakym kratším popiskem o vzniku a přestavbach ,atp.

Santa Coloma, Andorra, kostel z dob Karla Velikého, věž je pozdější, asi 12. století

Konstantinopolske hradby - Istanbul - Turecko

- Uplně prvni opevněni města co by ještě Byzantionu bylo současne se založením mesta v roce 658 př.nl reckými kolonisty v čele s kralem Byzasem. Jednalo se u klasickou zed s 27 vežemi a dvema branami
- Roku 196 n.l. mesto dobyli římane v čele se Septimem Severem, ktery hraby posnul a mesto tak zvetšil.
- Roku 324 n.l mesto dobyl Konstantin Veliky nad svym římským rivalem Liciniusem kvuli naboženským sporům (Konstantin věril v krestanstvi ale Licinius stale v římské bohy) a 11. května 330 město prejmenoval jako druhy řím, ale v běžném používání občane nazývali Město Konstantinovo. Město bylo zvetšeno a dostaveno opět o nové hradby o délce 2,8 km, ktere se z velmi male části zachovali až do dnes.
- poslední hraby, ktere se mesto dockalo a ktere jsou na fotografiich, jsou Theodosiánské hradby, které byly vystavěny v letech 408–413 n.l. cisařem Theodosiánen, asi 1,5 km zapadne od Konstanových hradeb, táhnoucích se pres 5,6km od jihu k severu. Bohuzel zdi byly vážně poškozeny nekolika zemětřeseními a po opravach byla zed posílena 97 věžema o výšce až 20 metrů. Opravy hradeb trvaly az do roku cca 450 a vícemene po celou dobu vladnuti Konstantinopole.
- Nejvetsi poškozeni se hradby dockaly během čtvrté křížové výpravy když byla Konstantinopol roku 1204 necekane dobyta křižáky a pote až roku 1453 konečným a fatálním utokem Osmanských turku.....
- Zaver: Po celý středovek to byl nejdumyslnejsi system opevnení v Evrope. Kombinace vodniho prikopu, dvou obranych linii silných zdí s velkým počtem veží, davala převahu mnohym armadam jenž za 1000let chteli město dobýt. Inspiroval se temito hradbami napriklad kral Eduard I z Walesu ktery na tomto systemu postavil nekolik hradu v Anglii.

Foto hradeb kde je jasně videt rozdíl opravene a puvodní časti

Na Zoomu davaji zajimavou serii o starovekych mestech. Dnes zrovna díl o Istanbulu.

Neviditelná města starověku, 3. epizoda - Istanbul | Prima Zoom
https://zoom.iprima.cz/neviditelna-mesta-staroveku/istanbul

A pak samozřejmě mešita Bibi Chanum v Samarkandu (postavena sultánem Timurem - 1404 dnešní Uzbekistán) - to je nádherná architektonická perla uprostřed Karakumu.

Díky dokumentu Paradise Found o islámské architektuře mne velmi zaujala Gonbad-e Kavús, což je původně zoroastriánská věž ticha (pohřebiště) předělaná na mauzoleum Hasana Kavúse Wušmagíra. Na to, že pochází někdy z let 1006/1007 a je celá z cihel, tak je to nemalej příklad vysoké úrovně stavitelství Středního východu. -

Přemyslel jsem jakou prvni unikatní architektonickou stavbu jsem umistit a rozhodování netrvalo dlouho. Samozrejme ze to musi byt chram Hagia Sofia (Bozi Moudrost) v nynejsím Istanbulu....
Dalo by se o ni psat na x stranek, ale vemu to jen zkracene ve faktech, urcite se tu jeste objevi....

- Stavba zacala v roce 532 na pokyn cisaře Justiniana a trvala 6 let
- na stavbe se podílelo 1000 hlavnich delníku a 10 000 pomocnych delníku
- Rozloha chramu je 7000m2, horni kupole je ve vysce bezmama 60m a prumerem presahuje 30m
- Celych 1000 let to byl nejvetší chram na světe
- 3x tento chram postihlo zemetresení a vždy vydržel těmeř bez poničení
- po padu byzantske rise v roce 1453 prestavena na mesitu, po te pristaveny minarety
- od roku 1934 byla mesita zrusena a az do dnes je pristupna verejnosti jako muzeum

Vitám zde všechny se zájmem o architekturu a dějny středověku..
Rozmanitost vyjmečnych staveb v Evrope, v době těsně před rodělením Římské říše, přesunu centra vzdělanosti z Říma do Konstantinopole, přes transformaci východořimske rise v risi Byzantskou, ktera vydržela pres 1000 let, až po jeji konečny pad v roce 1453.
Samozřejme vítany jsou i fotografie či informace ze stejneho období na uzemí Moravy, Čech a cele Evropy.