KARMAA: Poslední dva-tři roky jsem prožívala s trans kamaradkou. Chlapi na ní letěli. Šla do baru s dalšíma 4 holkama a odchazela s klukem jen ona. Jenže pak přesně vždy přišla ta chvíle, kdy musela říct, že tam je něco navíc. Co nás asi obě vždy šokovalo, bylo to, že ačkoliv se většina nejdřív zalekla, tak ve finále řekla “ale tak..vykourit bych si ho nechal”. Tohle odrazuje od seznamování i mě jako čistou hetero.
Když to hodně zkratím, tak když se nechala předělat komplet na holku, tak zjistila, že stále řeší, že jim to musí říct (otázka dětí apod.), kdy jim to má říct, dřív a přijít o možnost, aby mě poznal? Nebo dyl a bude to brát jako zradu? Po několika letech v depresich a myšlenkách, že si něco udělá, si nasla konečně přítele... přes nějakou síť, nevím teď portál. Chlapa, který byl v minulosti celkem suknickař, podle toho co vypravela, tak ze zvědavosti v minulosti zkusil kde co, ale ve finále, on jí jediný bere takovou jaká je a nezdá se, že pro nějakou jeho uchylku, jen vzhledem k jeho zkušenostem, má víc pochopení. Někdy možná člověk musí mít určitou uchylku, aby pochopil věci, které jsou pro ostatní jiné :)