• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FAIRIELLALesní chundelatosti
    RIMSAK
    RIMSAK --- ---
    A co kusu liščí?

    FAIRIELLA
    FAIRIELLA --- ---
    panda červená

    žije na území Himálají a jihozápadní Číny, živí se bambusem, ale i malými zvířátky, je velmi huňatá a samotářská (což určitě souvisí!). Její příbuzenství s pandou velkou naopak není tak přímočaré jako huňatost se samotářstvím. Je aktivní hlavně v noci a ideální teploty jsou pro ni něco mezi 17 a 25 stupni celsia. Kožíšek si čistí podobně jako kočky, jen to nedělají průběžně během dne neustále, ale převážně těsně po probuzení. Při ohrožení šelmami jako je třeba puma se pokoušejí vylézt na nejbližší strom. Pokud se najít útočiště nedaří, stoupnou si na zadní a snaží se vypadat velké a strašidelné, což jim... no, určitě jim to moc jde, jak je vidět i na jednom z přiložených obrázků níže.
    Pár dní před porodem pandice nasbírá materiál na hnízdo, jež je většinou na vyvýšeném místě, ideálně na stromě nebo někde na skále. Tam pak porodí průměrně 2 slepá a hluchá a stogramová mláďata. Ta za cca 3 měsíce dosáhnou zbarvení jako dospělý jedinec, kdy začínají jíst i pevnou stravu. Matku opouštějí zhruba po roce od narození. Panďák se na výchově potomstva podílí málokdy.
    Pandy červené se dožívají kolem 10 let věku, ale jsou záznamy i o jedincích, kteří se dožili až 15 let. Podle mě umírají tak brzo kvůli tomu, že nemohou ustát vlastní roztomilost, se kterou se denně potýkají.






    FAIRIELLA
    FAIRIELLA --- ---
    Mlynařík dlouhoocasý
    (foto Jiří Bláha)

    OCTOPUSS
    OCTOPUSS --- ---
    ZUZKAOU: Ty chuju bobrze!
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    chundelatost trochu sporná, ale roztomilost vysoká

    FAIRIELLA
    FAIRIELLA --- ---
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    Dnes se v Jeseníku lovil bobr.



    tady je pak na fb videu

    Přihlásit se k Facebooku
    https://www.facebook.com/mestojesenik/posts/2140885926051601?comment_id=2140953446044849


    více o návratu bobrů na jesenicku zde

    https://jeseniky.ochranaprirody.cz/res/archive/291/071769.pdf
    CAROLIAN
    CAROLIAN --- ---
    nevím, jestli se smí z vlastní zahrádky.... tipuju na horského králíka... jeden se nám usadil pod verandou, teď se narodila mláďátka - a tohle obzvláště tupé mládě se schovávalo v okapové rouře
    Mountain cottontail - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Mountain_cottontail

    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    FAIRIELLA: já prozradím, že pekari v Jihlavské zoo se nechalo podrbat :)

    A už dlouho tu nebyli plšíci lískoví!

    FAIRIELLA
    FAIRIELLA --- ---
    pekari Wagnerův

    Jedná se o blízké příbuzné prasatům, kteří žijí v Africe.
    Pekari jsou asi metr dlouzí a váží mezi 30 a 40 kilogramy. Vyhýbají se otevřeným plochám a zdržují se v křovinách nebo kaktusových porostech. Jedí hlavně větve a kaktusy. Díky vysokému obsahu vody v kaktusech nepotřebují tolik pít.
    Žijí v rodinných skupinkách 4-10 jedinců. Jsou docela plaší, takže se o jejich způsobu života neví zas tak mnoho.
    A protože postupně přicházejí o svůj přirozený biotop kvůli kácení a ničení jejich biotopů, jsou též dost vzácní. Naštěstí se je daří alespoň rozmnožovat v různých zoo.

    Tip: když půjdete do té pražské zoo, mají je tam taky! A zrovna mají selátka. Jsou roztomilí naživo i dospělí, ale ta selátka, to je neskutečnost. Navíc se jen tak nudně koleébavě nepohybují, ale tak jako klušou a to je hezké. Při odpočinku si polehají těsně k sobě jako třeba křečci a prostě... chcete je vidět, no.





    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    český strakáč
    FAIRIELLA
    FAIRIELLA --- ---
    NYX
    NYX --- ---
    Tak jeden chundelaty mini lemur :-)

    FAIRIELLA
    FAIRIELLA --- ---
    pěnice vlašská (fotil Karel Zahrádka)

    FAIRIELLA
    FAIRIELLA --- ---
    medvěd pyskatý, v angličtině nazývaný sloth bear, neboli medvěd lenochodí

    Mezi medvědy spíš menší, i když dospělý jedinec zase jeden a půl metráku mít může. Na hrudi má bílou skvrnu ve tvaru půlměsíce, chumlavé roztomilé uši a... obrovské srpovité ostré drápy. Živí se převážně všekazy (termity) a mravenci. Drápy používá k vytvoření úzkého otvoru do takového mraveniště či termitiště a pak... Jazyk nemá lepkavý jako mravenečník, ale umí jej stočit do ruličky a vysává mravence či termity jako brčkem. Přitom se mu zároveň uzavřou nosní dírky. Medvědu pyskatému chybí přední řezáky, aby mohl lépe nasávat (to je zajímavé, protože dlouholetí notorici, kteří nasávají také velmi hojně, často také postrádají spoustu zubů... ačkoli je to často zrovna jeden z předních zubů nebo řezáků, který jim naopak zůstane a o který se výborně otvírá pivní flaška). Při nasávání potravy vydává hlasitý zvuk podobný zapnutému vysavači, je to prý slyšet až půl kilometru daleko. Jinak jí i med, vejce nebo plody stromů. Žije v Asii na území Indie a Srí Lanky.

    Tito tvorové velmi samotářští a kdovíjak se nesdružují ani v době páření: je to i tím, že samec si vybere jen jednu samici a s tou pak má mladé, nedochází proto k bojům o samice. I proto samci nejsou kdovíjak urostlí oproti samicím. Možná je to i těmi srpovitými drápy. Něco jako s atomovkou, nikomu se takhle silnou zbraň nechce používat, tak jsou radši vzájemně v míru. Po sedmi měsících březosti se v noře medvědici narodí holá mláďata, která se, jakmile je to možné, přemístí na záda samice, kde s ní takto přichycená cestují. Asi je to hodně baví, protože ačkoli jsou za pár měsíců v podstatě samostatná, drží se v blízkosti matky po dobu dvou až tří let života.

    Možná jste to nevěděli, ale hindsky se řekne medvěd pyskatý bhallú a ano, jedním z nich byl i známý, i když fiktivní, medvěd Balú z Knihy džunglí.

    Nenechte se zmást legračním vzhledem. Medvědi pyskatí mají na svědomí patrně nejvíce útoků na lidi ze všech druhů medvědů. Nebezpečné jsou samice bránící své potomstvo. Rády útočí na obličej a svými ostrými drápy způsobují ošklivá a někdy i smrtelná zranění. Dost často jsou ale nevrlí bez ohledu na to, zda mají mláďata nebo ne, když je uprostřed jejich klidného denního spánku vzbudí třeba dřevorubci nebo sběrači plodů či medu. Je znám i případ, kdy tento chundeláč roztrhal a částečně snědl nějakou ženu. Tito medvědi opravdu nemají rádi, když je něco probudí uprostřed hlavního spánku dne. Jestli nějakého takového potkáte, tak to nedělejte. Fakt ne.





    FAIRIELLA
    FAIRIELLA --- ---
    margay, neboli ocelot dlouhoocasý
    Tato kočka podobná svýma očima kocourovi ze Shreka žije v tropických lesích a křovinatých oblastech od Mexika až po Jižní Ameriku. Žije samotářsky a aktivní je hlavně v noci. Kvůli odlesňování se margay zvolna stává ohroženým druhem. Ačkoli to možná nevypadá, hmotností odpovídá domácí kočce či je možná ještě menší (váží mezi 2,5 až 4 kg). Je oproti ní ale dlouhý: tělo může měřit až kolem 80 cm a ocásek až půl metru. Longcat is long. Umí výborně šplhat po stromech a taky to dělá. K lepšímu šplhu mu dopomáhá to, že umí ohnout kotníky až o 180 °. Umí vyskočit až do výšky 4 metrů!
    Protože loví nejen ptáky, ale i opice, naučila se tato kočka napodobovat zvuky mláděte nejčastěji lovené opice, tamarína pestrého, čímž přiláká zmatené samičky a – cvak. Možná umí napodobovat i jiné zvuky, ale při tomto byl margay přistižen člověkem.
    Na stromě i kopulují. Kdo viděl domácí kočky, jak se tomu věnují, vypadá to prý dost podobně jako u nich, jen mají asi o dost lepší balanc. V takové poloze na větvi... no, třeba jim pomáhají ty ohebné kotníky. Mládě (většinou jedináček, zřídkakdy dvojčata) se rodí po 80 dnech březosti samice. Dospělosti se dožije zhruba polovina narozených mláďat. V zajetí se margay dožívá i více než 20 let.





    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    a čápíci. černí žijou v lese.

    FAIRIELLA
    FAIRIELLA --- ---
    a ještě jeden puštík obecný, protože puštíci jsou něco, co vás jen tak nepustí

    FAIRIELLA
    FAIRIELLA --- ---
    puštík obecný na tzv. třešni puštíkovité

    FAIRIELLA
    FAIRIELLA --- ---
    Jsou dnes čarodějnice, tak jsem si řekla, že tematicky výběru nějakou chundelatost, která zírá. A je v tom opravdu dobrá.

    Výr velký.
    Výr velký se latinsky řekne bubo bubo.
    Výr velký evropský, což je jeho poddruh, který obývá Evropu nejvíce z poddruhů, se latinsky řekne... bubo bubo bubo.

    Na poslední fotce můžeme vidět výra velkého, jak sedí vedle kulíška nejmenšího.




    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam