veverková nálož

BTW Medojed a Rosomák. A asi by se k nim přidal ještě tasmánský čert.

FAIRIELLA:
TILIO:

los evropský
je to hodný los, vůbec to není ten stírací


TILIO: Ano, česky medojed :) Je také odolný vůči jedům, útočí opravdu na vše možné, protože má z nějakého důvodu potlačený pud sebezáchovy. Takový zvířecí psychopat. Patří do čeledi kunovitých, ale možná by měl mít samostatnou čeleď, kam by ho zařadila minimálně ostatní zvířátka v okolí, kde bude v názvu čeledi ještě navíc D. Ostatně, vezměte si, že jste páni tvorstva, smečka lvů, drsný, co, a najednou přijde tahle divná černobílá lasička a pokouše vám kotníky a s vrčením vás odežene z vlastního teritoria. Je taky odolný vůči zmijímu jedu, takže když už se náhodou nějaké nebohé zmiji podaří ho uštknout (za což ji většinou sežere, protože medojed sežere takřka všechno, co se hýbe i nehýbe, anžto je to nevybíravý všežravec), pár hodin je mu blbě a pak se oklepe a žije dál. Nemá žádné přirozené nepřátele, protože krom toho, že je to agresivní hovado, tak ještě silně smrdí a nikomu by nechutnal. Gepardí mláďata mají v hodně nízkém věku náznak medojedího zbarvení, což, jak se spekuluje, budou mimikry proti ostatním šelmám. Nikdo nechce být medojedovi nablízku. Ani další medojedi. Jsou to samotáři.

PISKVOR: :-D to víš, dle hesla Moje
rodina a jiná zvířena ;)

CAMELLA: Kamarádka je vakoveverka?!

FAIRIELLA: kamarádka mívá pravidelně mláďata, kdyby někdo toužil ;)

a abych neplkala, rys iberský

vakoveverka létavá

protože všichni si potřebujeme čas od času připomenout, že existují

A co kusu liščí?

panda červená

žije na území Himálají a jihozápadní Číny, živí se bambusem, ale i malými zvířátky, je velmi huňatá a samotářská (což určitě souvisí!). Její příbuzenství s pandou velkou naopak není tak přímočaré jako huňatost se samotářstvím. Je aktivní hlavně v noci a ideální teploty jsou pro ni něco mezi 17 a 25 stupni celsia. Kožíšek si čistí podobně jako kočky, jen to nedělají průběžně během dne neustále, ale převážně těsně po probuzení. Při ohrožení šelmami jako je třeba puma se pokoušejí vylézt na nejbližší strom. Pokud se najít útočiště nedaří, stoupnou si na zadní a snaží se vypadat velké a strašidelné, což jim... no, určitě jim to moc jde, jak je vidět i na jednom z přiložených obrázků níže.
Pár dní před porodem pandice nasbírá materiál na hnízdo, jež je většinou na vyvýšeném místě, ideálně na stromě nebo někde na skále. Tam pak porodí průměrně 2 slepá a hluchá a stogramová mláďata. Ta za cca 3 měsíce dosáhnou zbarvení jako dospělý jedinec, kdy začínají jíst i pevnou stravu. Matku opouštějí zhruba po roce od narození. Panďák se na výchově potomstva podílí málokdy.
Pandy červené se dožívají kolem 10 let věku, ale jsou záznamy i o jedincích, kteří se dožili až 15 let. Podle mě umírají tak brzo kvůli tomu, že nemohou ustát vlastní roztomilost, se kterou se denně potýkají.

Mlynařík dlouhoocasý
(foto Jiří Bláha)

ZUZKAOU: Ty chuju bobrze!

chundelatost trochu sporná, ale roztomilost vysoká

Dnes se v Jeseníku lovil bobr.



tady je pak na fb videu

Přihlásit se k Facebooku
https://www.facebook.com/mestojesenik/posts/2140885926051601?comment_id=2140953446044849


více o návratu bobrů na jesenicku zde

https://jeseniky.ochranaprirody.cz/res/archive/291/071769.pdf

nevím, jestli se smí z vlastní zahrádky.... tipuju na horského králíka... jeden se nám usadil pod verandou, teď se narodila mláďátka - a tohle obzvláště tupé mládě se schovávalo v okapové rouře
Mountain cottontail - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Mountain_cottontail

FAIRIELLA: já prozradím, že pekari v Jihlavské zoo se nechalo podrbat :)

A už dlouho tu nebyli plšíci lískoví!

pekari Wagnerův

Jedná se o blízké příbuzné prasatům, kteří žijí v Africe.
Pekari jsou asi metr dlouzí a váží mezi 30 a 40 kilogramy. Vyhýbají se otevřeným plochám a zdržují se v křovinách nebo kaktusových porostech. Jedí hlavně větve a kaktusy. Díky vysokému obsahu vody v kaktusech nepotřebují tolik pít.
Žijí v rodinných skupinkách 4-10 jedinců. Jsou docela plaší, takže se o jejich způsobu života neví zas tak mnoho.
A protože postupně přicházejí o svůj přirozený biotop kvůli kácení a ničení jejich biotopů, jsou též dost vzácní. Naštěstí se je daří alespoň rozmnožovat v různých zoo.

Tip: když půjdete do té pražské zoo, mají je tam taky! A zrovna mají selátka. Jsou roztomilí naživo i dospělí, ale ta selátka, to je neskutečnost. Navíc se jen tak nudně koleébavě nepohybují, ale tak jako klušou a to je hezké. Při odpočinku si polehají těsně k sobě jako třeba křečci a prostě... chcete je vidět, no.

český strakáč