TEAPACK: https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/tezni-vez-a-jamova-budova-jamy-n-i-uhelneho-dolu-schoeller-nejedly-450335

TOOMIX: no nechal, nechal. Byli jsme tam s průvodcem jen brácha, já a můj čtyřletej syn. A zájem na nás byl znát. :-]

CROSS: V Libušíně u Kladna jsou ještě pořád zbytky těžního stroje, který byl také původně parní a celkem pozdě modernizovaný na elektromotor (o téměř stejných rozměrech jako navíjecí buben a byl připojen napřímo). V blízké době prý bude věž rozřezána do šrotu a těžební stroj také - majitel areálu to nemá potřebu zachraňovat, když je ve vedlejší vesnici muzeum s ještě dochovaným parním strojem (důl Mayrau)

KAERO: !! přesně. Ještě za socíku (i po revoluci) jsem jezdíval do Ostravy vlakem k babičce. Nikdy mi to k srdci nepřirostlo, protože všechno bylo šedý a špinavý, zápach sirovodíku mi utkvěl navždy. (Babička bydlela v Hrušově, co to tam bylo za provoz už nevím.) Na druhou stranu, rudné doly na Příbramsku mi už tenkrát přišly takové čistější a taková těžní věž šachty 19 mi připadala jako dítěti hrozně moderní (a taky v noci magicky svítila). Nevím, jestli s věkem, ale určitě se změnou poměrů, investicemi a péčí ta krása industriálních staveb vyplula na povrch.

Ale abych jenom nekecal, minulý týden jsem se byl podívat právě v Příbrami, tak tady aspoň kus parního těžního stroje z dolu Anna.

V__M: kolem podobnych staveb jsem jezdil vlakem do ostravy, a pamatuju si jak se mi jako decku moc nelibily (asi hlavne proto ze to bylo hodne spinave, a to za komousu byla skoro cela ostrava takova seda a spinava, a ja do ostravy nerad jezdil), ale vzdycky me zajimalo co za temi vsemi okny je, jak to tam funguje, a jestli tam jezdi na pasech ty tuny uhli. No a jak jsem starsi, tak uz vidim i tu krasu industrialni stavby.

V__M: pisu si: ukol na vecer premluvit manzelku at se jdeme podivat. Dnes vecer budu muset byt obvzlaste sarmantni.

Jo a aby řeč nestála, tak včera začala likvidace povrchových objektů jedné z nejkrásnějších šachet na Karvinsku.

Důl Lazy

FRENNET: přesně měsíc

V__M: ale upřímně sem jedeš poprvé co jsi založil audítko. Možná poprvé celkově. Hlavně si vezmi pas, v Jihlavě budeš mít kontrolu:-)

V__M: Skvela sprava, pridavam si do kalendara :)

Brněnští lidé, příští pátek budu mít přednášku s promítáním v Knihovně Jiřího Mahena, tak kdyby měl někdo zájem.
Následovat bude vernisáž takové komorní výstavy.

HUTĚ / Krása těžkého průmyslu napříč kontinenty
https://www.facebook.com/events/1561393491022993

Poslední ráno v severním Španělsku, do odletu z Bilbaa zpátky domů zbývá cca 9 hodin.

Těsně před příjezdem do slévárny vezmu obrubník přední levou pneumatikou, z natrženého pláště očividně uniká vzduch. Mám dvě možnosti:
1) Zrušit návštěvu slévárny, škodu nahlásit v půjčovně aut a čekat na opravu.
2) Jít do slévárny a doufat, že se mezitím objeví nějací dobří skřítkové, kteří pneumatiku opraví.

Zvolil jsem druhou možnost.

Po dvou hodinách ve slévárně se vracím na parkoviště, žaludek sevřený nervozitou.
Pneumatika pořád syčí, ale nějakým zázrakem drží. Do Bilbaa je to po dálnici 74 kilometrů. Plazím se v pomalém pruhu, čas od času na palubní desce provádím test tlaku pneumatik a modlím se jeden Zdrávas za druhým.

Na letiště přijíždím včas, vůz parkuji odřenou pneumatikou ke zdi do nejhůře osvětlené části parkoviště. Dodnes mi nepřišel účet.

Všěchny fotky zde:
Saint-Gobain PAM España, Santander | Viktor Mácha - industrial photography
https://www.viktormacha.com/galerie/saint-gobain-pam-espaa-santander-460/

Saint-Gobain Santander, Španělsko, 10/2022

KAERO: Na hlubině pracuješ klidně za teplot přes 35°C a vhání se tam nuceně vzduch z povrchu, který je na vstupu chladnější, tzn přirozeně s menší relativní vlhkostí. Řešením proti výbuchu by asi byly sprinklery, ale to by zase tvořilo bahno, které by bylo nebezpečné jak pro horníky, tak z dlouhodobého hlediska kvůli případnému sesuvu.

navíc uhelný prach - podobně jako prach z obilí - je schopný bouchnout i při poměrně vysoké vlhkosti, takže logické řešení je míchat výbušninu s inertem, který sníží citlivost výbušniny k inicializaci a nemá žádný vliv na okolní provoz, takže kamenný prach je ideální surovina.

HUGILA:: moc díky za odkaz.
V článku je podstatná asi jedna věta, která je tam trochu "schovaná" tak jí sem s dovolením nakopíruju, ať je to tu komplet.

...
Angličané už v roce 1886 navrhovali poprašování kamenným prachem, jako prostředku, který předčí účinek používání vody proti výbuchu uhelného prachu.
V roce 1920 zavedli prvně na světě povinné poprašování.
...