Vzpomínám na to jako dnes. Jedna z mála vzpomínek, kdy si z toho dne pamatuju téměř všechno. Jeli jsme s kámošem a jeho novou babou. Než jsme se vydali na stadion, nechali jsme si věci u nějakého jeho známého z vojny (byl v Praze chudák na vojně v AUSu). Přišli jsme tam, rozervali nám ten nádherný lístek s hologramem (něco takového tehdy u nás nevídané) a vlezli dovnitř. Kámoš tam hned našel na zemi peněženku a tak vylezl na nějako bednu a řve na okolí "Kdo ztratil oto to?" Nikdo nic, asi mu nerozuměli :) Tak to dal chlapovi u vstupenek a zda se majitel někdy dopátral, to už nevíme. Koncert byl nádherný, celou dobu lilo. Stáli jsme pod zvukařem, abychom měli ten nejlepší zvuk a jen kámošova "nová kost" furt otravovala s deštníkem, na to na ni lidi za ni řvali, že nevidí. Tak se kámoš sebral a že jdeme na tribunu sedět. Došli jsme tam a otřesný zvuk jak z plechovky. Já se nasral a že tedy ať si tam sedí a já jdu zpátky. Že se po koncertě sejdeme u toho jeho kámoše, já si vezmu věci a pojedu domů (on že tam s kostí přespí - to bylo domluveno už dřív) Tak jsem se vrátil pod zvukaře, dokonce mi tam někdo vnutil i travku. Byla to paráda. Lasery se v tom lijáku třpytily jako perly. Po skončení koncertu jsem vyšel hlavní branou, chvíli jsem čekal, zda nezahlédnu kámoše a když ne, tak jsem se vydal pěšky k domu, kde jsem si nechal všechno. Pěšky protože jsem tam debil nechal i peněženku a na lístek nebylo. Když jsem tam došel, tak jsem tam zvonil a nikdo nic. Asi ještě nedorazili. Tak jsem hodinu čekal, zda nepřijdou později, jestli se někde nezapomněli a pak už jsem začal docela nahlas nadávat. V tom ten kámoš jen ve slipech vychází z toho baráku, že mě slyšel nadávat, v ruce má dvě kila, že mi moje věci dát nemůže, že jsou v pokoji u toho kámoše a ten spí a nechce ho budit. Tak že mám jet dom a doma se vyrovnáme. Když jsem dojel konečně na Hlavák, tak poslední vlak co byl pro publikum koncertu vypraven ujel. Musel jsem čekat až do rána na další, co jel do Ostravy. Ten byl navíc plně obsazen a tak jsem sehnal místo jen v první třídě. Lehl jsem si na zem mezi asi bezdomovce a že to do rána vydržím. Co půl hoďky do mě přišel kopnout policajt abych nespal. To asi tam dělat kvůli těm bezdomovcům museli. Ráno jsem nastoupil do první třídy podotýkám že z toho lijáku a bláta na Strahově s riflemi po kolena od bahna. Spolucestující to nesli dost nelibě. Ale co jsem měl dělat. Dojel do Ostravy a ještě na Svinovském mostě čekaje na tramvaj sem poznal, kdo další byl se mnou ještě na Floydech. Měl kalhoty po kolena od bláta :D