• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    HOWKINGChodíme!
    Sportovní chůze (aneb běhání pro ty, co už se bojí o své klouby). Žádná pohodová turistika, ale velmi rychlá chůze na delší tratě. Třeba 21 km pod tři hodiny - můj osobní rekord. Nejde o techniku rychlochůze aka Jožka Pribiliněc, ale normální, leč velmi svižnou chůzi v přírodě.
    rozbalit záhlaví
    FOOTFAN
    FOOTFAN --- ---
    V sobotu 30. 11 . bude další 50 km pochod, kdyby si to někdo chtěl zkusit. A jsou i kratší trasy.

    SITH
    SITH --- ---
    FOOTFAN: brutální tempo
    FOOTFAN
    FOOTFAN --- ---
    Dnešní pochod přes Český kras, z Berouna do Slivence.
    Mapy.cz
    https://mapy.cz/s/luzeguvome

    SSTTAANNAA
    SSTTAANNAA --- ---
    Já se byl dneska projít jen tak kolem vody, ale ono to nakonec bylo dost nahoru a dolu a dost šutrů a kořenů...jsem hroznej citlivka na chodidla:-)
    Palackého a Riegerova stezka...

    SSTTAANNAA
    SSTTAANNAA --- ---
    1KA: ještě že jsi to sepsal, jinak bych nechápal co jsi sháněla za bombu v Palma:-)
    Jinak hodně inspirativní. Ty kopce znám jen z kola, ale časem bych to rád zkusil i pěšky...
    1KA
    1KA --- ---
    BUDDHA: ahoj, ráda. Nejsem žádnej zkušenej hiker, nemám extrémní ultralight oblečení. Tohle byl můj první přechod sólo, pro získání zkušeností. V přírodě se ale pohybuji od malička. Každopádně, níže seznam věcí, co jsem měla na týden:

    1. batoh - od mého milého - Mountain smith 55l
    2. karimatka - yate + tyvek - izolace
    3. spacák letní - musím dokoupit, tento měl asi kilo.
    4. tarp Rock empire Ultralight - půjčený od kamaráda, 8 UL kolíků.
    5. Hole Fizan - lehký, skladný
    6. boty Altra Olympus 5 + návleky
    7. Oblečení - spací set merino, dvoje ponožky merino, 1x triko kr., 1x triko dl. (ne merino, ale polypropylen). Mikina Rab, bunda neprofukavá, kraťasy, dlouhy kalhoty - nepoužila jsem, péřová vesta, rukavice, nákrčník, kšilt.
    8. Hygienu beru jen nejnutnější, filtr na vodu, sbalitelný plastový lahve, UL deštník - narozeninový dárek.
    9. Jídlo - připravila jsem si snídaně - míchaný kaše, instattni kafe, oběd co kde seženu, večeře Adventura/Hostinec. Na mě jsou ty menu od Adventury drahý, ale jsou dobrý, tohle byl dárek. Plus protože mám krize, tak 4x gel, hroznový cukr, ořechy, hrozinky.
    10. bomba 100ml, vařič, titanový hrnec (1l). Lžíce.
    11. věci typu nožík, čelovka, vazelína, lékárnička.powerbanka.

    Takto stačí? V podstatě jsem to prošla v kraťasech a triku, ale nikdy nevíš. Dobrý je brát nepromokavý vaky na náhradní oblečení a pláštěnku na batoh. Celková váha byla 8,8 i s jidlem. Po odečtu potravin by byla základní váha 7,5kg, což je super, když potom táhneš 4l vody na zádech. Uvidím, co přinese další výlet. Mě to naučilo efektivně se sbalit, udržovat řád v batohu a za 25 minut připravit/sbalit obydlí.
    LUCAS13
    LUCAS13 --- ---
    1KA: respekt
    BUDDHA
    BUDDHA --- ---
    Ahoj, 1KA: nechceš taky trochu věnovat setupu, co nosíš? resp. jak si to děláš příjemné a co je pro tebe "must have" / "nice to have"? Člověk si pak 2x uvědomí, když něco balí, co vlastně potřebuje...Ale nechci to tu zasírat, tak klidně PM ;)
    1KA
    1KA --- ---
    Report: V březnu jsem si koupila letenku na Mallorcu s tím, že zkusím přejít pohoří Serra de Tramuntana podle trasy kopírující GR221. Vyrazila jsem 16 října a první den byl velmi náročný, protože jsem, stejně jako mnoho dalsich, nemohla sehnat bombu v Palma de Mallorca a jiná možnost se na trase nenaskytovala. Po příletu se tedy prodírám davy a po dvou hodinách konečně seženu bombu v obchodě Kenia.
    Jedu busem do Pollenca, chci jít opačným směrem a dělám dobře. Po cestě zjistuju, že nemám správný kabel k powerbance a tak naštěstí v P. Najdu vietnamce, co mají veškerý sortiment zboží. Je sedm večer, jsem po dvanácti hodinach utahana a hledám ubytko. Spím v Refugi del Pont Roma.

    Prvni etapa trvá 10 hodin, z Pollenca do Font des Prat. Nekonečný stoupání, vítr, poryvy, nahoře musím do sedla nejvyššího bodu na trase. Je šest hodin a díky větru musím dál. Na chvíli se ztratím, jsem unavená a ještě to mám asi hodinu dolů. Jdu, padám, kolena krvavý, batoh mi válcuje xycht. Jdu dál, mám strach, nikde nikdo a strašně fouká a stmívá se. Nakonec najdu místo, postavím tarp, ani nejím, jsem mrtvá. V noci 3x utahuju bivak, první noc venku a jsem posraná strachy.

    Vstanu v 8 a balím, vcelku mi ti trvá, v noci lilo, všechno je mokrý. Vyrazím a vidina hezkého dne mě motivuje jít dál. Co jiného taky. Včera to bylo asi 32km, hodně převýšení. Jdu v klidu. Nevím, kam dojdu, takže si užívám trasu a výhledy kolem jezera Cuber. Nahoru, dolů, vedro, cesta se vine a klikatí, čeká mě nekonečný klesání po kamenité cestě do Solleru. Město je plný turistů, chladim si nohy na dlažbě a susim ponožky. Pár lidí blbě čumí, je mi to fuk. Vydávám se na vyhlídku směr Deia. Postavím tarp a v noci se mi do něj snaží dostat parta ožralých kluků. Raději otevírám nůž a čekám to nejhorší. Nakonec odešli a já moc nespala.

    Třetí den se dokážu sbalit už za 25 minut, jdu pomalu do Deia a něco je špatně. Nemůžu moc jít, kolem obou kotniků se mi udělaly mokvavý bolaky. Doprdele. Ošetřim je, dávám jodisol a nevím, jestli to je puchýře nebo alergie?
    V Deia potkam tři Norky, co chtějí jít se mnou směr Valldemosa. Ptám se jich, kolik mají vody, nezdá se mi to. Kočky si našly trasu po silnici, ja jdu přes hory, tak je raději nasmeruji jinam. Mně to bude trvat tak 6 hodin. Dávám si dvě Mega dobrý čokoládový koblihy, ale už po dvou hodinách, co jdu do šíleného krpálu toho lituji, protože koblizkum se chce ven. Za žádnou cenu se nechci poblít, byly dost drahý. Vylezu Teda na kopec a výhledy jsou fascinující. Sestup do Valldemosy ovšem taky. Nemám nohy a bez holí, co jsem pustila z ruky jen v noci, bych to nedala. Batoh má mezi 9-12 kg denně, podle množství vody a spořádaného jídla, které si nesu.Ve Valldemosa to chci vzdát, nemůžu chodit, cuka mi v nohách, krvavý fleky a nevidím kotník. Volám domu a morální podpora mě donutí vyjít ještě 300 výškových metrů nad město, kde se utaborim v kamenném přístřešku. Jsem tak hotová, že nedopiju ani pivo a v noci se budím jen 1x, když mi lezou na "pokoj" kozy.

    Ráno vstávám až v devět, rozhodnu se pro volný den s ohledem na stav puchýře? Dostavam se přes bar v Esporles do Banyalbufar a následně do chatky nad Estellence. Spím venku, ráno mám batoh plný mravenců.

    Pátý den jsem vcelku odpočatá, o to smradlavějsi. Neřeším a jdu směr La Trapa a Sant Elm. Všichni mě straší, že tam budu dva dny, tak beru 4,5l vody. Batoh se pronese, ale co už. Už třetí den si pouze počítám 1,2,3 a 4 a jsem spokojená. Vyjdu na hřeben, jiný svět. Ztrácím se ve spleti kamenů, kde marně hledám mužíky. Ty vole, kteréj je ten spravnej. Fouká, je mlha, trochu psychuju. Nikde nikdo, paráda. Nakonec najdu cestu a jdu, jdu rychle, mám strach a děsně fouká.Technicky pasáže mi vyhovují, sebehy mě udržují v bdělosti. Nakonec misto avizovaný 11 hodin jdu až do Sant Elm hodin 9 a končím po pěti dnech trasu něco kolem 126km. Převýšení cirka 5000m. Sedam na bus a protože mám let až na 23.10. Užívám si pobyt u moře, snad mi ty nohy neuhnijou. :-)

    Cestou jsem přemýšlela, jestli by nebylo lepší být velbloudem, co vodu nepotřebuje, vymyslela spoustu picovin, abych si nakonec řekla, že to byla cenná zkušenost, byť krátká. :-)
    1KA
    1KA --- ---
    Mallorca gr 221. 5 dní. Pollenca-Sant Elm. 123km, 5000 výškových. Spaní venku. Dnešní poslední etapa 29km. Umiram v Palma de Mallorca.

    ATOMIKS
    ATOMIKS --- ---
    Šel jsem domů. A vzal to trochu oklikou.

    SPIKE411
    SPIKE411 --- ---
    Strolls with stops use more energy than continuous walking, scientists show | Science | The Guardian
    https://www.theguardian.com/science/2024/oct/16/strolls-with-stops-use-more-energy-than-continuous-walking-scientists-show

    To říkám pořád, že největší zlo je neustálé zastavování.
    SSTTAANNAA
    SSTTAANNAA --- ---
    Počasí trochu horší, ale vejšlap super...

    FOOTFAN
    FOOTFAN --- ---
    Dneska rovinatý 30 km pochod kolem Peček u Kolína. Poslední trénink před příští sobotou, kdy mě čeká 78 km.

    ACIDQA
    ACIDQA --- ---
    A etapy ruzne dlouhe. Nejdelsi jsem sla 41km (nedoporucuju!), nejkratsi okolo 18km. Poslednich 5 dni jsem to drzela poctive mezi 20-26km, tak nejak na klid uz.
    ACIDQA
    ACIDQA --- ---
    Taky jsem na dovolene. Dala jsem si takovou cool klasiku. 3 dny jsem sla z Lisabonu do Santarem, pak jsem dojela vlakem do Porta, odkud jsem sla Litoral Camino, ve Spanelsku jsem pak presla jeste na Espiritual. Krome dvou dni, kdy jsem se trochu nepromyslene pustila do kopcu, jsem sla po ofiko trasach. Celkem neco pres 400km. Bez puchyru a znicenych nohou, fyzicky vycerpana s ruzne se stridajicimi bolistkami. Nekdy po silnici, nekdy sotolinou, pul dne po pisecnych dunach (peklo!), kopce nahoru i dolu, lesy, dest, zima, vitr i brutalni horko. Pozarum jsem utekla. Nekdy sama, nekdy s lidmi, co jsem potkala. Zazitek. Zitra jeste pokracuju do Muxia, pak se (snad) vratim do Porta a poletim k nam, domu, do Prahy, do Podoli, do lekarny… doprdele to je mi smutno!

    MAXI_SHIT
    MAXI_SHIT --- ---
    Jsemna dovolené, ale na koupání to moc není…
    Aspoň, že ty kopečky tu jsou :)

    https://strava.app.link/FODrCULKSMb

    FOOTFAN
    FOOTFAN --- ---
    Já se snažím chodit stále tempem okolo 5,5 km/h. To vydržím, mimo ostřejší stoupání celou trasu. Skoro nezastavuju. Jídlo a pití řeším při chůzi. 50 km mám už letos docela natrénováno. Tohle je letos můj šestej pochod nad pade.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    Já si na tom obrázku nevšiml těch údajů.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    SSTTAANNAA: :-O Tak to je masakr!
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam