Z Vrátnej podél lanovky k horní stanici, Veľký Kriváň a pak po hřebeni Chleb, Hromový, Poludňový Grúň, dlouhý sestup o víc jak 600 metrů, chata na Grúni (halušky nám bodly oběma) a pak už příjemný sestup zpátky do Vrátnej.
Tempo takové šouravé, nešli jsme úplně nalehko, ale třeba ten velký dalekohled i lehká celta, které jsme málem nechali v základně, se nakonec hodily velice. Chvíli jsme seděli na jednom vrcholku a pozorovali páreček krkavců i nějaké dravce, kteří tam lítali.
Spálil jsem se jen trošičku (měl jsem lněné kalhoty a košili).
Jen jeden v trávě odpočívající znavený ujo v tílku celý spálený jak rajče komentoval: „Jáj, v sandálkoch, ty kokso“, když jsem scházel kopec nad chatou na Grúni. (Ponožky ani igelitku ze supermarketu jsem však neměl.)