DJFRACTAL: Motivace „vnější“ je paradoxně častější. Děláš něco proto, že to po tobě někdo chce (rodiče, škola [učitel], vojna [důstojník], práce [manažer], stát [daně]).
Motivace „vnitřní“ je úzce spjatá se „svobodou“ a „volností“ kdy není nikdo kdo by ti něco nařizoval a chtěl po tobě. Prostě jsi sám, máš volno (třeba rok, dva) a nechceš to prohnípat.
Když máš sen/plán/vizi/strategii/projekt, tak je to určitě fajn. Jsou i tak ale dny, kdy „se ti prostě nechce“ …
A jako dá se asi spokojit s tím, že jsem prostě „lemra“ a nedělat nic (a někdy to je i potřeba), ale někdy se hodí umět v sobě najít „tu jiskru”…
A mě zajímá, jak to kdo dělá? Co nás to žene vpřed?