CAROLIAN: jj, ja to beru :-) Ja naopak prvnich asi patnact let fotil jenom lidi, primo na ulici, z metru rovnou do ksichtu, bez ptani samozrejme. Casem se to zmenilo, ale lidi mam na fotkach definitivne vetsinu. U portretu ale jde o disciplinu ktera z 99% vznika nejenom se souhlasem fotografovane osoby, ale dokonce vetsinou i na objednavku, nebo je alespon tolerovano ze ji nekdo foti. U lidi postizenych fotografem v domacnosti jsou na to vetsinou vsichni zvykli, stejne tak jako okruh znamejch. A v dobach kdy jsem jeste frekventoval ruzny tvurci skupiny byl portret disciplinou kterou z cvicnejch duvodu provozoval kazdej kdo nefotil jenom broucky makrem - da se na tom delat se svetlem a tak. Dtto treba svatby - kdybych tam nefotil i portrety, tak bych chcipnul nudou. Proto jsem ziskal dojem, ze to vlastne foti kazdej, sorry no.
Jinak, vybaveni na to neni extra potreba zadny, moje nejlepsi veci nevznikly ve studiu, ale proste u okna. Nechci to tu spamovat, ale jako pokus o vysvetleni meho omylu tri priklady, vsechny s osvetlenim u okna. Ten sedovlasej pan je spisovatel, fotil jsem mu oficialni portrety na zadni stranu jeho knizek a on trval na tom, ze chce v pozadi mit jeden z mych obrazku, na kterym shodou okolnosti jsou dve moc prima slecny z nyxu ;-)