HLIDKA: Inu... Na to je jednoduchej lék - všichni holt nemusí mít všechno :-P
Ale abych byl aspoň trochu k tématu: přesně na začátku Covidu jsem po jedenácti letech změnil zaměstnání. Jak vás tak tady čtu, tak byste mi asi nevěřili, za kolik jsem předchozích jedenáct let pracoval (a odpovídajícím způsobem i žil)... A ne, nebyly to ty částky na horní hranici, o kterých se tady bavíte, byl to ten druhý extrém :-) Přechod z veřejnoprávní sféry (hint - moc takových subjektů u nás není, tak je asi jasné, o čem se bavím) do normální firmy byl pro mě v mnoha ohledech naprostým zjevením, samozřejmě i po finanční stránce. Teď jsem tu už třetí rok a pořád mě udivuje, jak odsud můžou lidi odcházet kvůli penězům, zvlášť když jsou mladší než já a nemají rodinu. Já jsem si prostě polepšil tak výrazně, že se mi tomu nejdřív ani nechtělo věřit :-) A taky se odsud nehnu, pokud to nebude vyloženě nutný.
Co z toho plyne? Když se naučíte žít s málem, pak vás dokáže potěšit každá tisícovka navíc. No a samozřejmě je taky dobrý pořídit si vydělávající manželku :-) A mít i třeba nějaký drobný pasivní příjem bokem, aby bylo na hezký věci. Jo a ty iPhony si nekupujte, jen to žere peníze :-P