VRBIK: Pro mne je úplně ideální, když nezná ani jedno a musí nahlas přemýšlet. A body plus, když pro to úvodní zadání řekne, že stačí obyčejný for loop. A podle toho, jak to kandidát vyřeší, tak se to zadání rozvíjí dál k těžším algoritmům, ale stále platí, že mi jde o myšlenkové pochody a ne o znalosti konkrétních struktur / algoritmů.

JINX: Ja typicky dělám Data Structures & Algorithms, a dělal jsem svoji klasiku založenou na hledání nejbližšího bodu (statický list bodu, najdi nejbližší z nich k poloze na vstupu). Tohle základní zadání by mělo být na zahřátí - jedná se malý počet bodů , takže naopak jde o to, aby to kandidát nezačal komplikovat a uvědomil si, že nejde použít binary search nebo cokoliv co dělá jen porovnání. Ani přes to jsme se nedostali, takže jsme vůbec nezačali zajímavé věci.

WILD_A: Pobavil mě komentář "Guy goes on a rant about C++ Makes the single best C++ learning video on Youtube by accident."

WILD_A: hehe, no presne muj sentiment. prej ze slonika neprodam: ale tu bestii je treba spis podriznout, nechat vykrvacet a zacit uplne znovu! ;)

nebejt tech let zkusenosti (cti: sunk cost fallacy + stockholm syndrom) a toho obrovskyho ekosystemu (na co si clovek vzpomene na to je knihovna) tak hledam nahradu mnohem aktivneji

WILD_A: Nedovedu si představit, že bych někoho zkoušel na syntax. Naopak vždycky říkám kandidátům, ať si vyberou jaký chtěj programovací jazyk, klidně i nějaký co neexistuje, že mě zajímá víc co mi řeknou, a že to co píšou je jen k tomu abychom viděli celou myšlenku najednou.

S AI je to vtipné, na jednu stranu máme nově specifický blok pohovoru, kde zkoušíme jak kandidát zvládá práci s AI. Na druhou stranu člověk musí uzpůsobit ty klasické části tomu, že kandidát nejspíš něco používá.

Ale teď jsem měl kandidáta co neustále opakoval “can you give me a minute to think” a ani AI nepomohlo. Překvapivě nepomohlo ani se základním problémem co AI vyřešit umí. Tak se to překlopilo na to, že jsem se snažil ten problém upravit, aby to kandidát vyřešil a měl dobrý pocit z pohovoru. Jeden z případů kde podle životopisu člověk čekal něco úplně jiného (aktuálně engineer v Google).

KOLCON: Taky by mě spíš zajímalo vidět, jak ten člověk bude doopravdy pracovat, pokud ho zaměstnám. Aby práce pro firmu byla efektivní.

Vlastne jeste C++, to se ale neda ani naucit, to muzes jen predstirat. Viz.

The worst programming language of all time
https://www.youtube.com/watch?v=7fGB-hjc2Gc

Se vratim trochu k tem pohovorum. Mozna to souvisi s tim 40+, ja treba totalne zapasim s tim, kdyz nekdo chce abych produkoval na pohovoru neco jinyho nez pseudokod, podstany je jak o tom premyslis ne jak presne tu myslenku zapisujes. Ty vole jazyku je milion, kazdej ma ruzny veci jinak, kdo si to ma sakra pamatovat. Do vetsiny jazyku se dostanu rychle, dobre, prolog, haskell a nektery varianty ML by mi chvili trvaly. Ma nekdo podobny problem, nebo jsem jen divnej, ze mne konkretni jazyk vubec nezajima?

ABAP: Reseni ty veci maj, ale musi bejt explicitni, obe strany ho musej resit a jestli je to skutecne reseni se pozna az pri nejaky due dilligence :)

SLUPKA: Jsem si skoro jisty, ze to tak upone neni.

V CR to by default dusevni vlastnictvi zustava a moc a dw fakto se ho nejde vzdat, musi se to resit specialni smlouvou kde de fakto udelujes dostatecne sirokou licenci, aby to bylo funkcne stejne. Tohle se pokud vim prokopavalo pri akvizici netbeansu a bylo s tim dost mrzeni.

Naopak v US takovyhle omezeni nejsou a vetsina smluv obsahuje nejakou dousku ve stylu ze IP je firmy bez ohledu na to, kdy a kde to vytvoris. Byva s tim afaik mrzeni pravidelne, kdyz si u nejakeho uspesneho startupu nekdo vsimne, ze se vznik prekryva se zamestnanim zakladatelu v nejaky firme…

SLUPKA: Jsem si jistý, že v Česku autorský zákon nemluví ani o pracovním HW ani o pracovní době - ve skutečnosti se tam mluví o tom, že dílo vznikne v rámci plnění pracovních povinností. Navíc zaměstnanec pořád zůstává (spolu)autorem díla, ačkoliv zaměstnavatel k tomu dílu má všechna majetková práva.

V USA jsou IMHO rozdíly hlavně v tom, že nad zákonem tam ještě stojí velmi široké smluvní právo a jednou z typických částí pracovních smluv je odstavec, který říká, že všechno co vznikne na zařízení zaměstnavatele (což může být třeba i zaměstnanecký telefon), tak je majetkem firmy.