Poté, co jsem na dovolený podstoupila poněkud hardcore KBT své intenzivní arachnofobie (šnorchluju, nějak jsem se zakuckala, ale říkala jsem si, že mi tam asi šplouchla voda... trochu mě celej den škrábalo v krku, ale tak asi z tý klimatizace na pokoji... hovno tyvole. Celej den jsem sice jedla a pila, ale když mi při večerním koupání vlna pořádně propláchla dutiny, vykašlala jsem celýho pavouka, kterej mi zjevně přes noc zalezl do šnorchlu. A já ho spolkla. A pak mi ten pavouk visel v krku. Několik hodin) jsem zjistila, že najednou nemám problém doma pavouky vyhodit z okna holou rukou, a olbřímího křižáka u dveří do domu místo ječení každej den zdravim.
Žrát pavouky jako terapeutický přístup uplně nedoporučuju, ale překvapivě funkční :D