Minulej tejden nám došly okurky, ta když jsem dneska ráno na trhu před místním obchoďákem spatřil nabídku na 10kg pytel nakladaček za cenu, která nepřipomínala drahotu, bez váhání jsem vyplázl požadovaný obnos, pytel přehodil přes rameno a vyrazil k domovu.
A dal se do práce.
Z deseti kil bylo nějakých 25 sklenic. Zásoba tak na půl roku, ještě minimálně stejný množství okurek budu muset pořešit. Větší část jsem udělal klasicky s mrkvičkou a koprem, zbytek na frickovskej způsob se zeleným estragonem.
Nějakej lák mi zbyl, tak jsem do tří menších skleniček od majolky jebnul ještě červenou řepu. Tu mám rád třeba k řízku. Během veškerých kroků mi pozorně pomáhala ovčanda Kira (a sledovala, jestli nespadne něco od stolu):
Závěrem: ne, není to až tolik otázka šetření. Jistě bych si mohl dovolit dávat částku vyšších desetikorun za tovární produkci. Ale ruku na srdce - nikdo nedělá lepší okurky jak já (nebo ty - každej si to naladíme přesně na tu svoji chuť). Ale nevidím moc smysl žrát celej rok něco, co mi nechutná, a ještě za to platit kdovíkolik, když můžu mít za zlomek ceny top produkci.