jinak já použil v DD2 už asi 7 wokestounů (ale já si z nich vařím i polívku) a normálně NPCčkám pomáhám, hodně dělám kytičky a dávám je jako dárky jeptiškám, princeznám a hlavně holčinám po hospodách, dětem ve stylu Majkla rozdávám bonbónky co si vyrábím ze sušeného ovoce a skořice.
//on je to teda i roleplay, když mám za postavu zapomenutého kralevice a dle lore i někoho spjatého s lidem těch zemí, takže jaksi starat se o lid a bránit jej patří jaksi k základům kohokoli kdo jest z feudální třídy a kdo navíc ztratil srdce, je spjat s drakem a tím se stává jaksi garantem a ochráncem země, polosvatý (nebo poloďábel).
//rozhodně nechci skončit jako lidé v diskuzích na herních magazínech, kde teda si stažují, že úkoly a dialogy nic moc a hra jim nakonec ukázala, že jediného s kým mají vztah je ožrala z jedné hospody, protože mu dali další chlast. Oni si stěžovali na hru, ale právě Dragons dogma ukazuje jak někteří lidé mají tak poškozený charakter, že i ve hrách jsou za hovada a ta hra jim to napíše. Jo, roleplay vlastně je forma divadla a vy jste aktér a ukáže se, jaký. Neschopnost zachovat se k ostatním rolím slušně, vám pak hra vrátí v tom, že jediná postava co vás má ráda je pomočený a pozvracený narkoman, kterýmu jste dali další drogy.