Myslím, že si na vidinu komplet Singltreku v jednom dni můžu nechat zajít chuť. Mám dost, a těch posledních 5-10km už jsem dělal úplný píčoviny, jak jsem byl vyšťavenej.

Asi by se na těch cca 90km v terénu s mým sportovním antitalentem dalo natrénovat i s 20+ let rozesraným spaním (což teda člověka výkonově shazuje troufám si říct i o nižší desítky %), kdybych začal jíst podle hodinek jen nějaký speciální věci jako kulturisti a shodil deset kilo, ale... proč bych to do píči dělal? I přes nějaký překážky mi to letos jezdí nejlíp za poslední roky, před rokem a půl jsem bez následků zvládnul operaci páteře, a honění rekordů jsem moh řešit před 30 místo honění deprese a chlastu.
To ego nakonec zase tak moc netrpí - a obzvlášť když si uvědomím, že v dnešní době je Strava na prvních příčkách prakticky jakýhokoli aspoň okrajově zajímavýho segmentu plná časů zajetých na elektrokolech, a nikdo to neřeší. Dneska jsem se neplánovaně směrem dolů snažil dohonit nějakýho šílenýho Poláka, a nahoru jsem šlapal jak psczola na metafecije, zajel si nejlepší čas za čtyři roky (mrdka, ale pro mě dobrý) - nějakých 45 min. celkem, a na Stravě je na prvním místě nějakej kokot, kterej to měl za 27. Ten moped si tam ještě nezapomněl připsat. To je pak celý k hovnu.

Nečekaný opušťák při otočce v rodném kraji - počítal jsem s gravel zážitkem, ale od mého dětství tady loni poopravovali většinu silnic, po kterých jsem dneska jel.
Nestěžuju si, popravdě, spíš jsem se asi po cestě párkrát udělal...

Dnes by to šlo...

OCTOPUSS: Loni jsem se plácal na koloběžce do kopce na úzké silnici III. třídy. Před vrcholem nepřehledného stoupání mě dojel chlápek v kombíku s pražskou značkou. Zpomalil, zařadil se za mě a čekal. Já se vyplácal nahoru, viděl, že v protisměru nikdo není, tak jsem zastavil, stoupl si bokem a mávl na něj, že může jet. Chlapík me předpisově objel, mával a děkoval. I jiná auta mě tam objížděla v naprosté pohodě a bezpečně protisměrem.
Dobře si pamatuju, jak se na téhle silnici kde mně chovali řidiči coby mladíkovi na svém prvním silničním kole (favoritce 🙂) před 30 lety - mnohem, mnohem bezohledněji.

Krušky den II a III

OCTOPUSS: Driv me liznuli 15-20 cm od riditek a dneska takovych potkavam jen VELICE male mnozstvi. Naopak za mnou auta cekaji nez maji viditelnost a muzou projet do protismeru. Nekteri nemaji odhad a pri predjizdeni liznou levou krajnici :) A pak jsou taci, kteri predjizdi v zatacce s nulovou viditelnosti do protismeru, ale ten odstup mi daji. Kdyby z protismeru vyletelo auto, tak jsme vsichni na kousky.

Tak popojedem :) ráno jsem se do těch deseti stupňů musel trochu přemlouvat, ale nakonec to za to (opět) stálo. A teď už se hybaj sbalit na vlak do Berlína.

FINSON: viz prvni foto, muj oblibeny kopec, a az nedavno jsem zjistil, ze segment tohohle kopce konci az ve vesnici Kokorin, kde opravdu ten kopec konci. A ja vzdycky si davam pauzu co opustim ty dlazebni kostky a pak si vzdycky na Strave rikam, ty voe, prumer 10km/h? Do prcic, to jsem rozhodne jel rychleji.... A pak jsem se podival poradne, kde to konci a ono az fakt o pul kilaku dal, nez jsem myslel ja :D Takze v blizke dobe si to musim vyjet cele :)

A po dovolene s brachou si tam chceme zajet takove tri pekne kopce tam. Ráj - Romanov (ten jsem jel pri me letosni nejdelsi jizde a jako clovek si rika, ah, tahle zatacka a bude hotovo a ono hovno, ono to je porad a porad nahoru :D)
Kokorinsky dul - Kanina (ten jsem jel pri me nejdelsi ceste dolu a jako dolu to bylo strasne super, esicka a parada, fakt to jelo hezky, nahoru me to asi taky bude pekne srat :) )
No a treti kopec je tenhle ke Kokorinu a oni jsou ty kopce relativne blizko sebe, tak se na ne tesim :D



ALONSY: kdyz jsem jel tu 120km dlouhou trasu, tak jsem jel mistama, ktera moc neznam, nebo nikdy jsem tam nebyl a v jednu chvili jsem se dostal na hlavni silnici mezi Litomericema a Úštěkem. Nevim, kolik jsem po ni jel kilometru, ale mel jsem fakt stazene obe pulky. Kdyz proti nic nejelo, tak me auta hezky objizdela, to bylo v pohode, ale jak byl provoz i v protismeru, nebylo to prijemne a to jsem 90% casu fakt jel po docela siroke krajnici, ale takovej kamion v 90kilometrove rychlosti udela celkem peknej vetrnej kolotoc :D A to samozrejme pouzivam radar od garminu a na tachaci ti to ukazuje, ze za tebou jsou auta, fakt super vec :) Nejlepsi koupe prislusenstvi na kolo.


YAZZMAN: castecne mas pravdu, ale ja jsem trochu hluchej, nosim sluchatka, takze ja to pipnuti uplne vzdycky neslysim, ale ocima na to mrknu kazdou chvili, jako fakt hodne casto. Takze kdyz mas zatacet treba doleva, tak vim, jaka je situace za mnou, protoze to celkem sleduju a vim, ze mi staci setina vteriny jenom sklopit oci dolu a vim, na cem jsem, takze uz to mam hodne automaticke. A kdyz si ho obcas zapomenu, tak si pripadam jako kdyz si zapomenu na ruku dat hodinky :D

YAZZMAN: Ja ho treba nevozim, ale mam ho v planu. Casem. Ted jezdim se sluchatkama (bone conduction) a ohlizim se az moc. Jednou jsem jela s nekym s radarem a byla to moc prijemna vec. Mohla jsem jet uprostred silnice a po pipnuti se zaradit doprava. Asi nutne nemusim sledovat jak moc daleko za mnou to auto je. Staci mi jen to pipnuti, ze tam vubec neco je.

No a dneska už po té včerejší expedici jenom lehká regenerace: Protáhnout si záda, zajet do parku do venkovní posilky si zaručkovat, zavzpírat malou pneumatiku (to jsem zapomněl pustit tracking :-) ), pak omrknout jedno hřiště s houpačkama, natrhat polní kvítí pro mámu, nakoupit v Bille na pozdní oběd a frčet ho domů uklohnit - to se mi pak ještě předpisově houpala na řídítku taška s pečivem na večer a zítřek. Ale vzadu jsem poctivě svítil!

Apropó výletování s dítětem: Synkovi se minule líbilo Kokořínsko, tak jsme včera dali Kokořín na kolech. Ta čísla nevím, nakolik jsou směroplatná, protože jsem Garmina nechal běžet celou dobu, i když jsme pobíhali po skalách a lovili kešky. Vybral jsem moc pěknou trasu, aby nebyla moc dlouhá, takže o to strmějším stoupáním jsme pak tlačili kola - na fotce ještě tlačí junior, ale když se k tomu přidaly kořenové schody, tak už mladej lezl z posledních sil sám, já v jedné ruce nesl jeho kolo a druhou rukou tlačil fatbike - dneska mě kromě stehen bolí i ramena :-) Ale bylo to fajn a mlaďoch je prý nakonec rád, že jsem ho vytáhl ven, a to je to hlavní.
Jinak do kopce na Kokořín a pak ještě v lese, dokud to bylo sjízdné, jsem ho táhl na laně - ten fatbike je na tohle parádní, jednak zadní kolo fakt jenom tak neproklouzne a druhak je to zpřevodovaný dost do lehka, trochu mi to připomíná naše auto - VW Caddy: Má to jenom 75 koní, ale v nízkých rychlostech to táhne jak lokomotiva. Ve vyšších rychlostech tomu pak dojde dech, jak píšu, přijde mi to fakt hodně podobný :-)
Ale tohle jsem řešil i s Wewerkou - na tomhle kole by mě fakt zajímal wattmetr, co by ukazoval :-)
Jinak to kolo budí pozornost a zcela nepokrytě ho obdivovaly děti i jejich mámy: "Pane, vy máte obří kolo!" "Jé, Barunko, a jak je to široký, co?"
A správně "natlakovaný" (8 - 9 PSI) je to i na těch kořenech a výmolech dost pohodlný.
Stovku si na tom představit umím, klidně v terénu, jenom by mi holt trvala trochu dýl :-)

FINSON: Ja mam sesty smysl uz. Na kole uz jezdim pres 20 let, tak to si clovek casem vypestuje. Koukam vsude a predpokladam to nejhorsi. Obcas jezdim jako prase a obcas dost riskuju, ale zatim dobry :) Nekdy se i pri predjizdeni autem ohlidnu nebo slysim jak daleko ode me je a jsem pripravena skocit do pangejtu. Parkrat se mi to uz vyplatilo.
Snazim se blikat vzadu cely den, obcas vozim i blikajici svetlo i vepredu, ale posledni dobou na to nejak kaslu. Ruzovy ci fialovy dres pro vetsi viditelnost.
Ale teda uprimne co vstoupila platnost tech 1,5 m pri predjizdeni, tak jezdeni po silnicich je uplna pohoda. To se vubec neda srovnat s tim co bylo predtim.

ALONSY: Porid si treba radar na kolo. Bud hodne osvetlena a to i ve dnes. Ne tmave obleceni. I kdyz myslis, ze mas prednost, tak porad ruce na brzdach. Dobry brzdy jsou ve meste zaklad. No a pokud na tebe najede celne/bocne auto, bud pripravena skocit do vzduchu. Budes mit silnou sanci, ze se projedes po kapote a pristanes na zemi za autem. Podle realne story to opravdu zafungovalo :) Akorat teda nesmis potkat dodavku :D No a zkus si najit cesty mimo hlavni silnice.

ALONSY: Tak upřímně, já jsem připravený brzdit, uhýbat / whatever i když mám přednost, na kole i v autě. Ale jsou silnice, které si i tak dokážu užít. Když se mi to někde nelíbí, tak tam nejedu, ať už je to frekventovaný hlavní tah nebo bláto v lese :-)
Asi je to taky o tom, jak se cyklista otrká, Wewerka se viditelně nebojí, já teď trochu výletuju s dítětem v autě a potkáváme cyklisty na silnicích, kam bych sám na kole nejel...

WEWERKA: Byl jsem rozjetej, valil jsem z kopečka z mostu. Spíš se měla bát, že takovou krávu nezabrzdím, i kdybych tu přednost neměl :-) Nemám pro to moc slušných slov.