1. Když už jsem seděl na gravelu, zkusil jsem to vzít do Chrastavy pěšinkou přes Bedřichovku. Odkládám do kategorie „zajímavý nápad, není třeba opakovat“.
2. Šutry. Do kopce. Větrníky. Šutry.
3. Některé cesty existují evidentně pouze na mapě. Nevadí, beru to přes louku azimutem.
4. Eee… ale lesem už se mi moc azimutem nechce. Ha! Cesta!
5. Šutry. Do kopce.
6. Odbočka pro čtvreček dolů k dolu. A pak zase nahoru. Ale aspoň je to po asfaltu.
7. Když už se člověk raduje, že přichází sjezd… je to sjezd na jízdu „krokem“. Nebo pádem. Au.
8. Odbočka pro další čtvreček, tentokrát mezi novostavby. Cesta je samozřejmě zatím jen vyjetá polňačka (= šutry).
9. Albrechťák je sice do kopce, ale aspoň po asfaltu. Zkouším to vzít kolem Heřmanických nádrží. Protože je to víc do kopce a to přesně člověk chce, když mu dojde pití.
10. Pomalu se stmívá. Mušky. Mušky everywhere.