já jsem se po dvou letech s duo ruštinou přistihla u toho, že své vlastní české dceři nadávám rusky!
ale čeština holt nemá tak dokonalé slovo, jako je почемучка (ten, kdo se neustále ptá proč) :-)

Tak jsem ve Španělsku... po letech trénování španělštiny pouze na Duolingu jsem byl zvědavej, jak na tom budu...
Přečtu nápisy, pozdravim, objednám si bez poťíží...ale to je tak asi všechno :-)
Pokud mám čas si to promyslet, tak něco řeknu (třeba jako když jsem ve frontě přemejšlel jak se zeptal u kasy, zda-li můžu platit platební kartou - jasně, ptal jsem se spíš protože jsem to chtěl zkusit - měl jsem hotovost a dokonce jsem viděl i terminál u kasy, ale tak musel jsem se zeptat, že jo :-D )
Pokud však potřebuju řešit něco složitějšího, automaticky přecházím do angličtiny, aniž bych to nějak ovládal - ta potřeba se v tu chvíli domluvit je důležitější, než si něco zkoušet.

Je to samozřejmě tím, že v duolingu se konverzace netrénují, ale i tak jsem rád za těch pár drobností (dneska jsem třeba v recepci řešil, že bych potřeboval vyměnit mince, které automat nechtěl vzít a podařilo se :-)

Konec OT okénka - jen jsem se chtěl podělit o dojmy z několikaletého trénování se sovou :-)

Asi jsem přirozený talent :D

NELLAS: ruština a číslovky jsou známej bug :-(

LORD_DE_SEIS: Říkám, jak komu :))

QUANTI: ano, ubyde ti 20 diamantů, ale to je pořád v kategorii "nic to nestojí" ;-)

QUANTI: tak já to hraju tak různě, jak mám náladu a čas - taky se mi stane, že se ráno naboostuju triplem, noční sovou, prvnim druhym questem, mám hodinu triple a přijde šéf, že je potřeba něco řešit nebo někam dojet nebo tak něco :-)

Taky to reálně málokdy "využiju" ale tak nic to nestojí, tak to posílám :-)

SHARKIE: Být to jakýkoli lekce, tak v pohodě. Ale perfektní? Nejsem stroj, ty chyby dělám, kdybych je nedělala, nepotřebuju Duolingo.