SAMOUT: To jsi měl asi štěstí. Já kvůli tobě prohledala svůj FB kvůli téhle historce (ten ho asi taky nepoznával ani za střízliva):
Já mám na individua v MHD prostě štěstí. Nebo jen moc koukám kolem sebe.
Do metra nastoupil... no, řekněme pán. Odhodil tašku na sedadlo, odplivl si něco jako "do prdele" a posadil se. OK, udělala se zima a vlhko, každého to nebaví. Chvilku sedí, pak začne vyndávat mikinu a tričko z tepláků a... opatrně nakukuje dovnitř, jako by zkoumal, jestli ho ještě má. Přestane koukat, chvilku čumí do blba a začne polohlasem nadávat. Slyším jen sem tam něco a nejsem si jistá, jestli tím myslí mě nebo někoho jiného, ale očividně má pifku na nějakou... dámu. Sem tam ke mně zalítne nějaká ta "kunda česká" nebo "piča". Je toho víc, ale většinu naštěstí neslyším, jen vnímám, že je pán silně rozrušen. Po chvíli opět odtahuje tepláky a zkoumá jejich obsah, jako by nechtěl věřit svým očím. Pak ten obsah prohrábne... nejdřív jednou rukou... a za chvilku ještě druhou. Nakonec ještě chvilku naštvaně sedí a na jedné z dalších zastávek vystupuje.