Je pátek po týdnu, který jsem strávila v kanceláři a taky spoustou jiných věcí, a já jsem se po mnoha týdnech opravdu dobře vyspala.
Malý sklepní café bar, mikroprojekt, který jsem impulsivně navrhla, získal podporu, a začal žít vlastním životem dřív, než jsem si toho všimla, a já jsem teď správkyní hezkého koutu internetu.
Večer jdu ven s mužem, který přinesl respekt do mého života, a budeme prostě jen tak mluvit a existovat, protože je málo bezpečnějších ostrovů v moři světa.
A zítra potkám někoho, s kým možná napíšeme další kapitolu, because we're all stories in the end, eh? Just make it a good one.
A pak půjdu tančit, kromě jiného s mužem, který přinesl příběhy do mého života. Na místo, kde jsem roky nebyla, ale které neodmyslitelně patří k mému začátku.
A mám fantastický nový vysoký boty, a oblíkla jsem si TU nejlepší sukni, a musím si utáhnout křivák, protože mizím před očima, ale pod tím hrozně moc sílím.
A hraje mi v uších Phill Collins a já myslím na to, jak jsme tehdy seděli v Cash Only a já jsem ho slyšela poprvé po letech od doby, co jsem ho jako malá slyšela v polospánku v autě.
A až vystoupím z metra, tak budova, ve které pracuju, bude růžová svítáním a vestibulem bude vonět sladký pečivo a v kanceláři bude ticho a klid, a já si udělám mátovej čaj.
Jsem zvědavá, co tenhle den přinese.