Dnes ráno budím mladšího synka.
Bývá to taková milá chvilka, kdy se mu nechce vstávat a já ho místo přímého rozkazu sem tam pošimrám a oba se smějeme. Na mé :
"Půjdu ti do čaje dát med, ale potřebuji, abys šel do koupelny, abys tu zase neusnul."
dpovídá hlasem v dokonalém napodobení tónu profesionálního korporátního zaměstnance:
"Jo, já se tam dostavím, klidně běž."